Jak se krade milión

Je docela smutné, že to co platilo v době komunismu platí dnes ještě víc a platí to vlastně v každé době. Že zatímco jeden žije poctivým, ale tím pádem skromným životem, všichni kolem něj kradou a žijou si nad poměry. Ono to pak láká. Za socialismu navíc platilo, že „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“. A když na vás navíc tlačí manželka a děti, kontrola nic neodhalí, pak je třeba toho využít. Je trochu zvláštní, že si Tonda Šafránek následně neví rady. A trochu se začne chovat jako blázen. Dnes by měl asi trochu víc možností, co s penězi dělat. Přesto je to chvíli morální, chvíli bláznivá a chvíli zase až moc úvahová komedie, která jako by z nařízení soudruhů zobrazovala, že se vlastně ani nevyplatí krást, protože co pak s tím, že? Přitom v komedii Příště budeme chytřejší, staroušku! šli do hloubky podobné problematiky trochu víc a naznačili, že utrácet v Československu přeci jen bylo za co a lidi v kradení byli o dost důmyslnější, jen tamější hrdinové byli patlalové. (23.06.2022)

Velmi příjemné zpestření televizního večera. Díky jedné komerční stanici se dostávám k snímkům, nad kterými se již dávno zavřela hladina zapomění a jsem nucen podotknout, že ne každý počin režimu minulého, musí být vždy šílený či jiným způsobem postižený. Tato komedie místy příjemně vystřeluje nad průměr československých filmů. Tu humorným okamžikem, tu dobře vedeným voice overem hlavního hrdiny. Za klady považuji schopnost příběhu útočit na nižší pudy poctivě pracujícího člověka, atˇ už žije v jakýmkoliv režimu. Kdo by občas neměl chuť někde ukrást pořádný balík peněz a vše hodit za hlavu? V příběhu z roku 1967 se nám představuje Rudolf Hrušínský, jako vždy ve spolehlivé formě a velmi uvěřitelným výkonem. Díky němu se celý film dobře snáší a já jsem neměl žádné problémy se s jeho projevem ztotožňovat. Děj snímku je místy dost roztáhlý a vyplněný nic neříkajícími záběry jinak docela obstojné kamery. Povedená scéna je určitě zběsilá alkoholová jízda noční prahou a následné ranní probuzení. Okamžik vlastního anonymního udání, provedené kontroly a výsledné zprávy kontrolní komise, že vše je v pořádku, mě docela dost pobavil. Ztvárnění filmu je drasticky socialisticky podprůměrné, a tak sečteno a podtrženo: lepší tři hvězdy. (19.02.2010)

Nekrást je v dnešní společnosti k smíchu. Kdo nekrade, je proti sobě ! Účetní je poctivý 20 let a co z toho má ? Znuděnou manželku, byt v paneláku a lačné děti. Začne krást ve velkém ale peníze nemůže utratit, protože na malém městě to je nápadné. Nakonec jsou peníze na potíž a spíše přitahují problémy. Rudolf Hrušínský jako vždy minimalistický a výborný. Ztvárňuje malého českého člověka, který myslí stylem "co by na to řekli lidi " ? (21.09.2010)

Odysea muža, ktorý nechcel až tak veľa. Iba sa mať fajn. Ako prísť k peniazom a ako ich náležite ´´preprať´´, je hlavným motívom tohto filmu. Nejde o žiadneho antihrdinu, iba o človiečika, ktorého mrzia životné rozhodnutia a aj tie, ktoré po získaní titulných financií urobí. Skôr tragikomédia, ako komédia, ale predsa len plná skvelého českého humoru. (11.05.2023)

Satirická komedie o tom, jak člověka láká vidina velkých peněz. To ale byla jen zeď příběhu, v níž se odehrávaly typické obrázky doby, které pokřivily obraz socialismu, ale byly jeho důsledkem. Přednášky plné frází, plané schůzování, pokrytectví... Když pak poctivý úředník zjistí, že lze získat peníze, aniž si toho přebujelá administrativa a dokonce kontrolní orgány jsou schopny všimnout, přes vešklerou tíži svědomí podlehne kouzlu bankovek, vydá se na cestu za velkým světem do Prahy, kde prohýří noc a dostane nádherné okno - a nakonec nikoho ze svých kolegů nedokáže přesvědčit, že ej lump a zloděj, nežzačne vyhazovat bankovky z věže kostela nanáměstí, aby světu dokázal, že po penězích vlastně touží každý. Hrušínský výborný, ostatní herci průměrní, vyznění filmu taky průměrné. (22.04.2021)