Wind River

Když máte rádi filmy a měsíčně jich dáte celou řadu včetně těch nových, tak rádi oceníte film, který je od začátku do konce tak precizně napsán, že je radost na něj koukat. Asi proto bych jednoduše popsal, proč jsem filmu dal pět hvězd. Měl jsem totiž pocit, že od začátku do konce koukám na kriminálku s celou parádou. Nijak složité vysvětlování, úžasně mrazivá atmosféra, nádherné prostředí. Všechno do sebe perfektně zapadá a vy si k tomu všemu užíváte nejenom tu zkušenostmi strádající Elizabeth Olsen, ale také toho osamělého bojovníka za spravedlnost, kterým se Jeremy Renner sám ocenil v momentě, když si nasadil tu bílou kombinézu a vydal se do terénu. Byl jsem nadšen. V případě tohoto filmu mi neunikla ani minuta. A nejlepší na tom všem je, že z něj sakra cítíte rukopis Taylora Sheridana. Cítíte tu mrazivou realitu Sicaria, ale i ty nebezpečné přestřelky filmu Za každou cenu. A i přesto víte, že tenhle film je svým způsobem stejně naprosto jedinečný. Snad mu ta píle zůstane i nadále. Wind River je filmařsky jedním z nejlépe zvládnutých filmů, co jsem v roce 2017 viděl. (12.10.2017)

Taylor Sheridan je herec který se stal scénáristou a napsal filmy jako Sicario a Za každou cenu.A po svém debutu Odporné hře podruhé zkusil dráhu režie. A nevede se mu špatně. S Wind River mám stejný problém jak se Sicariem nebo Za každou cenu- Nepřijde mi tak dokonalé jak všichni tvrdí. Naštěstí má i spoustu pozitivních stránek. Wind River je především One Man Show Jeremyho Rennera. Ten dokáže působit jako akční hrdina avšak dokáže i dojmout a především jeho postava musí bojovat se ztrátou dcery kterou trpí. Elizabeth Olsen mu zdatně sekunduje a každý vedlejší charakter je perfektně obsazen. Wind River má pomalý příběh kterému záleží na postavách a nehustiné atmosféře která ve filmu je. Wyoming je nebezpečné místo kde se může stát cokoliv. Bohužel však moc o detektivku nejde. Případ je v podstatě banální a snadno se vyřeší. A kromě jediné přestřelky si ve filmu není nic co bych si zapamatoval. Celkem účelově to ale vynahradí záběry na přírodu, sem tam záběry na zvěř a tripová hudba. Wind River tak u mně sice tak vysoce nestoupá pořád však dokážu říct, že má nějaké kvality. 3 z 5 pravděpodobně proto, že mi tam něco chybí. Což by se při druhé projekci mohlo (či nemuselo) změnit. PS: Musím se přiznat, že jsem nějak nepochopil význam dvou scén: Scéna kdy Cory najde pumy a Elizabeth Olsen jejíž význam spočívá v tom, že jí indiánská babička říká, aby si dávala pozor aby si při navlíkání kalhot nezařízla tanga- problém je ten, že už je zaříznuté má. Moneyshot. PS 2: Děkuju redakci Moviezone, že jsem film mohl vidět v předstihu. (23.09.2017)

Když se sejdou dvě srdce - jedno na dlani a druhé roztříštěné na tisíc kousků - aby vyřešily vraždu v místě, odkud se naděje na lepší zítřky dávno odstěhovala, vznikne něco až niterně osobního, čeho se bojíme my všichni. Že jednou slunce skutečně zajde a šedivá realita bude něčím naprosto všedním, s čím už ani nepůjde nic dělat. Sem tam padne pár slov navíc, ale většinu času zvládá Sheridan udržet rovnici "méně znamená více". Renner je na Oscara. Takhle se hraje očima! (05.10.2017)

„Štěstí vyhrává nebo prohrává. Tady buď přežijete, nebo to vzdáte. Tečka. Záleží na Vaší síle, Vašem duchu. Vlci nezabíjí jelena, co nemá štěstí. Zabíjí slabé.“ Parádní atmosféra. Z drtivé většiny ji obstarává místo, kde se příběh odehrává. Všude bílo, zima, vracející se sněhové bouře, všeobjímající ledové ticho, odříznutá obydlí, malá zalidněnost, „usedlíci“, kteří v podstatě nemají co dělat. Místo, kde by člověk žít nechtěl. A hned po skvěle zvládnuté atmosféře mi naskočí přirozenost. Lidi jsou tu obyčejní, berou život tak jak je se vším všudy. Všichni mi přišli naprosto uvěřitelní, stejně tak děj mi nebyl nikterak přitažený za vlasy, a to až do konce (což u jiných žánrovek vídám bohužel jen zřídka). Sheridan se mi tedy ukázal nejen jako zručný scenárista (Sicario). A já jeho snažení odměním slabším plným počtem, tahle poctivá, studená, pomalá, ale přitom nenudící a místy i řádně napínavá kriminálka si ho zaslouží. A Rennerova postava? „Jsem lovec.“ - „Lovec pum?“ - „Lovím predátory.“ - „Dobře. Tak co kdybyste mi jednoho taky ulovil?“ (25.11.2017)

Ticho, sníh, beznaděj. A stupňující se napětí, které zaleze pod nehty. Přeskočím kecy, zda je Taylor Sheridan lepší scénárista nebo režisér. Podstatné je, že si drží laťku zatraceně vysoko, jen své předešlé látky z vyprahlých oblastí unavených sluncem vyměnil za věčně zasněžený Wyoming, kde teploty rády klesají hluboko pod bod mrazu. Stopař a lovec škodné najde umrzlou (předtím zbitou a znásilněnou) dívku, kterou znal a jejíž osud mu připomene vlastní tragické vzpomínky. Spolu s mladou agentkou FBI se pustí do pátrání, které je poměrně kvapné a nahodilé (tady si mohl dát scénárista víc záležet), nicméně o nějakou příběhovou spletitost tu ani tak nejde. První housle hraje atmosféra, melancholie a touha po pomstě (zadostiučinění). Postavy jsou zajímavě napsané, mají své démony, nebojí se přiznat chybu nebo selhání. Na vše se jde pozvolna, promyšleně, prostředí je vykreslené uvěřitelně, nevlídně. Na druhou stranu je nutné přiznat, že je nadhozeno hned několik témat, s žádným se ovšem příliš nepracuje (úděl Indiánů, vztah s bývalou ženou). Finální přestřelka je moc fajn, ale působí trochu jako z jiného filmu. Přidal bych ještě jednu dvě intenzivnější scény, klidně dialogové. A to pro to, aby nám pomohly ještě víc se dostat do příběhu. Jeremy Renner pojal svou postavu úsporně, zadumaně i nekompromisně, tohle drsné prostředí má jeho hrdina rád, ač ví, že se podepisuje na psychice mnohých. Pro Elizabeth Olsen mám už nějaký ten pátek jaksi slabost. Pomalu vyprávěné, drsné, atmosférické drama o těch nejniternějších ztrátách. (30.09.2017)