Kill Bill

Ultrasmrtící komando, jehož členové se trumfují v tom, kdo má zlověstnější přezdívku, jen tak neodpouští a když se jedna jeho členka, Černá mamba, rozhodne seknout s prací a šťastně se provdat, udělají z ní, ženicha i svatebčanů pořádně krvavý flek přímo ve oddací síni. Černá mamba leží na zemi s průstřelem hlavy od bývalého šéfa Billa a pomalu v ní dohasíná život. Její i jejího dítěte. Když říkám pomalu, myslím tím čtyři roky, které stráví v kómatu na jednotce intenzivní péče. Bill se nesníží k tomu, aby jí zabil ve spánku a tak se po letech Černá mamba probudí (k neradosti jednoho nadržence, který si po nocích užívá s pacientkami v bezvědomí) a kdo viděl Zradu a Pomstu už asi ví, co bude následovat. Hlavní hrdinka si udělá list smrti (Kill Bill) a ze všeho nejvíc chce zabít Bill (Kill Bill). První díl dobrodružství, které Miramax hodně necitlivě rozetnul vejpůl, se odehrává převážně v Japonsku, takže se máte na co těšit... Kolem Quentina Tarantina se během deseti let, co nás oblažuje svými filmy, vytvořila až nebetyčná aura kultovního tvůrce. Natočil čtyři filmy. Jeden se mi líbil velice (Pulp fiction), jeden se mi "jen" líbil (Gauneři) a jeden jsem neviděl (Jackie Brown). Teď přichází Kill Bill, o kterém sám tvůrce prohlašuje, že je poctou asijským akčním filmům, klasickým old-schoolům na kterých kdysi ulítával. V příběhu o pomstě Černé mamby tak najdeme řadu odkazů, několik vizuálních narážek a hlavně se tu všichni ohánějí samurajskými meči a prohlašují nadživotní moudra jako by se nechumelilo. Problém je, že tentokrát to Tarantino kapánek přehnal a utrhl se z řetězu divácké tolerance. Trochu za to mohou i bratři Weinsteinovi z Miramaxu (za co dneska nemůže Miramax? ;), kteří film sprostě přestřihli v půlce (naprosto zbytečně, navíc "ona pointa" na závěr, kvůli které nebudeme pět měsíců spát, je... no ano řeknu to, je trapná). Tarantino totiž opět, jak je jeho zvykem, zpřeházel jednotlivé kapitoly, nicméně v "polofilmu" je tato skutečnost poměrně frustrující, protože nejen že dostáváme jen půlku střípků, ale ani si je nemůžeme dát logickým způsobem dohromady. Člověk by taky čekal, že Tarantino v první půlce alespoň vykreslí postavy, ale krom vizuálního odlišení se dočkáme jen plochých charakterů, které žene buď pomsta (Černá mamba), nenávist (Oren-Ishii) nebo záliba v životních moudrech (Bill, z něho však v prvním díle uvidíme jen ruce a nohy ;). Jediný u koho se dočkáme zásadnějšího prokreslení je Oren-Ishii, které Tarantino věnoval několikaminutovou vložku, která je kompletně animovaná (aneb... "nějak jsem tam to anime musel vrazit"). Nevím jestli mám použít slovo prvoplánová, zbytečná nebo nehodící se, ale do hraného filmu se podobný experiment nehodí a i když věřím, že tím Tarantino ušetřil nějaký ten dolar, tohle diváci prostě "nevychytaj". Stejně nepochopí Tarantinovy střihy do černobílé barvy. Celý film je totiž až přehnaně krvavý (ona tekutina tu stříká na všechny strany a rychlostí, která vás přesvědčí o tom, že Tarantinovy postavy v sobě mají mnohem víc než pět a půl litru krve ;) a závěrečná bitka v japonském baru (Mamba vs. všichni členové yakuzy Crazy 88 (kdo hádá, že jich je 88 ten vyhrál lízátko)) je karnevalem létajících končetin, přeseknutých mečů a hektolitrů krve, takže Tarantino v okamžiku nejbrutálnějším přepne do černobílého módu, aby trochu poškádlil cenzory. Stojí mu to za to? IMHO ne, drtivá většina (no dobře, všichni) diváků to nepochopí a Tarantino tak degraduje povedenou akční scénu. Proč říkám jen povedenou, když na ní pracoval Yuen Woo-Ping a když se většina recenzentů předhání v tom jak ona bitka připomíná (někteří si dokonce přisolí ve stylu, že "trumfuje" a viděl jsem i hlášky označující Kill Bill za nejlepší akční film roku) Burly Brawl z Reloaded? Nuže, Uma Thurman zkrátka není Keanu Reeves a některé pohyby jsou až příliš drátované. Nehledě na to, že Tarantino občas stříhá na příliš velké detaily (v podobných scénách není kovaný, tak mu to odpusťme) a ve spojení s tou černobílou vložkou, ve které krev "není vidět" se vám scéna zaručeně degraduje. Navíc nesmíte čekat žádné kung-fu, jsme v Japonsku a tady se zásadně bojuje jen katanami. Mamba si pro jednu takovou zajede na Okinawu k mistru Hattori Hanzovi, což je další šance, aby postavy prohodily pár životních mouder. Narozdíl od jiných filmů tu totiž hlášky v pravém slova smyslu nenajdete (čestnou výjimkou je Hattoriho bar a scéna objednávání saké). Quentin se rozhodl dialogy využít pro četné odkazy a tak se postavy chovají a mluví jako japonští filmoví hrdinové semdesátých let. Jediný komu to uvěříte je Hattori Hanzo v podání Sonnyho Chiby, protože on je skutečně tím japonským hrdinou sedmdesátých let. Když mluví o tajemství meče nebo smyslu pomsty, prostě mu to "žerete". Když o podobných věcech mluví Uma Thurman a snaží se to ještě odříkat v japonštině, ani krásná tvář ani herecké schopnosti zkrátka nestačí k dotvoření atmosféry a vzdání pocty se zvrhne v neobratnou citaci. Smutné... Ano vím, pořád buzeruju, ale to jsou výtky hardcore fandy, který možná čekal úplně jiný druh filmu. Možná jsem měl vědět, že Tarantino zůstane navždy Tarantinem. Tím který šokuje, který experimentuje a kterému jsou masoví diváci úplně někde ;). Tentokrát to ale skutečně přehnal. Anime vložka, černobílé pasáže, problikávající červené tečky (o jejichž smyslu nemá tušení vůbec nikdo) a poloviční zážitek za plnou cenu, to je podraz, který možná většinou normálních diváku odradí od návštěvy druhého dílu. Vzhledem k tomu, že se pojede do Pekingu a otěže plně převezme Yuen Woo-Ping, dám Tarantinovi ještě jednu šanci, ale Volume 1 mě zklamalo. Budu asi trochu ojedinělým úkazem, protože všem se Kill Bill líbil, takže budu rád, když mě z mého "omylu" vyvedete v komentářích ;). Zatím zůstanu na své průměrné padesátce. Musím Tarantinovi přiznat neobyčejnou snahu, cit pro vizuální složku, nápady v soubojích a pečlivou stylizaci a samozřejmě Go Go Yubari. P.S. V argumentacích se často objevují výtky, které jsou však přebity hláškami jako "však on to ten Tarantino ve dvojce napraví, postavy vykreslí, scénář narovná, hlášky přidá a pamětihodné situace nabídne". Ano, první volume nenabízí ani cool postavy, ani hlášky, ani nic (krom přehnané spousty krve, ale to najdete v každém béčkovém splatteru) zapamatováníhodného a přesto všude dostává maximální hodnocení. Jen proto, že ho natočil Tarantino a že to na první pohled vypadá jako neuvěřitelně cool nářez? Nevím... 50% (20.04.2017) (menej) (viac)