Polnočná míľa

Film, který je především krásný v tom, že zcela jednoduše pochopíte, co jím chtěl básník (v tomto případě režisér) říci. Příběh je velice silný, a i když plyne velice pomalu a nepotrpí si na zjevné dramatické situace, přeci jen poznáte, že veškeré drama se odehrává v samotných postavách a jejich pocitech. A je to právě kvůli hercům, kteří těmto duševním dramatům dodávají potřebnou šťávu. Nade všechny vyčnívá Jake Gyllenhaal, který skrze nevyslovené emoce a hrající oči dokáže vyslovit přesně to, co chce říct, i když vlastně mlčí - nádhera. O výběru hudby ani nemluvě... (04.11.2006)

"Byla bych ráda, abys žil v celibátu, ale netrvám na tom." Tak to by asi chtěly všechny matky zavražděných dívek po jejich přítelích, ale po stopě Joeova pižma se již vydaly zástupy místních slečen, takže to nebude tak snadné. Já se tedy přiznám, že mě moc nebavilo sledovat vyrovnání se s tragédií, rozhoupání se k upřímnosti ani soudní proces, protože nic z toho nedisponovalo svižným tempem, zábavností a vlastně ani přesvědčivé dramatické scény do mého diváckého sektoru nedorazily. (23.11.2016)

Rozporuplné rodinné drama, ve kterém manželé Flossovi přicházejí o jedinou dceru, která měla krátce před svatbou s milým chlapíkem Joem. Oba však rodičům zatajili, že se tři dny před dceřinou smrtí rozešli. Film (který je výpovědí osobních tragických zážitků režiséra Silberlinga) zdobí zejména herecké trio, v čele s talentovaným Jakem Gyllenhaalem, mladíkem ocitnuvším se v groteskním dilematu. Režisér šetří sentimentem, místy chybí spád, určité situace (například smutek po ztrátě dítěte) však působí tlumeně a oslabují realičnost celého snímku. (05.11.2006)

Asi budu hodnotit tento film níže,než by si zasloužil,ale mám k tomu své důvody.Za jediný kladný a nepopiratelný fakt tohoto komorního snímku považuji perfektní herecké obsazení,ovšem s takovýmito jmény se nadalo ani snad nic jiného očekávat.Vše ostatní se ale pro mě stalo dost nevýrazným produktem.Celé toto drama na mě působilo hodně odtažitě a neemocionálně,přičemž předpokládám,že při skladbě takového příběhu to mělo být dominantním prvkem.Jediné,co na mě působilo,byl všudepřítomný chlad,a to jak u postav tak v celé zápletce.Prakticky šlo o vztahové drama,ovšem vše bylo jen načrtnuto,naznačeno a hlavně nedotaženo.Celé je to až moc vykonstruované,přespříliš poklidné a tradiční.Škoda.Buď to chtělo více přitlačit na pilu,či jinak osvěžit,ale pro mě prostě jen skvělí herci toto drama nevytáhli na něco víc. (08.05.2009)

Velmi nevyvážený film – začátek byl naprosto famozní, moc se mi líbil vstup, kdy se členové rodiny připravují na pohřeb své milované dcery a snoubenky, líbilo se mi, jak to zvládají (telefony apod.), líbila se mi cesta auty a míhání okolního světa za jejich okny, svět běží dál, jakoby se nic nestalo….Pak ale začínající film hodně klesnul, naprosto nereálné vylíčení rodičů, kteří přišli o svou jedinou dceru a to ještě tak drastickým způsobem jako je náhodný zastřelení nějakým šíleným magorem (!!!), nedovedu si představit jedinou matku s otcem, kteří by první dny po téhle tragédii reagovali způsobem, jakým bylo předvedeno ve filmu. Hlavní hrdina (Jake Gyllenhaal) hrál naopak přesvědčivě, tomu jedinému bylo tak nějak rozumět a posléze, kdy vyšla najevo další dost důležitá skutečnost, ještě víc věřit tomu, co prožívá. Zhruba od půlky filmu nabírá děj mírně dech, ale opět velmi na střídačku – střídání věrohodných scén (Joe zapomene přijít na domluvenou večeři) s velmi nevěrohodnými scénami (nedovedu si představit člověka, který by pár dní po pohřbu snoubenky, nabízel pozůstalému svou dceru tak tristním způsobem jako tomu bylo ve filmu). Závěr filmu byl vyšperkován dvěma scénami – s matkou a s otcem, kdy se s nimi Joe loučí a oni se vlastně jeho prostřednictvím loučí se svou dcerou, ty byly výborné a vlastně mi stály za to vydržet u tohohle filmu až do konce. I úplně konečná scéna s pohledy nahoru (cielo) je moc příjemná a kvalitou se vyrovnává samotnému začátku. Co ale tento film chtěl říct? Trošku tápu a jeho nevyváženost mi v tom moc nepomáhá…Zajímavé drama, které mohlo být o být o něco zajímavější… (26.03.2010)