Ohnivé ulice

Nejlepší na celém filmu jsou zpívané pasáže a samotné písničky, což je docela úlet na to, že jde o akční kousek. Samozřejmě nesmí chybět romantika – no zas na druhou stranu na mladou Diane Lane se pěkně dívalo, já tuhle herečku v mládí žral. Michael Paré se svými kšandami se snažil co mu scénář dovolil, bohužel se tu viditelně snažili tvůrci dost šlapat na brzdu, takže nějak moc násilí tu neuvidíme. Pár pěstních soubojů, nějaká ta střelba, výbuchy aut a motorek a finální souboj s kladivy – to je ovšem vše. Trošku chabé a nezachrání to ani šílený Willem Dafoe v latexu, ani ta striptérka na baru, co z ní byli všichni motorkáři totálně v prdeli (no vlastně kvůli její prdelce). Při pohledu na ty účesy jsem si taky hned vzpomněl na Pomádu…Škoda, že tu víc prostoru nedostala Amy Madigan, její postava alespoň nešla pro ránu a tvrdá slova daleko, bohužel kromě záchranné akce moc prostoru nedostala…Co se kvality filmu týče, tak podprůměrná záležitost, jednu hvězdu navíc dám za úvodní písničku a Diane Lane. 50% (19.02.2022)

stylovy start, slusny 80'tkovy soundtrack, dobra atmosfera a vyprava ale totalne drevene herecke vykony vsetkych zucastnenych ktory hlaskuju tak sucho ze az to hranici s parodiou namiesto drsnostou, na cele s nevyraznym michaelom pare (s ktorym sa pocitalo ze bude tahunom pripravovanej trilogie pribehov o tomovy codym, ale po financnom neuspechu z toho nic nebolo)... a wtf preco musime pocuvat az 4 pesnicky v ich plnej verzii??!! (04.07.2012)

Mělo to něco do sebe. I když jsem xkrát během sledování měla cukání film vypnout (staré, gangy, potyčky, téma tuctové, jen aby bylo o čem hrát), ale pak mi to přišlo natolik klasické a stylové (místy hraničící s parodií), navíc se slušnou hudební stránkou, že jsem to dorazila do konce a docela jsem si to užila, včetně mladičkého hejkovského Willema Dafoe. (09.06.2012)

Zatímco Křižovatky byly rozhodně mnohem víc hudební, než akční, a v 48 hodinách zase nad hudebními čísly převládal akční děj, tady mám dojem, že se Walteru Hillovi podařilo skloubit obojí (docela unikátně) v přibližně vyrovnaném poměru... a vyšlo mu to dobře. Osmdesátkový specialista na „hudební akčňáky“ mě ani do třetice nezklamal a opět nabídl zábavnou žánrovou podívanou, která po celou dobu plně upoutala i mě, přestože akčním filmům až na výjimky moc neholduji a k dodnes často uctívanému stylu 80. let mám rezervovanější vztah. Ale tady vše na mě fungovalo. Bandy a protivníci si vyměňují dialogy často v krátkých drsných hláškách, Diane Lane uprostřed září reflektorů i špíny zapadlých nočních ulic dodává filmu jistý sexy půvab, Rick Moranis se svými elegantními obleky víc humoru a vrcholné střety na ulici s nádechem westernu jsou dokonalou esencí většiny z atraktivních ingrediencí Ohnivých ulic, opravdu ve velkém stylu. Navíc když se vrátím k Ry Cooderovi a jeho hudbě, nejenže skvěle dotváří atmosféru, ale např. ve scéně, kdy Tom u krátkého vydechnutí během akce zasněně pomyslí na Ellen, dokáže náhlou krátkou změnou do romantického motivu, velmi jednoduše (pouze hudebně) i vyjádřit pocity postavy. 4* z mé strany, bez jakékoliv nostalgie, opět na místě. [80%] (20.01.2023)

9/10 Keď sa na úvod rozozneli tóny Jima Steinmana, vedel som, že som (na rozdiel od The Warriors) na dobrej adrese. Streets of Fire je ultimatívna žánrovka bez toho, aby bolo možné definovať žáner, ktorý tak dôsledne zosobňuje. Je to prepálená rocková opera štylizovaná do 50tych rokov, s gangami, motorkármi s napomádovanými vlasmi, neónovými svetlami, drsnými hláškami a výbuchmi. Jednoducho stelesnená estetika pompéznych wagnerovských skladieb Jima Steinmana. (18.04.2021)