Krátky film o zabíjaní

Film rozdělený na dvě části - zločinu a trestu - víceméně aplikuje dva modely snímání postav, motivované mírou empatie mezi postavami. V první polovině filmu všechny postavy víceméně křečovitě brání svůj soukromý prostor a přehnanou neochotou vyjít vstříc okolí nedovolují nikomu proniknout do něj (s výjimkou právníka a jeho přítelkyně). Do jejich bezprostřední blízkosti se tak nedostáváme prostřednictvím jiných postav, ale skrze pohled kamery, která naopak tradiční odstup od postav nedodržuje, snímá jejich tváře v nepříjemně velkých detailech a na samotný pohled je upozorňováno umísťováním jiných předmětů hned před objektiv (např. sklenice během pohovoru mladého právníka), takže jsme stále nuceni si uvědomovat nepříjemnou dotěrnost „filmu“. Naopak v druhé polovině filmu, kde jsou postavy okolnostmi nuceny spolu komunikovat napříč společenským spektrem (např. idealistický právník s vrahem), kamera zaujímá mnohem distancovanější pozici, stává se v „bordwellovském“ smyslu neviditelnou a do popředí vystupují samotné společenské konflikty, komplikující průzračně jednoduchou charakterizaci postav v první části snímku. (22.04.2007)

Kain odpověděl Bohu: "Můj zločin je větší, než abych ho mohl odčinit. Vyháníš mne z této země a já se budu muset skrývat před tvou tváří. Budu jako štvanec bez střechy nad hlavou. První, kdo mne potká, mě zabije."Ale Bůh odpověděl: "Nikoli. Kdo by Kaina zabil, bude postižen sedminásobnou pomstou." ..... vše již zde bylo řečeno. (15.01.2008)

Neuvěřitelně sugestivní snímek, zabývající se zločinem a trestem. Na začátku jsou nastíněné tři postavy, tři osudy, které se protnou prostřednictvím vraždy. Protivný taxikář, mladý právník a mladý muž, který je pojícím prvkem. Právě posledně zmiňovaný zavraždí taxikáře a stává se klientem onoho právníka. Naprosto syrová záležitost, založená na odpsychologizování postav, stejně tak chybí jakékoliv motivace. Samotná vražda (trvající několik velmi intenzivních minut) působí neskutečně reálně. Kieslowského dokumentární začátky se nezapřou – divák je tu stavěn do role nezúčastěného pozorovatele, jako by jste byli na místě činu. Kieslowski se zaobírá myšlenkou zločinu a trestu. Samotný film je zfilmováním jednoho dílu televizního Dekalogu, který je inspirován desaterem. Kieslowski ale ono biblické „Nezabiješ“ nepojímá jako morální poselství, nepředkládá hotové závěry, nemoralizuje, jen ukazuje jiné úhly pohledu na věc. Film končí vrahovou popravou a nabízí se tím nádherný paradox v podobě pohledu na křesťanskou společnost, kde trest je zároveň zločinem. (20.11.2005)

Citlivý a čerstvo vyštudovaný advokát. Mladý muž s fatálnymi následkami. Nesympatický a cynický taxikár. To sú tri postavy, vystupujúce, v tomto extrémne mrazivom a znepokojivom snímku, majstra odborno - filmovej reči - Krzysztofa Kieślowského, za doprovodu sugestívnej kamery - Sławomira Idziaka. Sledujem paralelne troch ľudí, ktorých cesty sa spoja, viac - menej, čo dočinenia budú mať najprv DVE : Vrah, t. j - mladík, ktorý úplne chladnokrvne zavraždí taxikára. Jacek Lazar ( Miroslaw Baka ), mapuje terén, pozoruje okolie, a chystá sa na čin, ktorý oľutovať, už nie je možné. Práve sa nachádza v BUFETE, kde si obmotáva okolo ruky lano, ktorým chce uškrtiť taxikára Waldemara Rekowského ( Jan Tesarz ), ktorý sa správa, ako obyčajný PES. Zrovna, v tej chvíli, keď sa Jacek pripravuje na tento ohavný čin, tak akurát sa v tomto bufáči, taktiež nachádza advokát Piotr Balicki ( Krzysztof Globisz ) so svojou priateľkou, ktorý si bude neskôr poriadne vyčítať, že absolútne nijako nezasiahol. Neskôr čaká na Jaceka rovnako chladnokrvná POPRAVA, ako jeho vražedný skutok, ktorý spáchal. Vrah a advokát, sa stretnú znovu, ale už na opačných stranách barikády, keď bude obhajovať Jaceka, čo sa mu, bohužiaľ nepodarí zvrátiť na doživotný trest, či milosť. Počas 90. minút, som bol tak nepokojný, že to nie je normálne, vidieť Jaceka pri čine, nie je nič jednoduché, a taktiež vidieť ho znovu pred popravou, nie je nič potešujúce. Brilantný film, z uhlu, ako je spravený, zložitý a ťažký, čo sa v ňom nachádza... (15.01.2017)

Kieslowski to opět dokázal. Z jeho filmů jde cítit lehkost na sto honů, a je jedno, jestli se zabývá láskou nebo zločinem a trestem či sněním. Krátký film o zabíjení ukazuje zvláštním narativním způsobem tři postavy. Sledujeme mladého "vraha", pochodující socialistickou Varšavou. Taxikáře, který sám má rád utrpení a mladého právníka, který skládá zkoušku. V téhle polovině se dá sympatizovat jedině s trošičku naivním bývalým koncipientem, který vlastně sám neví, co má od života čekat. Na svojí prácinahlíží jako na poslání. Kieslowski se snaží v divákovi vzbudit nenávist proti dvoum deprivantům, aby to nakonec celé převrátil. Tuhle hodinku jsem sledoval se zaťatou pěstí a ten hnis ve mě stoupal jako Jackpot Sazky před Vánocemi, ale jakmile dochází k vraždě, začínám s taxikářem cítit a moje zlost odchází, přichzí lítost a smutek. Stejně tak před popravou, kdy vrah bilancuje o tom, co předcházelo jeho činu. __ Film od začátku buduje tvrdě atmosféru a občas ji uvolní, aby ji vzápětí opět přitvdil. Krysy, pověšená kočka, všude bordel. Obrazové kompozice jsou opravdu jednoduché a zatemňování rohů hraje silnou roli, v tom byl prostě mistr! Stejně hudba, kterou si vždycky pečlivě vybíral, ta umocňuje emoce, pocity a táhne nás jako Mustang. (07.11.2008)