Krátky film o zabíjaní

Kieslowski to opět dokázal. Z jeho filmů jde cítit lehkost na sto honů, a je jedno, jestli se zabývá láskou nebo zločinem a trestem či sněním. Krátký film o zabíjení ukazuje zvláštním narativním způsobem tři postavy. Sledujeme mladého "vraha", pochodující socialistickou Varšavou. Taxikáře, který sám má rád utrpení a mladého právníka, který skládá zkoušku. V téhle polovině se dá sympatizovat jedině s trošičku naivním bývalým koncipientem, který vlastně sám neví, co má od života čekat. Na svojí prácinahlíží jako na poslání. Kieslowski se snaží v divákovi vzbudit nenávist proti dvoum deprivantům, aby to nakonec celé převrátil. Tuhle hodinku jsem sledoval se zaťatou pěstí a ten hnis ve mě stoupal jako Jackpot Sazky před Vánocemi, ale jakmile dochází k vraždě, začínám s taxikářem cítit a moje zlost odchází, přichzí lítost a smutek. Stejně tak před popravou, kdy vrah bilancuje o tom, co předcházelo jeho činu. __ Film od začátku buduje tvrdě atmosféru a občas ji uvolní, aby ji vzápětí opět přitvdil. Krysy, pověšená kočka, všude bordel. Obrazové kompozice jsou opravdu jednoduché a zatemňování rohů hraje silnou roli, v tom byl prostě mistr! Stejně hudba, kterou si vždycky pečlivě vybíral, ta umocňuje emoce, pocity a táhne nás jako Mustang. (07.11.2008)

Po Kubrickově Mechanickém pomeranči asi druhý nejlepší snímek o násilí, co jsem viděl. Takhle nějak si představuju opravdu hluboký film - můžete o něm debatovat třeba měsíc a stejně neřeknete úplně všechno. Já blbec jsem si ho pustil v noci a pak jsem nemohl spát, musel jsem o tom pořád přemýšlet. Jak už tu někteří komentátoři poznamenali, nejlepší na tom je, že Kieslowski vám nenutí žádný svůj názor. Neříká kdo je zlý a kdo je dobrý, kdo má pravdu a kdo se mýlí; to si musí ujasnit divák sám. Proto mám radši nezávislou kinematografii než všeobecně uznávané trháky typu Forrest Gump nebo Zelená míle, kde vám tvůrci jasně nalinkují, komu máte držet palce a koho máte nesnášet. (24.03.2008)

Existuje hodně věcí spojených s filmem, které mě dokážou bez keců posadit na zadek, zrychlit mi tep, převrátit svět, obrátit peristaltiku, vzít iluze a takové ty věci. Ale teprve v poslední době si začínám uvědomovat, jak mocná je v tomhle ohledu kamera a způsob práce s obrazem. Plus ten chlad, bláto, odcizení, mlčenlivost, mučenlivost... Hrozný film. Hrozný. ♥ (22.08.2010)

Kdysi nám kus tohoto filmu pustila učitelka na střední škole při hodině Občanské výchovy. Netušila o co jde a po scéně vraždy film vypnula, protože očekávala, že půjde o snímek s tématikou práva. Nemýlila se, což můžu dosvědčit, když jsem toto drama viděl dnes celé. Ovšem rozhodně nejde o film pro široké masy. Krátký film o zabíjení je jak již název napovídá, přímočarý, nepříjemný krimi o člověku, který chce zapůsobit na svou dívku novým autem, a tak se rozhodne spáchat vraždu. V polovině se pak snímek střihem přesune o několik měsíců kupředu, abychom rovnou bez otálení byli svědky trestu. Krysztof Kieślowski má cit pro drama a budování atmosféry. Tomu skvěle pomáhá i kamera Slawomira Idziaka a špinavé kulisy neudržovaného komunistického města. Dokonce i herci vypadají zmořeně, odpudivě, a přesto své úlohy zvládají výborně. Rozhodně kvalitní evropský film, který ale ocení jen artovější jedinci či skuteční milovníci světové kinematografie a hlavně dramatického žánru bez akce ale s důrazem na naturalismus. 80% (18.04.2020)

Pred niekoľkými rokmi to spolu s Krátkym filmom o láske (tiež výborný ) to odvysielala STV2 v pôvodnom znení a musím povedať, že som bol trošku šokovaný. Filmu dominuje jedna extrémne brutálna vražda taxikára, ktorá s vami určite zamáva, pretože je veľmi realisticky natočená. Je jedným z tých, ktoré by mal vidieť každý kto to s filmom myslí vážne. Keď zoberieme do úvahy rok výroby 1987, musel to byť (on aj zaozaj bol) poriadny šok vidieť takú brutálnu vraždu, takpovediac v priamom prenose. Nemalý škandál spôsobil na festivale v Cannes, kde ľudia počas filmu kričali a keď film skončil, vypukli veľké ovácie. Ako tvrdí režisér: "Zabíjanie je ťažká práca. Všade krv, ľudia nariekajú, bránia sa a dusenie je dlhý proces. Aby ste niekomu rozbili lebku, treba sa namakať. Toto všetko sme do filmu dostali". Celý film sa nesie v depresívnej atmosfére a končí sa popravou, ktorá je tiež realistická. Nič pre slabšie povahy. Odporúčam hlavne tým, ktorí vedia oceniť ťažké psychologické filmy.90%. (11.02.2009)