MOST!

Nějak mi nepřišlo, že by se Most! chtěl tvářit realisticky, byť otevřel všechny černobílý díry naší společnosti, ale asi záleží na úhlu pohledu, Na rozdíl tady od přítele verbala jsem v Mostu zahlédl zmrdy bílé i černé. Černá tu rozkuřovala, cikáni kradli, prodávali drogy či házeli odpadky do křoví, ale to bylo samozřejmě asi málo, páč   zcela a jasně nerealisticky se tu vyskytovala skupina těch, co chtěli  i něco změnit. To samozřejmě  není možné! To kurva ani náhodou!  Také manipulace si strčtě do řitě či urny, ANO?  Cikán vždy bude cikánem, NE?  --- Tak jsem si trochu zavymezoval a teď k Mostu!   Vulgární kokotina, kde jsem se těm kokotinám smál až jsem se za břicho popadal a zdaleka to nebyly jen ty nadužívaný piče.   Dycky Most! za pět. (17.01.2023)

Je fajn, když po tak masivním a otravném hypeu přijde kvalitní věc, která si opravdu zaslouží, aby se o ní mluvilo. Most! je jeden z mála současných českých seriálů, které jsem za posledních deset let rozkoukal a jediný, co jsem dokoukal. Protože je to pecka. Hlavně díky hravému a vtipnému scénáři, který se věnuje podstatným lokálním tématům a nikdy nesklouzne k přílišné karikatuře nebo moralizování. Herci výborní a Martin Hofmann jako Luďan absolutní king a bůh. A na té hudební dramaturgii jsem se hodně nasmál. (09.03.2019)

Další zářez tandemu Prušinovský-Kolečko udělal takové "haló" jako žádné jejich dílo předtím, byť i Trpaslík tnul velmi často dost hluboko do živého. Ale vybudit takové vášně jako se to povedlo tomuhle katalogu neskutečných figurek, které nedělají bohužel nic jiného než že většinu "běžného provozu" nastavují to příslovečné zrcadlo dnešku, to je opravdu nevídané. Stejně jako to, že se tahle přehlídka dlaždičské mluvy dala nasadit rovnou od 20:00 a ještě k tomu na ČT1 :) Ať jde (podle Vašich preferencí) o Romy, Romáky, cikány, cikády, cigoše, vlastence, nácky, pravdoláskaře, vítače, gaye, bukvice, LGBTI+ (oder was) nebo transky a jejich větší či menší měrou na houby jsoucí životy, tvůrcům se podařilo (vedle kvalitní technické stránky) dokonale namixovat sociální komentář s místy až absurdním černým (a taky zatraceně nekorektním) humorem - a taky s momenty, kdy musí každému nesociopatickému divákovi zatrnout. A navíc se o tom dá hodiny a hodiny debatovat. Jako o celku, tak i o jeho jednotlivostech. A závěrečnou scénu mám za Montypythonovsky geniální. Dosavadní vrchol Prušinovského/Kolečkovy tvorby. 90% PS: A vydržím to a neřeknu to s tím Mostem;) (17.10.2021)

KOHO SI ASI TOM CRUISE MŮŽE VZÍT JINÝHO, NEŽ HEREČKU? KNIHOVNICI? Kvůli různým zprávám, které unikly před premiérou, jsem tušil, že se mi MOST! bude líbit, ale takovou smršť jsem nečekal. Tandem Kolečko & Prušinovský dospěli, neobávám se to napsat, do evropského standardu televizní komediální produkce, od Okresního přeboru skutečně urazili velký kus cesty. Pokud přežijete přiblblé komentáře ohledně představ tvůrců intelektuálů o buranském humoru, nebo o propagandě ("hodní Romové, zlí Češi"), bráno od CSFD, přes Fejs až po politiky, dostanete se zkrátka a dobře k tomu, že tenhle seriál je prostě prdel. Vtipný i vážný, pracující se stereotypy i karikaturami (JE TO KOMEDIE) a zároveň o něčem vypovídající, protože evidentně zasáhl mnoho lidí od Severky až po Prahu. A já už dávno věděl, že Martin Hofmann je supr herec. A za návrat Cyrila Drozdy megadík. 90%. (26.02.2019)

Jestli existoval seriál, který jsem už z principu nechtěl nikdy vidět, byl to právě příběh z mého rodiště. Ještě dřív, než jsem jeho existenci zaregistroval, se totiž usadil snad v každém českém obýváku, na ulici se v úterý ráno mohutně hláškovalo ze včerejší epizody a když se člověk osmělil ozvat, že zatím Luďana a spol. nesleduje, odpovědí mu byl zaražený a nechápavý pohled. V okamžiku, kdy jsem získal dojem, že budu nejspíš opravdu ta poslední osoba, která ještě do Severky nezavítala, jsem tedy sebral odvahu - a zavítal. A jak se rozjezd překvapivě dravě daří salvou více či méně vtipných situací (a druhý díl to nadšení zase brzdí neutuchající snahou udělat z hlavní postavy nesnesitelného blba), musel jsem být chtě nechtě zvědavý, jak se z relativně nesourodé podívané dá vybruslit. Prušinovského zručnou ruku totiž většinou blokuje neustálé cílení na echt sociálno, ve kterém se sice silné malé příběhy hledají snadno, ale žánrové vybočování v jejich rámci často kvůli nutné nadsazenosti nefunguje. Tady tomu tak není a v první i poslední řadě za to vděčí hercům. Bez dokonale padnoucího obsazení by totiž skoky do romantiky, do existenciality a sporadicky až téměř do akce nemohly fungovat. Jenže jak nejoslavovanější Hofmann, tak fatální objev Stárková a můj osobní favorit Michal Isteník si uhrají jak prvoplánové grimasy, tak překvapivě nosné glosy, které nemohly než zlidovět a konečně i tu nejvážnější stránku. Za všudypřítomným "Dycky Most" nebo vulgaritou v každém vyhrocenějším dialogu se totiž skrývá překvapivě trefné poselství, které k mému šoku v mnoha bodech odpovídá mému náhledu na svět. V kombinaci se zvážněním posledních epizod rád odpustím úvodní rozevlátost a nesoudržnost a když se na samém konci rozezní první tóny jedné z nejoblíbenějších písní mého života, zapadne do sebe už úplně všechno. Na pár sekund jsem tak zvažoval i nejvyšší hodnocení, ve kterém mi brání jen ona nemilá upocenost českých počinů, které se pořád ne a ne zbavit ani v prvotřídních kouscích. Most! ale přesto k této skupině patří a i když bych před měsícem nevěřil, že to někdy napíšu, kultovní status mu přísluší plným právem. (13.04.2019)