MOST!

"Já si myslím, že černá sympatie je taky sympatie." V Chánově jsem nikdy nebyl, Mostem projíždím bez zastávky nejvyšší povolenou rychlostí a problémy nepřizpůsobivých občanů odmítám řešit, ale u tohoto seriálu jsem se bavil. Není to ani tak moc kvůli námětu, ale nejedna postava prostě byla vynikající. Zejména loser Luďan dokázal prodat každý vtip, Edovi krásně visela hůl, Franta spolehlivě držel úhel, farář báječně nedokázal udržet slinu, Dáša měl pěkně stavěné kozy, mrška Žaneta každou situaci perfektně využila ke svému prospěchu, Ilona se nádherně nedokázala srovnat se študovaností svého syna a Gerdovy pokusy o češtinu mě pokaždé rozesmály. Všechno samozřejmě nebylo dokonalé. Mladí sluníčkáři mě nebavili, parchant Laco debilně přehrával a přerodu největšího mafiána Romana ve vyděšeného mamánka jsem nerozuměl. Přesto: Dycky Most! (26.03.2019)

Na seriálu je nejlepší to, jak dokazuje, že právě oním "nekorektním" a relativně realistickým způsobem se mnohem lépe "spojuje národ", než jednostrannou propagandou z té nebo druhé strany. Samozřejmě z obou táborů se ozvou ti největší idioti, kteří si budou stěžovat tu na deadnaming, tu na vulgarity, tu obecně na nekorektnost, tu na dehonestaci církve, tu na příliš správné cigány a rutinně zlé skiny. Jo, je to spíše sluníčkářská propaganda, jak píše Dadel, ale udělaná výtečně tak, že osloví široké vrstvy, a to z obou stran, z nichž mnozí se mohou chytnout třeba i za nos, a to z obou stran. Ne jako třeba pořad 168 hodin, který se akorát utápí ve své bublině a každý druhý týden přináší srdceryvný příběh o dalším geniálním Romovi, nebo naopak různá prohlášení jednoho nejmenovaného parlamentního hnutí o popírání romských koncentračních táborů a vyzívání k deportaci do nějakého nově zbudovaného státu. To jsou postoje a snahy, které akorát rozdělují a nic nevylepší. Most! je trochu jiný. Ale nemyslím, že by to byla úplně jednostranná propaganda. Problémy se tu ukazují ze všech stran, nikdo tu až na výjimky není svatý a opět téměř nikdo tu není úplně zlý. Jako v životě. Seriál si stejným způsobem dělá legraci z "lepší" husičky Blanky (která je samozřejmě rozkošná) a stejně tak z rasistického a homofobního primitiva Edy. Všichni básní o Zdeňku Godlovi, jeho postava ale zrovna celkem jednostranná je. Pro mě je vrcholem Luďan Martina Hoffmana. Postava, na kterou člověk změní názor v každém díle dvakrát a přitom je dokonale uvěřitelná, hluboká a bravurně ztvárněná. Zdá se skoro, že sociální přesah Mostu okázale ční nad jeho samotným obsahem, ovšem i ten je velmi dobře koukatelný. Zábavný a přitom dramatický. Mostu jsem nevěřil, stejně jako obecně nevěřím podobným hypům, ale získal si mě. (28.02.2019)

Mezilidské vztahy – jedna z nejtěžších životních disciplín. Propírají je už roky v pořadu Pošta pro tebe, do kterého míří i Luděk Říha. Ztroskotanec, který dostal padáka z práce, zhroutila se mu záchodová mísa, dluží šéfovi místního podsvětí, ženskou nemá a syn ho nebere úplně vážně. V televizním pořadu navíc čelí nepříjemné pravdě z rodinné minulosti. Brácha se našel, teda vlastně ségra. Režisér Kober a užovek Jan Prušinovský a scenárista Petr Kolečko, kteří se potkali už u Čtvrté hvězdy nebo Okresního přeboru, projevili pořádný kus odvahy. Hrubší slovník, ostrý humor, ožehavá témata bez schovávání se a hlavně um poskládat dohromady partu lidí, mezi kterou panuje výborná chemie. Každodenní realita pochopitelně vypadá krapet jinak, ale zřejmě už nesneseme vztahové seriály, které přirozenost a realismus popírají úplně. Předmětem vtipů se stávají situace, které dobře známe, tvůrci mají cit pro hlášky, timing umí skvostně, a ačkoliv je výsledek plný nekorektního humoru, má v sobě i pořádný kus lidskosti a životních pravd. Přesný Martin Hofmann sice zosobňuje příkladného životního ztroskotance, ovšem autoři neškatulkují, nepoučují, nepodsouvají, nechávají na divácích, aby si vzali to své. Sociální stránku nezdůrazňují, prostě ji předkládají se vším všudy. Ostrá oddechovka. Dycky Most! Díky za něj. (29.03.2019)

Já myslím, že kdo má v sobě kousku lidskosti a dobroty, musí mu být MOST! jako celek alespoň trochu sympatický. Já ho miluju, a to přes všechny jeho dílčí chybky (sem tam to v lecčems drhne, to zas ne že ne). Emocí a nálad celá kompletní paleta. A nakonec nejvíc o tom seriálu vypovídá, z jakých pozic přichází nejostřejší kritika. 1) Od modelových voličů SPD, tedy rasistického a homo/transfobního lidského odpadu (tzn. něco jako postava Čvančarové). 2) Od méně bystrých, ale přespříliš vážně se beroucích SJWs, kteří si ve vší své serióznosti a bojovnosti nejsou schopni užít srandu. 3) Od vyznavačů v Česku tolik oblíbené formální morálky, kteří úpěnlivě vyžadují neužívání vulgarismů, ale na poznání, co a proč je skutečně morální, jejich kapacita nestačí a nechápou, že slova jako taková morální a nemorální nejsou; to jen činy nebo myšlenky. V MOSTĚ! je všechno, co tyhle skupiny dráždí, v míře vrchovaté. Předchozí seriály dua Prušinovský + Kolečko jsem neviděl, ale rozhodně si doplním. Protože tohle ... nechci hned v prvotním nadšení až moc házet superlativy ... takže nebudu tvrdit, že je to to nejlepší, co u nás po revoluci vzniklo. Ale je to srdcovka. Don't stop believin'! (26.02.2019)

Most má své kvality a přestože se odehrává v prostředí ztracených existencí, není hloupý a většinou i dává smysl. Pořád je ale v našich končinách možná až zbytečně adorovaný a to převážně z toho důvodu, že podobné kousky u nás nevznikají a vedle klasické české, seriálové tvorby, vyčnívá jak vztyčení prostředník. Když se na to ale člověk podívá nezaujatě, zjistí, že se toho v jednotlivých epizodách vlastně moc neděje a veškerý humor je založený na vulgarismu (rozhodně proti němu nic nemám a naopak ho kvituji) a jednoduchosti postav a jejich myšlení. Což je i na těch 45 minut docela málo. (25.02.2019)