Favoritka

Škriepenie medzi Emmou Stone a Rachel Weisz ma bavilo sledovať celé dve hodiny a záverečná scéna, ktorá poukázala na individuálne peklá jednotlivých hrdiniek, stála naozaj za to. Favoritka má ale slabší rozbeh a chvíľu mi trvalo, než som pristúpil na hru režiséra a pochopil, že symbolická dráma prevažuje nad komédiou. (28.12.2019)

Svojim spôsobom tu máme opäť historický film z kráľovského dvora, kde sa rieši nejaká politika, ale hlavne vzťahy, kde každému ide o to svoje, pretože je sviňa, respektíve ani inú možnosť nemá, pretože tí ostatní sú svine. Tým niečím navyše je podľa mňa čierny humor, kde som mal dojem, že ide o akúsi satiru na vzťahy medzi ženami všeobecne, kde chlapi nemajú také výrazné slovo, aké si myslia, že majú. Osobne ma najviac zaujala Ema Stone, potom Rachel a až nakoniec panovníčka, to je ale čisto subjektívny dojem. Po vizuálnej stránke je film skutočne úchvatný, netradičná kamera ale prekvapí len na začiatku, divák si potom na ňu zvykne a ďalej sa nad jej fintičkami nepozastavuje. Čo je ale zase len čisto subjektívny dojem. (15.05.2019)

Yorgos Lanthimos nám tady právě představil jednu z nejlepších analýz ženské duše a tento snímek je zde v mých očích pozapomenutý klenot. Jsem divák, kterého historie britské královské rodiny nezajímá a nudí (především ta novodobá). Tohle soupeření zhýralé a zkažené šlechty jsem ovšem hltal plnými doušky. V hlavních rolích jsou zde 3 ženy a všechny 3 si svoji roli střihly s takovou bravurou, že jsem jim jejich role absolutně věřil. Naprosto úžasným způsobem je zde vykreslena žena - coby extrémně proradný a nebezpečný tvor využívající veškeré své zbraně k podmanění a manipulaci okolí k dosažení svých cílů. A co teprve, když se takové ženy sejdou hned dvě a mají cíl úplně stejný. To je teprve souboj na život a na smrt, při jehož sledování se mi celou dobu tajil dech. Už jsem od Lanthima viděl 3 filmy a i zde je jeho rukopis naprosto nezaměnitelný. Není to tak bizarní, jak je u něj zřejmě divák zvyklý, nicméně je to ku prospěchu věci. Dokázal parádně odhadnout hranu snesitelné bizarnosti, aby snímek nesklouzl až někam ke karikaturám. Vskutku velkolepá podívaná. [85 %] (30.12.2022)

Favoritka byla mé první setkání s režisérem Lanthimosem, jehož jméno v posledních letech rezonuje na různých filmových festivalech díky jeho osobitému tvůrčímu stylu. Snímku se nedá rozhodně upřít originální přístup k historickému tématu a k vedení aktérů. V podstatě jde o koncert tří velice talentovaných hereček, z nichž nejvíce vyčnívá Olivia Colman v hlavní roli - Oscara bych jí opravdu přál, i když proti ní stojí Akademií dlouho opomíjená Glenn Close. Musím přiznat, že mi místy bylo královny Anny velmi líto a rozhodně bych nechtěl být na jejím místě - obklopena spoustou manipulátorů, kteří umí skvěle využít situaci a zneužít královnu s vrtkavým zdravím a chabým vzděláním. Režisér si rozhodně nebral servítky a naservíroval nám nejednu syrovou scénu, která podtrhávala tamní atmosféru, v níž se odehrával boj na ostří nože mezi dvěma nadmíru inteligentními ženami. Emočně nejsilnější scénou pro mě bylo nejspíš odůvodnění chovu králíků. Film těžící z neotřelého scénáře ("jezevec", obskurní tanec), úžasných hereckých výkonů a výtvarné stylizace (nezvyklé záběry kamery). P.S. Myslím, že si v budoucnu najdu čas na další režisérovy snímky. (06.02.2019)

Asi bych měla normálně připomínky k tak zvláštnímu a originálnímu zpracování, ale já byla fascinovaná výkony všech tří děvčat natolik, že to jako přehlédnu. Byl to skutečný koncert. Emmu a Rachel každý už zná velmi dobře a já připojím i Olivii, kterou znám mimo jiné z krimiseriálu Broadchurch, kde byla také výborná. Tady byla ovšem skvostná a naprosto perfektně hrála neduživou, morálně zkaženou a nerozhodnou královnu Annu. Ještě se mně moc líbila královská zahrada a interiéry sídla, kde se vše odehrávalo. Yorgos má ode mě první čtyřku, ale zásluhu na tom mají asi opravdu herecké výkony dámské trojky. Ale ta pokleslá morálka a líčení tehdejší doby….ufff. (12.05.2019)