11'09''01

LFŠ 2008 ... Nedá mi to a okomentuju všech 11 snímků postupně. Samotný projekt je na 5 hvězd a jeho celkové pojetí bylo natolik O R I G I N Á L N Í, že si to vzhledem k zpracovávanému tématu ani jiné hodnocení nezaslouží. Ale pojďme k jednotlivým snímkům._____ Írán 3*: Docela zvláštní úvod, úsměvný a zajímavý, ale v porovnání s následujícími kousky spíš plochý. _____Francie 5*: Fíha tak to jsem ještě neviděl. Takového skvělého nápadu je skoro škoda pro jednu "kapitolku", jestli to někdo použil i v normálním filmu, tak já o tom nevím. Napětí a tichá úzkost, která vládla celých 11 minut byla fantastická...v sále by člověk slyšel spadnout i špendlík...nebo spíš...neslyšel nic?_____ Egypt 2*: Samo o sobě by si to možná tak slabé hodnocení nezasloužilo, ale v porovnání s ostatními díly to bylo...divné. Volejbalová scéna sice pobavila, ale jinak? Jakoby si egyptský autor vše příliš usnadnil. _____Bosna a Hercegovina 4*: Zvláštní, pochmurné, stísněné. Sice se nezaryl do paměti jako jiné, ale srovnání s bosenskými problémy bylo velmi dojemné. Snad to mohlo být uchopeno ještě o chloupek lépe... _____Burkina Faso 5*: Kdo by to byl čekal? Naprosto nečekaný vrchol snímku pocházel z nenápadné země kdesi v Africe. Já jen tupě zíral a smál se...nejlepší na tom však bylo, že nejen že autor zvolil dojemný a vtipný příběh, ale hlavně dal jasně najevo, že dětem, které se každý den bojí o život kvůli nemocem a hladu, tak jsou nějaké dvě věže v New Yorku ukradené...byla tu možnost to zpracovat kýčovitě, ale nezbývá než zatleskat panu Ouedraogovi. :)_____ Velká Británie 4*: Hodně diskonformní pojetí, o WTC nepadla řeč prakticky vůbec, působilo to spíš jako jakási přednáška dějepravy. Ono pojetí ve mně však nějaké rozpaky vyvolalo, ačkoli tvůrčí svoboda byla absolutní...ale nenudil jsem se, to ne._____ Izrael 5*: Fantazie, všimli jste si že bylo vše natočené na jeden záběr? Obdivuji a tleskám vestoje! _____Indie 3*: Noo...asi "nejpolopatičtější" příběh, což mu bohužel v kontextu ostatních trochu ubralo. Zabýval se přímo útoky na WTC, což sice není špatné, ale...byl to trošku kýč, bohužel._____ Mexiko 4*: Jedním slovem "e?"...mnoho lidí v sále asi nechápalo, i já jsem byl s postupem minut poněkud v rozpacích...na konci se to rozlousklo a...no, s postupem času musím uznat, že to bylo dobré. :) Ale zas tak dobré taky ne, pořád tam vidím jistý kalkul na efekt. _____USA 5*: Tady jsem váhal mezi 4 a 5, ale nakonec budu velkorysý. Poetické a velmi dojemné to bylo a to se tomu nedá odepřít. A ten herec měl obrovské charisma...mám na podobné herce na sklonku života tak trochu "úchylku", většinou působí tak zvláštně přirozeně...a toto nebyla výjimka. _____Japonsko 5*: Jasně, největší psycho dáme na konec, že...:) Celý příběh se naprosto vymykal všemu co člověk očekával a vše tak nějak uvedl na pravou míru až závěrečný citát. Ale musím přiznat že mně osobně tam ten citát přišel navíc, nedával bych ho tam. Většině osazenstva se sice tento závěrečný snímek nelíbil...ale já si nemůžu pomoct, bylo tam nějaké japonské kouzlo, nebo poetika, jež mě prostě dostala. A basta. :) (02.08.2008) (menej) (viac)

11. září 2001 mi bylo něco málo přes 4 roky, coby dítě jsem ty události nevnímal a začal jsem o nich slýchat až mnohem později ve škole (a poprvé ještě ani moc neporozuměl, o co přesně šlo). Až postupně se mi v průběhu let u dalších zmínek a článků dotvořil obraz toho, co se tenkrát událo a na tomto snímku s 11 krátkými (cca 11timinutovými) filmy od 11 různých režisérů z 11 zemí světa musím ocenit i seřazení jednotlivých příspěvků tak, aby se v nich ony události funkčně a srozumitelně postupně odkryly i pro neznalého diváka. V první íránské povídce se setkáváme s prostředím základní školy a učitelky, která se ptá svých žáků, zda slyšely, co se stalo, v druhé povídce uvidíme mj. dokumentární záběry v televizi, další nabízí i různé reakce v mediálním a uměleckém světě či exkurs do souběžně probíhajících teroristických útoků ve stejnou dobu v jiné krajině (strhující příspěvek s reportérkou v izraelských ulicích, který natočil Amos Gitai)... Nejvíc na mě zapůsobil francouzský příspěvek: Claude Lelouch v malém silném dramatu hluchoněmé ženy znovu ukazuje, jak ty velké dějinné události mohou být pro obyčejného člověka (který právě prožívá zcela jiné události svého života a vlastní dramata) úplně nepodstatné. Silným zážitkem byly i krátké filmy z USA (Sean Penn a jeden den starého muže v podání herecké legendy Ernesta Borgnina) a západoafrické krajiny Burkina Faso (Idrissa Ouedraogo a velmi pěkný příběh s dětskými hrdiny okořeněný humorem). Šahínův příspěvek z Egypta mě zaujal neotřelou fantasy zápletkou i přítomnosti samotného režiséra v roli sebe sama na plátně, Danis Tanović oslovil poutavou vizuální poezií a závěrečné podobenství Š. Imamury s člověkem převtěleného do hada bylo tak děsivě bizarní a současně i působivé, že na něj i přes ty hořké pocity asi jen tak nezapomenu. Povídky od režisérek z Iránu (Makmalbafová) a Indie (Nairová) ve mě zanechaly méně výrazný dojem, byť ta íránská zase tvoří v rámci celku velmi pěkný úvod. Z dokumentárně laděných příspěvků určitě beru Kena Loache, který vytvořil místy hodně zajímavou koláž s postavou zpívajícího emigranta v Londýně, ale pak zbývá poslední příspěvek, který jsem nezmínil, jehož autorem je mexický režisér Iñárritu - a ten skončil v mých očích jako naprostý odpad. Vážně zlatý Godard, který ty své střihové experimenty obvykle alespoň naplňuje obrazem a občas v nich má zajímavé segmenty, zatímco tohle... Iñárritu tady nabídl 11 minut tmy se zvukovými ruchy, občasným vizuálním zábleskem do té tmy a občasným výkřikem do těch ruchů a vážně nepobírám, co tím chtěl autor sdělit. Naštěstí jde jen o jednu jedenáctinu z jinak velmi povedeného celku, který navzdory Iñárrituovi mohu ohodnotit 4 hvězdičkami. [75%]                                   // SAMOSTATNÉ HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH PŘÍSPĚVKŮ z mé strany: Samira Makhmalbafová 3*, Claude Lelouch 5*, Júsuf Šahín 4*, Danis Tanović 4*, Idrissa Ouedraogo 4*, Ken Loach 4*, Alejandro González Iñárritu odpad!, Amos Gitai 4*, Mira Nairová 3*, Sean Penn 5*, Šóhei Imamura 4*. (19.06.2022) (menej) (viac)