Stranger Things

Osmdesátkovej fíl z toho stříká jak tekutiny z vlhkých třináctek na Logicově vystoupení. Atmosféra se dá krájet Dexterovým nářadím. Soundtrack se krásně drží onoho fílu a hudba z tehdejších let ještě dochucuje již tak skvělou atmosféru (nejvíce mě překvapil song White Rabbit). Herecké výkony dost dobré, postavy také dobře napsané... tady to utínám, padaly by tady jen samá pozitiva, tento seriál mě prostě dostal, dosud nemůžu uvěřit, že tohle není z dílny Štefana Kinga. (24.10.2017)

Letos se sourozeneckým duům na poli filmové a seriálové tvorby daří a po dubnovém rozvíření blockbusterových vod Avengers: Endgame bratry Russovými přišel o téměř další tři měsíce druhý zásah v podobě třetí série Stranger Things od bratrů Dufferových. A ani potřetí svůj dvěma předchozími hody vytyčený cíl neminuli. Návrat do městečka Hawkins se drží prověřených postupů, díky nimž si v minulých letech seriál vybudoval svou tvář, avšak přichází s četnou porcí novinek. Jedna z nich, hodna zmínky, je už mnohokrát přetřesené téma dětského vývoje na mladistvého, v jehož věrohodném ztvárnění mnohočetný zástup tvůrců pohořel, ne však zde, díky čemuž nám Dufferovci znovu dokazují jejich schopnost v podobě práce s postavami. Další a nejvíce viditelná novinka se týká ohledně navýšení komičnosti a humoru, což záměrně vyvolává letní pohodu a odlehčení s menším propadem k sebeparodii. To jest naštěstí redukováno za pomoci scén navýsost nervy drásajících a mrazení dodávajících a díky nimž je druhá miska vah stejně těžká jako ta první a dochází k dokonalému vyvážení, jež s přesností švýcarských hodinek funguje na nejvyšší stupeň měřitelné dokonalosti. Tento stav je následně otřesen emočně zničující částí této obdivuhodné skládačky a člověku pak zbývá jen s uslzenýma očima nevěřícně zírat, jakou moc má toto médium na divákovy emoce. Tento rok ve mně třetí Podivné věci vyvolaly koktejl naprosto protikladných vjemů, dojmů a emocí. Dokázaly, že se stále drží ve špičce nyní produkované tvorby a toto tvrzení platí i pro kategorii věnující se nejlepšímu holdu kultuře a stylu života 80. let. Po Chernobylu to nejlepší, co nám předposlední rok tohoto desetiletí dal. 9,5/10. (15.07.2019)