Obsahy(1)
Región Las Hurdes neďaleko od španielskej Salamancy je takmer úplne odrezaný od vonkajšieho sveta. "Hurdania" žijú v niekoľkých dedinách okolo mesta La Alberca na úpätí hôr. Ich životný štýl je primitívny, všetci sú si vlastne príbuzní, žijú v chudobe, chorobe a biede, dokonca mnohí ani chlieb nepoznajú... (matriosa)
Recenzie (27)
"Účel světí prostředky" nepatří mezi má oblíbená rčení, takže jsem rozpolcena v hodnocení. Buñuel pro dosažení efektu využívá lidí i zvířat...neříkám, že se ty situace - smrt dítěte, pád kozy - nemohly v reálu odehrát, přesto s tím "naaranžováním" scén vnitřně nesouhlasím...ačkoliv Buñuel se inscenaci ani nesnaží skrývat, díky čemuž film působí parodicky a surreálně zároveň. Na druhou stranu jeho "vážná" rovina je právě tak silná a přiznávám, že mě samotnou film nenechal chladnou ani o století později, obzvlášť když si uvědomím, jakou vypovídací hodnotu má i v současnosti. Bylo by zajímavé pro srovnání zhlédnout dokument "De gevangenen van Buñuel" Ramóna Gielinga, který se vydal po stopách Buñuela na stejné místo o téměř sedmdesát let později. ()
Země bez chleba je působivým avantgardním výkřikem ve filmovém podání anarchistického provokatéra Luise Buñuela. Extremadurské sdružení horských obcí Las Hurdes, vyprahlá oblast lidského zbídačení a pekla na zemí, je jedinečně přijatou výzvou k sugestivní filmové demonstraci sociální nespravedlnosti. Cílem je zasažení citlivé oblasti společenského svědomí, rafinovaně použitým kontrastem je dokumentární věcnost a hrůza reality. Ten pravý um spočívá ve zdarech manipulace k monumentálnímu zvýraznění děsivého stavu rozkladu a zkázy. Efekt je závratný, obrazy hrdě vyhrožují, přítomnost je nevybíravě drážděna panikou jiné formy existence. Lesk lidské bídy je dokumentárně zneužit surrealismem ke své představě Písně písní. Luis Buñuel v anarchistickém rozhořčení mládí koketuje s levicí a podává existenciální svědectví života. ()
Aj zem bez chleba môže byť krásna, rovnako ako surrealista Buňuel dokáže byť realistický. Respektíve realita tu zobrazená je surrealistická prirodzeným spôsobom. Film som videl s pôvodným komentárom bez titulkov, takže môj výsledný dojem je povedzme že dvojtretinový. Zároveň dokumentárny film nie je úplne môj najoblúbenejší žáner, avšak v tomto prípade je poňatý viac umelecky, metaforicky, avšak bez náznaku príbehu. V tomto aspekte vedie napríklad Flaherty a tak mohol Nanuka natočiť omnoho dlhšieho. Uvidíme po pozretí s titulkami. Pri pohľade na Buňuelovu tvár sa ťažko verí jeho hlbokému humanizmu, ten nie je ukrytý v jeho pohľade, ale v jeho duši. ()
Země bez chleba je dokumentem o jednom extrémně chudém regionu – Las Hurdes ve Španělsku z počátku minulého století. Zakládá si na realistické kameře a skutečném zachycení problémů tamějších obyvatel a drsné a vyprahlé krajiny. Místní lidé mají hlad, jsou nemocní, různě postižení a často umírají. Popravdě mě tento dokument ale moc nezaujal a v dnešní době už je neaktuální. Dokážu se vcítit do existenčních problémů místních obyvatel a přát jim lepší život. Nicméně podobných míst na planetě je stále hodně a před sto lety to nebylo až tak výjimečné. Tvůrcům patří kredit za to, že na problém upozornili a také díky nim se situace v regionu postupně zlepšila, i když vlivem občanské války až mnohem později. Na rovinu, kdyby to nenatočil Luis Buñuel, tak to téměř nikdo neuvidí. Odhaduji, že si z tohoto dokumentu odnesl mnohé inspirace do své pozdější surrealistické tvorby. ()
Zaujímavé, ktovie čo viedlo Buñuela k takej úmyselnej dramatizácii, preháňaniu, až zabitiu dvoch zvierat, kvôli efektnosti filmu. Surrealizmus? Neskôr našťastie pokračoval už len v hranej tvorbe. EDIT 2022: Podľa knihy "Úvod do dokumentárneho filmu" od Billa Nicholsa bol Buñuelov uštipačný a ofenzívny komentár v tomto rozličnými spôsobmi zavádzajúcom dokumente zámerom, ktorým chcel upozorniť na klamlivú povahu filmu ako média. Nemôžeme veriť všetkému, čo na plátne vidíme a počujeme. Ak je to tak, jedná sa o geniálne dielo. Priznám sa, že takto som ho pred štyrmi rokmi neprečítal. ()
Galéria (3)
Fotka © Panthéon Distribution
Zaujímavosti (5)
- V roce 1937 byl film znovu uveden ve Francii doplněný o hudební podkres a hlas komentátora. (Hwaelos)
- Snímek byl natočen s minimálním rozpočtem v roce 1932. Poprvé uveden byl v němé podobě ve Španělsku 1933, kde byl ihned zakázán, protože zobrazoval zemi v negativním světle. (Hwaelos)
- Snímek se natáčel v odlehlém horském regionu Las Hurdes, nevelké oblasti na sever od Extremadury a necelých sto kilometrů jižně od slavného univerzitního města Salamanca. (Hans.)
Reklama