American Honey

Aj napriek dlhej minutáži sa vo filme nič prevratné nedeje, čo môže niekomu značne prekážať. Pokiaľ to však zahodíte za hlavu a necháte sa unášať na vlnách týchto mladých ľudí, ktorí blúdia naprieč Amerikou a vlastne aj celým životom, tak z toho vyjdete minimálne spokojní. American honey v sebe skrýva niekoľko krásnych momentov plných slnka, mladíckej nerozvážnosti, je o túžbach, úniku a o oslave slobody. Hlavná hrdinka navyše podáva skvelý výkon a nemusí bojovať o vaše sympatie. V podobnom duchu je celý film. Nežiada vás, aby ste ho milovali, iba plynie a ukazuje partiu mladých ľudí, ktorí sa učia žiť tak, ako to momentálne najlepšie vedia. A napriek tomu, že nie sú v ľahkej situácii, film vám nespôsobí žiadnu depresiu, naopak tak zvláštne niekoľko krát pohladí na duši. ***Po druhýkrát videné na veľkom plátne. Čaro filmu pretrváva, soundtrack už hrá v aute. Cinematik, 2017 (17.02.2017)

Honey dozrává jak víno. Po filmařské stránce výjimečné dílo ve všech podstatných aspektech tohoto oboru (už jen ti neherci a mnou definitivně rehabilitovaný Shia). Prvotní pocit emocionální plochosti je způsobený jen režisérčinými rafinovanými hrátkami s katastrofou. Hmatatelný návrat do náctiletosti. (14.11.2016)

Utéct? Neznámo kam a prakticky neznámo s kým? I to je možnost. Zvlášť když je tahle dredatá dívčina odkázaná na prohrabování se odpadky, péči o mladší sourozence, navíc musí snášet ignoraci vlastní matky a osahávání ze strany opíjejícího se otčíma. Připojí se tak ke skupince mladých lidí, kteří cestují po Státech a cpou lidem předplatné časopisů. Komunita má specifická pravidla, odepsané členy i nepředvídatelného Shiu LaBeoufa (takřka) v čele. O výzvách, které denně podstupují, se moc nedozvíme. Víc sledujeme, jak paří, melou blbosti, tancují, zpívají, souloží, dodržují podivné rituály. (Ne)překvapí, jak jsou místy pasivní, jak se nechtějí nikam posunout. Prostě někam vyjedou, neprodají a jdou dál. O tomhle byznysu a taktikách se nedozvíme nic. Pak přijdou scény, kterým chybí tempo, nemají náladu, nemají nic. Je patrné, že (ne)herci dostali hodně volnosti, hodně se hrálo na autenticitu, pořádná dějová linie ovšem citelně chybí. Místy si tvůrci umějí podmanit diváka, ale překvapivě je leccos okaté, umělé. Hlavní duo je fajn, potěší i vnučka Elvise Presleyho Riley Keough. Britská režisérka Andrea Arnold mě nicméně jiným festivalovým kouskem Fish Tank dostala mnohem víc, tehdy se zařízla poměrně hluboko. Tohle je ovšem povídání o několika ztracených existencích, které nestrhne. Chápu, o co tady šlo, ale chtělo to předložit jinak. Touha po svobodě se dá prostě vyjádřit atraktivněji. A coby sociální drama to bylo slabé. (13.01.2017)

Pohodová road movie naplnená slobodou, spontánnosťou a poznávaním "neturistickej" Ameriky. Emocionálnu údernosť režisérkinho Fish Tank nedosahuje ani zďaleka, a dejovo je HODNE riedka, čím niektorých divákov unudí a iných pohladí. Vyhýba sa totiž akýmkoľvek zápletkovým klišé a zostáva (kryštalicky) čistou hippie pocitovkou. (12.10.2016)

Film, ktorý vonia letom ako máloktorý iný. Cesta spoločnou dodávkou do neznáma, plná hudby, niečoho na zlepšenie nálady a obnažených lakťov členov svojej partie, ktoré sa navzájom dotýkajú. Vonku je ešte teplejšie než v aute a najpríjemnejšie sú večery. Stačí pravidelne hasiť smäd, pretože všetko ostatné sa zdá byť tak blízko. Door-to-door predaj je síce ťažký spôsob obživy, no dobrá škola života. A keď je človek mladý, nič nie je nedôstojné, lebo sa ešte môže poučiť. Neskôr bude možno ťažšie zvládať kocoviny, ale zato si viac dokáže vychutnať 163-minútový film, ktorý je natočený pre ľudí ako on. (21.01.2017)