Princ Mamánek
Réžia:
Jan BudařScenár:
Jan BudařKamera:
Jan MalířHudba:
Jan BudařHrajú:
Jan Budař, Ondřej Vetchý, Martin Huba, Jana Nagyová Pulm, Veronika Khek Kubařová, René Krupanský, Vladimír Javorský, Bolek Polívka, Adam Halaš, Jan Rak (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Princ Ludvík Otomar Karel XII., zrodený Vznešený, má veľmi blízko k svojej milujúcej mamičke, kráľovnej Ľudmile. Lenže Ludvík je už tak trochu „prerastený“ princ, má 39 rokov. Bojí sa skoro všetkého, do ženenia sa veľmi nehrnie a väčšinu života trávi pofľakovaním sa po prepychovom zámku a priľahlých zverniciach. Múdry kráľ Radomil mu preto na narodeniny pripraví nečakaný darček – princ sa jedného rána prebudí v lese v obyčajných šatách a v sprievode drsného rytiera Hudrovala sa má vydať do sveta, aby zistil, o čom je život a možno konečne aj dospel. Na jeho veľkej dobrodružnej ceste ho čakajú zážitky, o ktorých doteraz čítal len v knihách. Stretne sa s mocným čarodejníkom, zlými čarodejnicami, duchom i samotnou pani Smrťou. A možno nájde aj lásku svojho života... Čo na to všetko povie milovaná mamička? A bude kráľovský otec s jeho „výkonom“ spokojný? (Bontonfilm SK)
(viac)Recenzie (327)
Budar zkusil jiny pristup a to se ceni. Neni to klasicka pohadka, ale spis takovy pohadkovy fantasy film. Je to hezky natocene. Prvni polovina lepsi nez druha, alespon dle meho. Arabelu jsem nejdriv vubec nepoznal, Veronika se snazi byt prirozena (coz je fajn), Polivka a Huba me nebavili, Javorsky vybornej, Vetchy vybornej. Rekl bych, ze to stoji za videni. ()
Tohle bylo těžké vůbec dokoukat. Celkem utrpení. ()
Jako dospělák jsem si Prince Mamánka (záměrně nepíšu pohádku) celkem užil, malé děti bych na něj ale nevzal. Je to ponor do myšlení Jana Budaře a není to právě veselá podívaná. Smekám před jeho četnými uměleckými dovednostmi, s jejich pomocí stvořil dílo, které nelze z více různých důvodů (plešatý princ, snové pasáže…- například) dostat jen tak z hlavy. Já osobně se druhému zhlédnutí nebráním, nevěřím nicméně, že by se z Prince Mamánka mohl stát oblíbený evergreen pro celou rodinu. ()
Po druhé už to vidět nechci. ()
Několik vydařených vtipů pro dospělé v nefunkčním paskvilu mezi pohádkou a Budařovými běsy, se kterými měl zajít na terapii, nikoliv před diváka... Hostinské/ čarodějnice absolutně odporné dno... Zafinancováno krčmou v Dětenicích... ()
Nezvyklá pohádka...pohádka, která se malým dětem nemůže líbit...ta hororová poetika mi dojem z první poloviny dost zkazila... Škoda... ()
Kdo (oprávněně - dle anotací) očekával pohádku, bude možná trochu zklamán. Já jako člověk, který se v pohádkách příliš nevyžívá a spíše mě zajímalo, jak si Jan Budař poradí s dílem, v němž se chopil hned několika rolí, jsem ve výsledku docela potěšená. Spíše než pohádka je Princ Mamánek takový (některými motivy) lehce pohádkový film s poměrně originální (možná místy trochu nepřehlednou, překombinovanou či zdlouhavě vystavovanou) zápletkou a dramatickými, někdy až hororovými prvky. Které se mi v tom docela líbily, stejně jako herecké výkony a hlavně hudba (ať již ta vážná nepůvodní nebo Budařova autorská). Občas to bylo i docela vtipné a někdy zase (naopak) s příjemným filozofováním a poučením. A po dlouhé době mi v něčem nevadil (ba se mi dokonce skoro i líbil!?!) Ondřej Vetchý. Chápu, že někomu to (třeba právě pro ty zmíněné hororové prvky nebo netypického prince v hlavní roli) nemuselo sednout, ale 52 % mi připadá trochu neodpovídajících, takže lehce přisadím a dávám čtyři hvězdy a 70 %. ()
V jedné starší národopisné studii jsem četl, že pohádky „tryskaly z duše lidu“. Dnes bychom řekli, že jejich anonymní tvůrci čerpali z kolektivního nevědomí, což jim umožňovalo apelovat na archetypy v nevědomí posluchačů, čtenářů a později i filmových diváků. Autoři moderních umělých pohádek k tomuto zdroji však zpravidla nemají přístup, takže je musí vymýšlet sami, no a podle toho to potom vypadá. Nyní konkrétně k filmu. S mluvícím dubem bych v rámci pohádky problém neměl, byť by se tato dřevina i vyjadřovala ve verších, ale nechápu, proč při tom princ musel levitovat. Aby to bylo dramatičtější? Nejslabším motivem jsou dvě čarodějnice, které provozují hospodu. Bylo jim ve filmu věnováno příliš mnoho místa a děti by z toho mohly začít šišlat. Kromě toho se dozvídáme, že to jsou bývalé princezny, které se změnily v čarodějnice (arci bez čarovných schopností) kvůli tomu, že příliš usilovaly o zachování svého mladistvého vzhledu. Film ukazuje, že ženy, které nadměrně používají kosmetiku, nejen zoškliví, ale také začnou šišlat, zapomenou číst a psát a ještě navíc občas jeví sklon chodit po čtyřech. Já být ženská, tak by mně to hnulo žlučí. V závěrečné pasáži filmu se dočkáme i trochy psychologie. Scéna s rakví, jíž jsme svědky, připomíná zednářský zasvěcovací rituál, který se však dnes už asi neprovádí. Dozvídáme se, že důvodem princovy zženštilosti a nemužnosti je jeho fixace na matku. Mohl dopadnout i hůř. Jedna z počátečních scén, kde princ baletí a zpívá oblečený v kostýmu, nad nímž by zaplesalo srdce každého příslušníka čtyřprocentní sexuální menšiny, dává tušit jak asi. Také to, že princ je ve svých 39ti letech svobodný a nejeví zájem o princezny, budí podezření, že z něj vyrostl buzík. Kdyby tvůrci filmu sledovali tuto linii, mohl se princ zamilovat do mužného rytíře, který mu byl přidělen za ochránce na cestách, a nakonec by se na zámku slavila svatba. Děti by se takto mohly poučit, že homosexuální orientace je stejně dobrá jako heterosexuální orientace, pokud dokonce není lepší. Tak daleko ovšem filmoví tvůrci nešli. No nic, stejně vyprodukovali paskvil. Pozitivně hodnotím postavu servírky v čarodějnické hospodě. Ztělesnila ji vysloveně sympatická herečka, která vyniká lepou postavou. Kdybych nebyl pohodlný, zkusil bych vypátrat, jestli si v nějakém jiném filmu nestřihla nahatou scénu. Její přednosti totiž přímo volají po tom, aby byly takto zúročeny. V zajímavostech o filmu čteme: „Scénář k Princi Mamánkovi prošel několika verzemi, po dramaturgické stránce byl konzultován např. se Zdeňkem Svěrákem. Také byl čten mnoha dětem, jejichž reakce byly vesměs nadšené.“ Porozuměl jsem tomu tak, že některé děti z čtení scénáře nadšené nebyly. Ani já nejsem z filmu nadšený. ()
Prince Mamánka jsem zhlédl krátce po vynikající britské Popelce, což krotilo mé nadšení - není tak cizelovaný a výpravný. Ale stejně je to povedená pohádka, která jde originálnější temnější cestou, kupříkladu duch byl vyloženě skvělý! 70 % ()
Kdo očekává veselou traškařici,kde bude rozmazlený princ prožívat veselá dobrodružství při objevování života kolem sebe,se strašlivě plete...Pan Budař jde cestou,kde rozmazlený princ zažívá psychoanalitický rozbor svého duše, života co žil a co přinese i smrt. Film je i strašně zbytečně dlouhý. Slušelo by mu více prostřihat scény, např. čarodějek, které dostali nečekaně mnoho prostoru a jsou dost trapné a nudné. Pro mne velké zklamání. ()
Po vizuální stránce je pohádka nejlepší za poslední dobu. Jen více takovýchto trošku děsivých pohádek můžou být i děsivější. Ale po dějové stránce... zdlouhavé, čarodějnice byli spíše trapné, a recept jak se vymanit z opičí lásly taky nenajdete. ()
Netradiční pohádka netradičního režiséra. ()
Jak jsem rád, že jsem se nedal strhnout nízkým hodnocením a sedl si k televizní pohádce Princ Mamánek. Možná jsem hlupák, ale to bylo něco úžasného. Tak jak to někdy u autorských projektů vyjde. A podobně jako třeba Havlovo odcházení, i tenhle film se neopájí přízní diváků. Měl stejného kameramana: Honzu Malíře a výsledek je skvostná malba. Určitě měl velký podíl na celkovém vyznění. Bezchybné kompozice od Olgy Malířové. Architekt Milan Býček se zase vytáhl, ale všechny složky se propojily a vzniklo mimořádné dílo. Autorské dílo se vším všudy. Nápady s výběrem hudby a střihu, který je někde překotný, aby na jiném místě hodně zvolnil. Tolik kreativity v českém filmu jsem už dlouho neviděl. Bohužel je to podobné, jako když vezmete sto teenagerů na Janáčkovu operu. Deset jich brzy usne, šedesát se bude příšerně nudit, dvacet bude překvapených, že to není tak strašné a deset bude nadšených. I když spíš asi jen dva. A podobně jako filmy Wese Andersona, i tenhle si najde své obdivovatele. Já jsem jeden z nich. Nebude jich asi tolik jako jich má Princezna ze mlejna, ale třeba se to časem vylepší. Film Trhák také po premiéře kritika strhala. ()
Nová česká pohádka o princi mamámkovi je stejně svérázná jako její autor a představitel hlavní role. Technicky a obsazením solidní ( ať žije návrat Arabely - marketingový tah roku ) ale mne ten mix žánrů od retardované grotesky po fantasy horor nesedl, nehledě nato, že některé uřvané ušišlané scény mi přišly jak od Trošky. ()
Místy (hlavně hospoda) taková táhlá trapnost a nuda, že sledování bylo za trest. Výkony Khek a Vetchého byly jen z povinnosti, to bylo dost smutné. Petr Martinák, imitující hlas Josefa Kemra, byl hodně na hraně. Dost zajímavých nápadů, ale hrozně lacině infantilní pojetí. Od Odpadu zachraňují pouze obě scény s V. Javorským, které jediné měly hloubku i napětí. Budař má relativně pěkné nohy a okolo čtvrté minuty vypadá jako nejmenovaný cz gay-pornoherec Georgio Black. ()
Nenechte se zmást tím začátkem. O pohádku se nejedná. Tohle je poetická lehce hororová prozaická povídka o paní smrti. Příběh má sekvence marnosti a hledání sebe sama. Mnohdy vyjadřuje jakési osobní mentální a duševní stavy režiséra, které jsou vyloženě bezbřehé a depresivní. Film je zbytečně natahovaný a v jednom úseku i velmi trapný (čarodějky). Vetchý a Polívka + snaha o Kemrův hlas odvádějí velmi kvalitní práci a za ně dávám 2 hvězdy. ()
Konečně česká pohádka, která se vymyká všem těm janákovským, zelenkovským a troškovským kravinám. Ano, není to pohádka pro malé děti, místy je docela drsná, ale v záplavě nudné šedi ji nikdy nezapomenu, a proto zcela s klidem dávám plný počet. A ten hudební doprovod - Puccini, Mozart, Vivaldi... to jsou pak dokonalé kombinace v závěru. ()
Nápad sice dobrý, leč zpracování katastrofální, nemůžu si pomoct.. A když už hororové prvky, pak mládeži přístupno od 12 let! Za mě ztráta času, nekoukatelné a Budař jako princ příšerný. A hlavně to není pohádka, ale slepenec spousty žánrů, ovšem krajně nepovedený, bizarní a kýčovitý...5% ()
Asi nejvíce netypická ´´pohádka´´ poslední doby. Duchaplné napojení a opojení jakousi smrtelnou filozofií hlavní postavy. Svým temnějším podáním není primárně určena dětskému publiku a taktéž u ní nečekejte klasická pohádková klišé. Nevim jestli bych pochválil výpravu i přes to, že to prý Honza Budař připravoval roky. V podstatě se projdem jen třemi lokacemi. Zámek-les-bouda Dětěnice. Hezká kamera pana Malíře a odměna pro rejžu Budaře v podobě francouzáka od Kubařové už je jen třešnička po roztodivném zážitku z dřevěné rakve. 30% + vypravěč v příjemném imitovaném hlasu nebožtíka mistra Kemra. ()
Název "pohádky" je hodně zavádějící.. Až na hloupé šišlající čarodějnice to bylo dost dobré. Pohádce pro dospělé chybělo lepší doladění. ()