Neviditeľný

Od The Invisible Man som očakával desivý horor, no nakoniec som dostal iba zručne natočený thriller, ktorý vo mne ani na krátky moment nevzbudil strach. Kroky hlavného záporáka som navyše zakaždým vopred odhadol, a tak nezostal ani priestor na výrazné napätie. Palec hore však dávam za výkon Elisabeth Moss. (22.03.2020)

Ak by ma Neviditeľný na konci prekvapil nejakým skutočným zvratom, so štyrmi hviezdami by som určite neváhal. Takto ide o old school záležitosť, čo sa ale týka aj oných zvratov, vrátane toho záverečného, kedy sa všetko uzavrie. Ide určite o chvályhodný projekt a omnoho sympatickejší, než väčšina hororových jednohubiek dneška, len po temných a atmosféricky pomalých dvoch tretinách nás čaká už iba obligátny akčný dojazd, kde sa to začne hemžiť až príliš veľa mŕtvolami. Všimol som si, že Neviditeľný sa začína za morom implicitne čítať ako odozva na metoo, prečo nie, išlo by o chytrý a skutočne skrytý význam, pričom v súčasnej dobe sme skôr zvyknutí na prvoplánové feministické posostvá typu Charlieho anjelov, kde už vlastne potom ani niet nad čím premýšľať. 70% (05.03.2020)

Podařená jednohubka za pár korun, která si na nic nehraje - po Upgradu a Neviditelném už nic nebrání vzniku termínu "whannellovka". Tenhle chlapík má (po odpoutání se od Jamese Wana, byť první Saw se do téhle škatulky náramně hodí taky) talent dělat malé věci, jimž je vlastní milá nekorektnost a nekompromisnost. Ve výbavě sem tam efektní režijní/kamerový nápad. Proč ne. (23.04.2020)

Film chce být hodně chytrý a cool a děsivý (nevím, proč mi pořád v hlavě jako měřítko naskakovalo It Follows), ale prostě není. Nebo, pokud bych chtěla být pokornější, tak řeknu, že na mě nefunguje. Rozhodně se, že bude vyprávět obrazem, ale stejně všechno v dialozích pojmenuje a vysvětlí. Nakonec i ta práce s tou kamerou je tak návodná, že jako kdyby tam byly červené šipky, které ukazují, kam se máme koukat. A to mě nebaví. U tohoto žánru, aby se dal film označit za dobrý, by neměl být divák celou dobu na stejné úrovni či dokonce napřed před příběhem a jeho hrdinkou. Tady si třeba doopravdy kladu otázku, co myslel POMO tím šokujícím zvratem, který si od něj vysloužil i vykřičník v závorce, protože mě nenapadá nic, co by nebylo jasné předem, že se přesně stane. Nemusím snad ani připomínat, jak velkým fiaskem je absolutní miscast hlavního "záporáka", respektive absence charismatu nebo... aspoň něčeho. Elisabeth Moss se snaží, seč může, ale svým výkonem jenom podporuje můj dojem neobratného scénáře netalentovaného, ale značně sebevědomého filmaře. Chm, tak ať, ale beze mě. (17.06.2020)

V kině po třech a půl měsících (!), kdy jsem mimo domov na televizní obrazovce sjížděl spíše starší karanténní béčka, a hned taková pecka! Velice důstojné dohnání restu ze začátku roku, který mě nadchnul již Ritchieho Gentlemanama. Whannellův Neviditelný se rozjíždí na principech duchařského hororu, následně se přehoupne v rafinovanou paranoidní hru na kočku a myš, a ta vyvrcholí ve vražedný thriller s vychytaným akčním vizuálem, u kterého nedýcháte. Každá ze tří poloh filmu prokazuje Whannellovu znalost pravidel žánrů a scénáristickou i režijní invenci. Tohle není práce pouhého řemeslníka. Tohle obsahuje bravurně budované napětí prostřednictvím pouhé divákovy nevědomosti a intenzivní temné hudby, šokujicí zvrat u kterého se vám zastaví dech jako již dlouho u ničeho (!), kreativní a intelignentní hrátky s žánrovými klišé, promyšlenou výpravu i delikátní kameramanské akrobacie. A všechnu tu parádu dává s přehledem v úctyhodně odvážné stopáži, abychom se jí nasytili do maxima. (08.06.2020)