La noche del terror ciego

Pustou krajinou idylického španělského venkova jede vlak, jen v dálce jsou vidět obrysy polorozbořených budov, záhy strojvedoucí nabírá rychlost, průvodčí na dotaz vysvětluje, "nezastavujeme...vystupuje se až na konečné." Ne, tak dívka Virginia, která seskakuje za jízdy ze stupátka a vydává se na dobrodružnou cestu, zanechávajíc za sebou své přátele, kteří prozatím nic netuší. To kdysi honosné město nazývané Berzano, teď už chátrající, patřilo řádu Templářských rytířů, kteří si bez bázně zahrávali s černou magií, byli to tvrdí chlapi, hrdí na své postavení, které si vydobyli v nelítostných bojích a bylo pro ně nepřijatelné dát všechnu svou moc a slávu všanc nevyhnutelné smrti a proto nedají svou kůži, jen tak lacino. Ani po staletích jejich zhoubná černá duše neztrácí na síle a nesnesou, aby se jim nějaká křehotinka producírovala po bejváku, vypalovala si zobák a namísto nádherného chorálu poslouchala nějakou šílenost z tranzistoráku. -) Hodina duchů právě udeřila a udatní šlechtici rozpálení do každé své trouchnivějící kůstky pěšmo i na koních se blíží vstříc své nic netušící kořisti... (28.08.2009)

Dryáčnický španělsko-portugalský horor (“Noc slepé hrůzy”), který se snažil přilákat diváky velkým množstvím zombie-rytířů, sadistickými krvavými scénami, zbytečným zobrazením nahoty a primitivního znásilnění. Proto se na základě zhlédnutí tohoto díla dívám na režiséra Ossoriu ,“španělského mistra hororu”, spíše jako na podnikatele než umělce. Ty dvě hvězdičky lze dát jen za úžasně působivé exteriéry zříceniny “kláštera templářů" (kteří si přinesli z Egypta satanistický kult), jež je ve skutečnosti zříceninou cisterciáckého opatství Santa María la Real de Valdeiglesias u Madridu. To je nádherný objekt! (31.12.2010)

Tento úvodní kousek ze čtyřdílné série o "slepých mrtvých" je velmi pozoruhodný svoji legendou a příběhem o templářské sektě, která se nezdráhala využití černo magických rituálů pro dosažení nadměrné moci. Spojení Templářů a krvavých obětí mi sice moc nejde z historického hlediska dohromady a na tento rytířský řád spíše vrhá pejorativní význam, ale v rámci temnoty příběhu budiž. Velkou výtku bych měl k tempu, které je docela ubíjející a příběh postrádá poutavější rozuzlení. Mrtvolná atmosféra zombie rytířů a jejich pomalé šourání plus lokalita hradu jsou těmi nejvíce zábavnými prvky, které dělají film spolu s kamerou kuriózním. Tato španělská odpověď na Romerovu klasiku sice stojí pro oldschool hororové čumily za pozornost, ale moderního diváka bude brutálně nudit. Vzhledem ke stáří filmu radši zůstanu na slabších třech. (03.05.2018)

...vtomto pripade se neni ocem bavit... mimoradne pusobive horrorove exteriery..dlouhe depresivni sceny.. . film si samozdrejme zaslouzi byti ocenen vysoko... ...studijni material cardovy a balaguerovy creepy tvorby, ktery mi tak dlouho unikal...neni nad to si abgrejdovat horrorove vzdelani o kousky jako je tento.. 90% (11.07.2008)

První část o prokletých rytířích mám nejraději. Sice mi trochu vadí ta podivná kombinace s egyptským křížem života a obětování Satanovi, ale jako strašidelný příběh je tenhle film povedený. Jemná erotika v podobě rychlého striptýzu mezi plameny či obnažených ňader při znásilnění je korunována scénou bičování pomocí mečů. Vliv italské školy je zde nepopiratelný, ostatně Italové na filmu spolupracovali. Mnohdy je působivější náznak, než otevřené gore - na příklad žába poskakující v kaluži krve. Nádherné zříceniny gotického kláštera dodávají patřičnou atmosféru, a tak člověk odpustí občasné technické nedokonalosti, jakými jsou například šmátrající kostlivé pařáty připomínající umělohmotnou hračku z krámku s žertovnými věcmi. Výborná je rovněž chorálová hudba doprovázená zvony. Konec je pak úplně nejlepší... (19.02.2012)