Spalovač mrtvol

Jaharm

jasně, že je to z tý scény :)

náznaky toho názvu tam jsou. Je to divný, že ta kniha není přesně pojmenována, a když se podívám na bibliografii David-Néelové, tak mi to taky moc nepomůže, vše je Francouzky. Ale tahle přesná neurčenost té knihy, jen utvrzuje silnou atmosféru filmu....prostě, nic není jisté :)

Dám na Tebe a zaměřim se na to, při dalším sledování. 

na príspevok reagoval Jaharm

mchnk

Fakt jsem to kontroloval :D je tam jasně česky titulek - Duše Tibetu. Je to přesně při té scéně jak mu típne ten doutník. Myslim, že ten screen je z ní ...

na príspevok reagoval mchnk

Jaharm

ty mně snad přinutíš se na to dnes podívat :) jinak s tou David-Néelovou to je ve filmu i v knize. Doma mam daleko lepší rozlišení, tady není nic vidět.

Zkusim to doma rozluštit, jestli je to vůbec česky

na príspevok reagoval Jaharm, Jaharm

mchnk

No jméno knihy jsem postřehl ve filmu, konkrátně na začátku jak ji ukazuje tomu cukrářovi (nebo nevím kdo to vlastně je)

na príspevok reagoval mchnk

Řekl bych, že tahle; http://www.goodreads.com/book/show/208123.The_Tibetan_Book_of_the_Dead, ale při čtení jsem to taky nějak nepostřehl.

Přesný název knihy se přiznám nevim. Ve filmu o názvu nic není, možná v knížce. Jediná zmínka ve filmu je o autorce Alexandře David-Néelové. "jak jsem to léta čítával v David-Néelové knize o Tibetu"

na príspevok reagoval Jaharm

Ve filmu se vyskytuje tedy kniha s názvem Duše Tibetu. Ví někdo jestli je ta kniha reálná ? dík

Kam sa hrabe Obchod na korze na toto veldielo?

Neviem ci som iny, alke toto /Spalovac Mrtvol/ a Kladivo na Carodejnice su najlepsie filmy ceskoslovenskej kinematografie.

Hraboshka: se spožděním a na popud jednoho uživatele si tady veřejně sypu popel na hlavu a připojuji přímo úryvek z knížky.

"Spaluje se totiž, pane Dvořák, žhavým vzduchem, rakev ani tělo nesmí přijít do styku s plameny, to je důležité, na to je dokonce i takový zákon."

nikdo není neomylný a ve filmu to skutečně vypadá jinak. Knihu si za trest přečtu po letech znovu nejméně 3x za sebou...

mchnk: =D=D

Hraboshka: to snad né, i když tohle číst, nebo se na to dívat, může nějaké nežádoucí představy vyvolat :)

mchnk: No tak máš asi pravdu, já fakt nevím, asi jsem měla halušky =D

Hraboshka: normálně debatujem ne? :)

Hele já si kvuli tomu včera jen tak na rychlo přelouskal knížku a jediná kapitola, ve který by to mohlo být, je když nastupuje pan Dvořák. Tam mu vlastně Kopfrkingl vysvětluje naprosto všechno. Jediný co zmiňuje v knížce se souvislosti s nějakými zákonými normami jsou rozměry těch pecí a rozměry těch nádob, který jsou na ten popel. To ve filmu není a myslím si, že kdyby tam byla nějaká zmínka o tom, že rakev nesmí přijít do styku s ohněm, jak jsi psala, tak by to bylo zmíněno v týhle části knihy. Ještě v knize zmniňuje tu slepou uličku, kde ty rakve odpoledne čekají na žeh. 

Každá rakev byla prostě spálena, což si právě Kárl nesmírně pochvaloval.

mchnk: Já nevím, říkám jenom to, co jsem tam četla... Nechci se hádat...=D

Hraboshka: a co tam podle Tebe dělali s těma rakvema v tom krematoriu?

Ale ne, on tam říkal něco o tom, že ta "rakev nesmí přijít do přímého styku s plameny, je na to zákon...", už si to taky moc nepamatuju, ale tak nějak to bylo...

Mr.Apache: slovo blázen je v tomhle případě moc jednoduchý termín.

Hraboshka: Knížku jsem četl teda už před několika lety, ovšem tvoje otázka je mi trochu divná. Nevím, co jiného by šlo dělat s rakvemi v krematoriu :) On právě že lpěl na tom, že krematrium doslova"pomáhá Pánu Bohu tu přeměnu v prach urychlovat" Mluvil tam o duši "ale duše ne, ta se do pece nedostane" tak možná takhle.

Ale co se týká rakví a ohně, tak to byl základ jeho práce. Jak říkal panu Dvořákovi "jistě bude mít příležitost, při nějaké, pěkné kremaci" podívat se :) 

Hraboshka: Pan Kopfrkingl byl blázen.

Mě by zajímala ohledně tohohle filmu ještě jedna věc. Mám takový pocit, že v knize pan Kopfrkingl říká něco o tom, že rakev nesmí přijít do styku s plameny. Ale ve filmu v jedné scéně jede rakev přímo do nich... Vysvětlí mi to někdo? =D

Folwar.: Určitě by nezašel. Ovšem měl to v sobě a nacisti ho jenom postřčili. On to bral jako že lidem a své rodině pomáhá, to je to jeho "musim se o Vás starat ještě víc". A jeho předposlední výrok ve filmu opravdu nazančuje jeho šílené smýšlení. "Ještě tu mám dceru ubohou, je to čtvrteční židovka, ještě jsem si jí nezachránil, nespasil..." Myslel to dobře, až na tu realizaci.

Každopádně je dobrý, že ten film takhle pečlivě vnímáš, zaslouží si to. 

Tak to určitě, mě šlo spíš o to, že by sám od sebe nezašel tak daleko.

Folwar.: Nebral bych to jako změnu, ale jako neúprosný vývoj té doby a jeho osobnosti. I při spolupráci s nacisty stále zůstával věrný svým představám o převtělení a očištění a nacisti toho prostě využili. Uznávám to, že se jeho pohled na kdysi hodného a spolehlivého dr. Bettelheima o vánocích 1938 zásadně změnil a nejen na něj. Takže ta změna by se dala chápat tak, že nacisti mu dali moc, ovšem něco za něco. Mě jde skutečně o tu věrnost ve své přesvědčení. To by jsi mohl rovnou napsat, že se změnil v Budhu, jak si to vysnil. Život se v protektorátě změnil každému.     

Takže to, že začal spolupracovat s nacisty, podle tebe změna není? Když ho celou dobu ovlivňoval jeho nacistický kamarád, to taky nemělo vliv? Nepiji ani nekouřím, jsem abstinent? Když začal sypat jména "nepohodlných Židů" - to nebyl naprosto ničím ovlivněn. Udělal by to normálně a z vlastní vůle, ne? Jediná jistota, kterou v životě máme je smrt. Největší lstí ďábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není. Myslím, že kdo vnímal film alespoň na 50 %, a nebo četl knihu, musí mu být tato fakta naprosto zřejmá.

Folwar.: Roman je jméno, které chtěl Karel Kopfkingl, aby používala jeho žena. Ve filmu ho tak ani jednou neosloví. A co se týká té proměny. Stále zůstává budhistickým romantikem, který věří ve spasení a převtělení a v nacizmu vidí možnost, jak spasit co nejvíce lidí najednou. Jediná proměna je v tom, že stále víc a víc mu jeho fantasie zasahují do obyčejného života, jinak bych neřekl že se nějak změnil. Svojí ženu a syna také zabil jen proto, že naprosto věřil tomu, že je zachrání. Nacisti využili jeho pomatení.

Trochu zajímavá otázka. Skoro jakoby jste ten film vůbec neviděli. Vždyť je to celé o tom jak se Roman mění a sním jeho ideologie a názory. Prostě se měnil jeho pohled na svět.

Hraboshka: Tak ve skutečnosti to byl nikaragujský prezident Emilian Chamorra :) ale Kopfrkingl z něj udělal Francouze Lui Mareena člena vlády, ministra penzí. Hrál si se svou fantazií a jak chtěl tak jí používal :) 

mchnk: Mně to spíš přišlo, jako by tomu obrazu před různými lidmi dával různá jména, ale fakt nevím...=D