Petrolejové lampy

"Ma milá rozmilá neplakej, život už není jinakej, dnes ješte buďme veselí v ty naši bíly posteli, a co zítra, a co zítra, a co zítra, kdopak ví, zítra si lehnem do rakví." Uchvatný herecký koncert dvoch veľkých osobností českej kinematografie - Petra Čepka a Ivy Janžurovej. Pod taktovkou skúseného režiséra Juraja Herza vznikla výborná filmová adaptácia románu spisovateľa Jaroslava Havlíčka. "Petrolejové lapmy" patria medzi obzvlášť pozoruhodné diela staršej česko-slovenskej produckie. Kvalitný film. **** (20.07.2009)

knihu jsem nečetl, tento typ maloměšťáckých románů mě nebral ani v období, kdy jsem knihy ještě otevíral... přesto jsem dal téhle klasice šanci. první polovina mě bohužel naprosto míjela, nevěděl jsem, co si mám o tom myslet a bojoval jsem sám se sebou nevěnovat se raději nějaké bohulibější činnosti, než dál sledovat tlachání korzujících prapaniček... zaujala vlastně jen tradičně skvělá janžurová... pak ale přišel čepkův part, jehož přednes by mu záviděl leckterý herecký virtuoz. tedy prakticky jenom díky skvělé ústřední dvojici uzavírám na 70%. (10.02.2009)

Duch přelomu 19. a 20. století navozen fantasticky, zdánlivá idyla a fešní důstojníci. Za tím vším tvrdý konformismus, nedostatek rozletu a láska překlopená v nakažení syfilitidou. Velmi nosně tvůrci zvolili básně F. Gellnera jako hudební doplňky zaznívající nejen z úst bohémského J. Laufra (má představovat samotného F. Gellnera, nebo ne?), ale i rezignující Štěpiny matky - předtím velmi nekompromisně pragmatické a tvrdé - představované Marií Rosůlkovou. Myslím, že nezdůrazňovanou postavou filmu je druhý z dvojice maloměstských bohémů, představovaný K. Černochem (a dabovaný J. Satoranským), jehož životní osud je ve výsledku velmi podobný Štěpinu (pragmatismus místo ideálů). A pak i nápadník Štěpy, S. Remunda coby maloměšťácký rádobynonkonformista plně odpovídá dobovým mužským představám o zajištěném a vzdělaném muži, plně si podřizujícím ženu. (06.12.2010)

Ať si tvrdí kdo chce co chce, spousta filmů vycházejících v levné edici v trafikách jsou naprosté klenoty, ke kterým se jinak jen tak nedostanete, protože nejde o televizně frekventované kousky. A já jsem za tyhle levná dvd velice vděčný. Už třeba proto, že Petrolejové lampy toužím vidět několik let a nenaskytla se mi příležitost. Teď si je za zaplacených 39,- můžu pouštět pořád dokola, kdy se mi zachce…..To, že je Petr Čepek geniální herec, to není třeba říkat a ačkoliv tady předvádí výkon nevídané síly a uhrančivosti, absolutního vrcholu herectví a naprostého sžití se s postavou, vedle tohoto mamutího piedestálu klasické herecké školy, vedle tohoto zářezu důlním rypadlem do historie kinematografie, vedle této velkolepé univerzitní studie, stojí jeden snad ještě větší, doslova dinosauří,ba brontosauří herecký koncert o síle desetitisíci-členného orchestru - Iva Janžurová napsala encyklopedii herectví, kterou nikdy nikdo nebude umět nazpaměť tak jako ona! Ono to nadšení asi časem vyprchá, ale v tuto chvíli tvrdím, že Petrolejové lampy jsou nejlépe zahraným filmem co jsem kdy viděl! (27.11.2008)

Váhala jsem nad plným hodnocením, ale za konec ho dám. Smutný a nešťastný život veselé a věčně usměvavé "staré panny" mě dojal. Líbila se mi i její maloměšťácká matka i Petr Čepek, se kterým by asi nikdo jiný nedokázal žít. Film si určitě někdy pustím znovu, abych si ještě jednou vychutnala jeho hloubku. (23.10.2014)