Panna a netvor

// Zatraceně, moje oko už je vytrénované natolik, že poznává práci pana Herze už po pár minutách. Titulky jsem nestihl ale po prvním spatření, co se to v té televizi odehrává mě ten film zaujal. Tomu říkám pohádka dle mého gusta. Slavná předloha, na kterou se někdo koukl z trochu jiného úhlu a dopadlo to moc moc zajímavě. Takové autorské otisky nám dnes chybí a je to velká škoda. 90% (26.12.2012)

Nikdo mi nevymluví, že tato adaptace interpretuje látku velmi psychoanalyticky a surrealisticky, kdy sexualita proniká i do názvu díla (samozřejmě, že psychiatrie zanechala v díle i další stopy: schizofrenní hlavní postava, zlo toužící po krvi lehce sklouzne k fašisticko-machistickému chování, mladá dívka touží po krásném princi a zároveň podvědomě po zviřeti etc.). (23.01.2012)

Skutečný punc tomuto příběhu dal až František Hrubín, resp. Juraj Herz, který z naivní a rozplizlé pohádky udělal skvostný gotický horor s nádhernou romantickou zápletkou, hutnou atmosférou, překrásnými kostýmy, mrazivou hudbou Petra Hapky a perfektními hereckými výkony všech zůčastněných. Tečka. 100%. (25.10.2009)

Hrůzostrašná pohádka pro zlobivé děti. Ačkoli se Herz viditelně inspiroval u francouzské Krásky a zvíře, konečnou výtvarnou podobu pojednal po svém...místy i naturalisticky. Temné lesy, mlha, začarovaný zámek, rozervaná dívčí hruď, démoni...vše podkresleno strašidelnou hudbou Petra Hapky ( a v protikladu romantickou ve snových scénách). Herz na rozdíl od J.Cocteaua zvíře Krásce zpočátku neukazuje, a tak stupňuje napětí - co nevidíme, může nás děsit více než viděné ( nebo naopak). A maska netvora je opravdu působivá, scéna lovu pak velmi věrohodná. A nebyl by to Herz, aby kromě celkového horrorového ladění snímku nepřidal snovou scénu s rakví...působivé! (23.08.2010)

Pojďme se krásně bát, než z netvora stane se baleťák a panna přestane býti pannou.. Není bez zajímavosti, že Herzova romantická pohádka s hororovými prvky se z úsporných důvodů natáčela současně s jiným autorovým startérem dětských depresí a pomočování (Deváté srdce) a Jurajovi nutno přičíst k dobru, že i do exteriérových scén v lesích, co vypadaly jak sibiřská tajga po pádu meteoritu, vnesl neodolatelně děsivé kouzlo. Hlavní hybná síla filmu (Hapkův ústřední klavírní motiv), je tady sám o sobě za pět hvězd, ovšem ty "volume up" varhany z kremační síně začnou být po čase otravně ohlušující, až by z toho háral pes. Zajímala by mě gáže pana Vosky, když na začátku bylo v lese zahaleném mlhou skrytým podtextem řečeno: „Ty se hlavně starej o to, aby Voskové měli co jíst a pít..“ (02.11.2010)