Škola otců

Soudruhu Pelikánovi přestala doma nabíječka nabíjet, tak se rozhodl opustit Brno a poznat krutý a zkažený v nejmenovaném městečku, kde se namísto vzdělání vštěpuje mládeži, jak být vzorný komunista. Místní tedy pochopitelně nesou s velkou nelibostí, že se někdo odvažuje tamní řád narušovat a vnášet do něj i jiné hodnoty než pokrytectví, přetvářku, falešnost a nepoctivost. Velmi příjemný snímek z nepříjemné doby. Avšak při srovnání s podobnými snímky je v ničem zásadně nepřevyšuje. [75 %] (12.04.2022)

Přelomový snímek, který i dnes dává znát svou silů, ačkoliv brzy po něm přišly přesněji mířené rány na samotný systém. Zde se ještě ústřední konflikt nese v rovině konkrétního případu, nešvaru, s kterým by se měla naše společnost vypořádat. Žádné dotažení do absurdnosti ani ironie, jen pronikavý pohled na problém výchovy dětí s celospolečenským přesahem. Snímek se ke konci začne jevit trochu schematicky jako poznání chyb, které vede k nápravě, ale pak přijdou další ústrky a nevraživost a Pelikán svůj boj vzdává a s hořkostí odjíždí a někteří si až pozdě začnou uvědomovat, na čem mu záleželo. Tím Helge dokázal, že jeho film nepřestane působit od začátku do konce. Höger je naprosto přesvědčivý, dětští herci dobře vybraní, ale i tak se ještě objevují černobílé postavy a trochu přebytečná milostná zápletka. Přes tyto nevelké vady na kráse by však byla škoda opominout toto dílo, stojící v základech českého filmového fenoménu 60. let. A že ty základy vůbec nejsou mělké... (13.10.2009)

Určite to bol dosť odvážny počin pustiť sa do ožehavej témy kritiky pomýlenej pedagogickej práci, kde boli na prvom mieste štatistiky, než skutočná práca učiteľa. Bol som veľmi zvedavý, kam až tvorcovia chcú zájsť. Napriek vtedajšiemu kliše, ktoré si nemohli odpustiť ( postava predsedu okresu spravodlivo trpezlivá s veľkou mierou sebakritiky a na druhej strane vykreslený reakcionár ako opilec a násilník ), bol som nadmieru spokojný s koncom filmu. (18.06.2012)

V Mikulově jsem byl na vojně, do školy jsem šel a chodil nerad, a navíc jsme začal v době, kdy se točila právě Škola otců, která měla být rozšířena i na školu matek. Nevzpomínám si na učitele podobného Pelikánovi (Karel Höger), jehož klidná důstojnost se nesla celým filmem. Scénář a námět Ivana Kříže (rodáka z Osové Bitýšky) a hudba Gustava Křivinky (rodáka z Doubravice nad Svitavou) mě kromě jiného oslovily i svojí geografickou blízkostí. (03.01.2015)

Nebudu zastírat, že Helgeho vrcholnou tvorbu považuji za výzrálejší a je mi mnohem bližší. Ale když uvážím v jaké době snímek vznikl a byl uveden, jde o velmi odvážný počin. Už zde dává Helge najevo, že ho zajímá především vnitřní rozpor hlavních postav a dokáže s ním skvěle pracovat. Nastiňuje problematiku citlivě, bez přílišného moralizování, ale lze vnímat jistou prvoplánovitost. (02.11.2016)