Cesta do fantázie

Mijazaki je Spielberg japonského anime. Jeho příbějy jsou dokonale odvyprávěné, dojemné a přijatelné pro celou rodinu. Jsou přijatelné dokonce i pro evropského diváka. Přesto je tohle jeho první film, který jsme mohli v našich kinech zhlédnout. A musím říct: " Díky bože za to." Scéna s přeměnou rodičů v prasata mě hodně vyděsila a cesta podmořským vlakem zase okouzlila. Je to výborný film. Pokud jde o mě musím však říct, že nejradší mám přeci jenom Naušiku a Princeznu Mononoke (v některých scénách taky Totora). Proto ten bod dolů u filmu, kterému se vlastně nedá nic vytknout. (24.01.2004)

Po druhém zhlédnutí zvedám své původně 4 hvězdičkové hodnocení na maximum, protože mě to bavilo ještě víc než poprvé. Jsem v pokušení ptát se sám sebe, zda to není náhodou nejlepší animák, co jsem kdy viděl - a to animáky obecně moc nemusím (obzvláště ty adorované z dílny Pixaru z posledních let). Ta bezbřehá studnice nápadů, kterou je tento film prošpikován, mě naplňuje úžasem nad japonskou kulturou a režisérovou kreativní duší. Ten dojemný příběh plný krásné hudby si mě zcela podmanil a okouzlil. Obdivuji kompaktnost světa, který film vykresluje - vše mi tam přišlo nesmírně promyšlené a tvořící fungující ekosystém, odzbrojující svou bizarní poetikou, tolik cizí čemukoli, co znám z euroamerické kultury. Vlastně, jsem ohromen a nemám slov - filmový skvost. Poznámka: nutno vidět v originálním japonském znění, které podtrhne celkovou působivost. Viděl jsem kousek v českém i anglickém dabingu a bylo to o ničem - člověk se tak připraví o polovinu dojmu. (20.10.2011)

Mňa osobne táto rozprávka nejak veľmi za srdce nechytila. Cesta do fantázie mala dosť úsekov, ktoré ma nudili. Malá Chihiro mi od začiatku nebola akosi sympatická a hlavne jej japonský dabing mi už ku koncu liezol dosť na nervy :) Možno by filmu nejak veľmi neuškodilo, keby mal o 20 minút menej. Ale aj napriek tomu si myslím, že za pozretie to stojí. Som zvedavý na Princeznú Mononoke a Castle in the Sky... (07.02.2009)

Divák spolu s Chihiro hned na začátku vleze do naprosto fantasmagorickýho světa, v němž se na něj dvě hodiny valí zástupy bizarních výjevů, postaviček a zákonitostí. Netuší, co a proč se vlastně děje a nedozví se to de facto ani na konci, kde ho film vyplivne zpátky do světa normálního. Ta masivní míra ulítlý a v nejlepším smyslu slova kouzelný imaginace je nicméně natolik pohlcující, že od toho jeden nemůže odtrhnout oči. Bezpáteřník owned! (03.04.2022)

Povznášející, jedním slovem povznášející. Nádherné kresbičky a hudba, to je v této autorské skupině pravidlem. Ale ten příběh, prostě báseň v obrazech. Od Miyazakiho jsem viděl jenom Můj soused Totoro a ten mě tedy nezaujal ničím jiným, než právě vzhledem a hudbou. Příběh tam ale skoro nebyl. Jenže Cesta do fantazie je naprosto jiná. Zezačátku mi sice všechny ty fantastický postavičky přišly podivný, zdálo se mi jich tam opravdu hodně, ale za okamžik si mě příběh chytil. Ta pohádkovost, ale zároveň drama a okořeněné romantikou naivního dětství hlavní hrdinky. Neustále nové podněty a postavy, které se objevují po celou dobu. První dětská láska, nevinná a nejčistší, jaká může v životě vůbec být. Proměna charakteru hlavní postavy, která je tak pozvolná, že si jí všimnete až už je dokonána. Přestože se mi zdálo, že Chihiro na svých deset let jedná hodně dospěle a že konec je trošku nedodělán, líbilo se mi to. I to pozvolné tempo, menší akčnost, občasné mystično či spousta neobvyklých postaviček (aspoň pro mě neznalce asijské kultury) byly fajn. Vždycky se na to podívám rád znovu. Jindy Dodatek: Vždycky se na to podívám rád znovu, pokud to nebude mít českej dabing. Ten to opět úplně ničí. (24.08.2006)