Rio Bravo

O sedm let mladší El Dorado od stejného režiséra má v podstatě identickou sestavu hrdinů - tedy šerif, opilec a odvážný mladík. Tady je na čtveřici doplňuje ještě srandovní stařík. El Dorado má Jamese Caana (Sonny z Kmotra), proti kterému je sympatický Ricky Nelson přece jen poněkud méně výrazný. Opilci Mitchum a Dean jsou oba stejně dobří a John Wayne je vždy a všude prostě John Wayne. Rio Bravo se mi zdá být o něco slabší než jeho následovník, ale má své momenty, kvůli kterým stojí za to. Můj nejoblíbenější je vstup mladého Colorada do hry (akce s prohozením květináče oknem). Taky jam session ve vězení se dvěma dobrými songy je nečekanou, ale příjemnou kulturní vložkou. A jistá ruka opilcova u ohrady, kde se odkládají zbraně, je hodně fajn. El Dorado jsem ale viděl už jako malý kluk snad někdy ve dvanácti, a tehdy mě naprosto uchvátilo. Takže má protekci a měl bych ho od Rio Brava hodnocením přece jen trochu odlišit. Jenže tady to všechny výše zmíněné scény skoro dorovnávají. No a pak... Já prostě miluju Twilight Zone. A tady je v roli zatčeného zlouna Claude Akins, sympaťák z epizody Jak monstra ovládla Maple Street, uvedené ve stejném roce. A to je poslední ingredience, která rozhodla, že dám oběma filmům stejný počet šerifských hvězd. I když El Dorado mám holt radši. Na druhou stranu, je to už nějaký ten pátek třináctého, co jsem ho viděl naposledy. Asi to budu muset brzy napravit. (20.04.2020)

Rio Bravo vzniklo na popud Johna Waynea, který poté, co uviděl snímek V pravé poledne, toužil natočit jeho pravý opak. Nelíbilo se mu totiž, že hlavní hrdina v podání Garyho Coopera celou dobu žadoní o pomoc místo toho, aby se zlu postavil čelem a sám. Přizval k sobě Howarda Hawkse, se kterým už v roce 1948 natočil Červenou řeku a pustli se tak do "chlapácké" předělávky původně "srabáckého" filmu. A za sebe musím říct, že výsledek je nevalný. Wayne samotný se svým hereckým uměním vyrovná maximálně tak svému klobouku a snaží se na sebe strhnout pozornost drsným pohledem a nepopiratelným charismatem. Proč ne, takový byl vždycky, záleželo jenom na režisérovi, jak toho dokáže využít. "Vévoda" tedy statečně odolává nabídkám o pomoc před číhajícími padouchy a spoléhá se pouze na pomoc ožralého kovboje a starého ukecaného dědka, který má potíže trefit dveře. Opět nic proti, ale když se polovina filmu odehrává v jedné místnosti se stále se opakujícími dialogy a situacemi, dostaví se nuda a nezájem. Když se ještě jednou vrátím k Pravému poledni, dochází mi, že tam jsem hlavnímu hrdinovi opravdu fandil a rozuměl jsem mu, protože se choval lidsky, asi jako každý z nás. V Riu Bravu se všichni chovají jako karikatury. A takové westerny nemám zrovna v lásce. (10.06.2010)

Nedá sa nič robiť. Po dnešnej projekcii som nútený jednu hviezdičku ubrať. Uvedomujem si, že Rio Bravo je jeden z "klasických" westernov, John Wayne ich "klasickým" kladným hrdinom, Dean Martin je lepší herec než spevák, u Rickyho Nelsona je to naopak a Howard Hawks tiež nepatrí medzi režisérske béčka. Všetko teda nasvedčovalo, že si film, na ktorý si už dobre nepamätám, užijem. Chyba lávky. Málokedy sa človek stretne s tak prázdnymi, až stupídnymi dialógmi a monológmi, ako v tomto filme. A nakoľko tam chýba aj poriadna akcia (nepočítam tie trápne strieľačky) a humor je ako z Winnetoua, ostávajú mi z celého, nekonečne dlhého filmu len dve vydarené pesničky. A tie mohli byť nakrútené ako klipy. Svetová kinematografia by tým neutrpela. (13.05.2011)

Rozvleklý a hodně upovídaný western (není se co divit, že je to jeden z nejoblíbenějších filmů Tarantina), v němž Hawks použije za celou dobu jen dva detailní záběry a vše proloží romantickou linií zbytečnou jak čtení z desatera přikázání Tuco Ramirezovi. Co Leone s Morriconem řeknou záběrem, hudbou či pouhými gesty, se zde několik minut vzletně okecává, nicméně chápu, že tohle jsou způsoby amerických westernů plných kašírovanosti z období 50. a 60.let, kde vše připomíná neškodnou hru na šerifa a zločince a vy jen v nadsázce čekáte, kdy prvně jmenovaný koupí lístky na dostavník, nasmaží řízky a pěkně poprosí rabiáta, jestli by byl tak laskav a opustil ráno město a on mu pochopitelně (možná po pár výstřelech) milerád vyhoví. Palec nahoru za hudební klip D.Martina a Rickyho Nelsona (s herectvím je to horší) a občasnou vtipnou průpovídku z úst chromého strážce cely či prkenného pana šerifa. Důvod uctívání Johna Waynea, jakožto ikony amerických filmů z Divokého západu, mi tak nadále zůstává záhadou.. (27.07.2011)

Hawksova reakce na Hign Noon. Interiérový western o postavách, nikoli o akci. Přesvědčivě sťatý Dean Martin a konstantně prkenný John "kdonaměmá" Wayne jsou dvěmi pilíři, na jejichž (ne)stálém přátelství skvěle vygradovaný film stojí. 80% Zajímavé komentáře: Cival, Pohrobek, T2, Falcor, Artran, RAiken, YURAyura, Lavran, (06.08.2006)