Prišiel k nám Old Shatterhand

Dnešní společnost není méně bizarnější než ta dřívější, protože ať člověk žije v jakékoli době, a tak se projevuje tak, že je ji možno snímat jen okem kamery a udělat z ní "pohled ptačího okaů, natáčet vše bez komentáře, jen jako útržky dění, projevů homo sapiens, tak žádný stát nedopadne dobře. Snadno se odsuzuje společnost a poměry minulé, ale současně je třeba vidět i ty současné, které jsou rovněž drsné a nelichotivé. Co je měnící se a nestálé, tak je atmosféra v jednotlivých zemích, a tedy i kulturách, a právě i tenhle krátký dokument je svědectvím o době a životě. Víc ani dokument nemůže přinášet. (30.09.2010)

Skvělý společensko-kritický dokument, který využívá v zásadě pouze záběrů podbarvených budovatelskými songy. Tím se do filmu dostává ironicky humorný spodní proud. Hanák ve své mozaice pořizuje jak běžné provozní záběry (lustrování na celnici, polonahá cikáňata...), tak i aranžované scény, jako byl výborný highlight s kamenem uprostřed silnice. Patrně nejlepší moment je ale kontrapunkt dělníků ve výkopu za doprovodu "Už trúbili, tak nezabudnite, večer sa zídeme na univerzite". (25.12.2013)

Dal by som ruku do ohňa zato, že okolo kameňa sa prešiel a s úsmevom naňho civel aj Stano Dančiak. Veľmi vtipný kontrapunktický prístup použitia obrazu a zvuku. Najmä pri pobehovaní malých cigánčat za doprovodu zvukov z westernovej prestrelky s indiánmi. Iba že tými spoločensky zaostalejšími sme boli v komunizme v rámci Európy my všetci. (08.05.2016)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Efekty 5/10/// +hudba a písničky, lidé, jazyková bariéra, tehdejší auta -krátké, černobílé, bez mluveného slova/// Tohle je hodně bizardní a dneska vlastně i hodně zábavné. Člověk by čekal povídání o Vinnetuovi a spol a dostane lekci z dob rudého bratra :-). Pro naší mladší generaci, co nemáme nakoukáno, tohle mohu jedině doporučit./// Celkem 71%/// (09.07.2008)

Výrazově neobyčejně mnohotvárný Hanákův krátkometrážní úvod do středoevropské kolonizace nevybíravě exponuje nejrozmanitější domácí stereotypy a v kontextu komunikace s cizinci vytýká zvláště takové, které brání konzervativnímu, usedlému, zavíčkovanému životnímu způsobu otevřít se nejen cizím kulturním vzorům, ale i druhému jako takovému. Slovensko, řešící jak se nejlépe a nejméně namáhavě prodat, zde příznačně vyvstává jako jakési primitivní zřízení, cosi mezi přírodním národem a západovýchodní civilizací: od prvního k druhému je orientuje pokročilá sebestřednost a konzumerismus – a od druhého k prvnímu latentní ospalost. (07.03.2024)