Prišiel k nám Old Shatterhand

Dal by som ruku do ohňa zato, že okolo kameňa sa prešiel a s úsmevom naňho civel aj Stano Dančiak. Veľmi vtipný kontrapunktický prístup použitia obrazu a zvuku. Najmä pri pobehovaní malých cigánčat za doprovodu zvukov z westernovej prestrelky s indiánmi. Iba že tými spoločensky zaostalejšími sme boli v komunizme v rámci Európy my všetci. (08.05.2016)

Bez komentáře:-) Bída, děs a utrpení:-) Sarkasicko-satirický snímek, vtipný dnes, vtipný určitě i tenkrát, státní moc však byla zřejmě jiného názoru...... Dobře do sebe zapadala ale i třeba hudba s kontrapunktem obrazu. Malá dotěrná somrující cikáňata mi zas třeba připomněli příhodu asi dvacet let starou, když jsme vlakem přejížděli přes Rumunsko...To byl také zážitek na celý život..ps: “Film byl a je uváděn jako předfilm snímku Obrazy starého světa” (09.07.2008)

Výrazově neobyčejně mnohotvárný Hanákův krátkometrážní úvod do středoevropské kolonizace nevybíravě exponuje nejrozmanitější domácí stereotypy a v kontextu komunikace s cizinci vytýká zvláště takové, které brání konzervativnímu, usedlému, zavíčkovanému životnímu způsobu otevřít se nejen cizím kulturním vzorům, ale i druhému jako takovému. Slovensko, řešící jak se nejlépe a nejméně namáhavě prodat, zde příznačně vyvstává jako jakési primitivní zřízení, cosi mezi přírodním národem a západovýchodní civilizací: od prvního k druhému je orientuje pokročilá sebestřednost a konzumerismus – a od druhého k prvnímu latentní ospalost. (07.03.2024)

Dva roky před "Přijeli k nám".¬         Tento krátkometrážní drobet z dílny slovenského tvůrce Dušana Hanáka vydá svým poselstvím a svým přesahem za celovečerní snímek. Žádná těžkota, jen lehká ironie, lehká satira poměrů v Československu v šedesátých rocích 20. storočí. Natočeno s bravurou, okem kamery Hanákova vrstevníka O. Šághyho, už zemřelého. Nad míru vtipné, prosté nenávisti či politického filosofování. I dnes, ve zcela jiné době, má tento dokumentární snímek viditelnou kvalitu neselhávající v čase. (15.12.2019)

Vzhledem k místnímu hodnocení jsem čekal asi trochu víc (možná i něco jiného). Podařilo se sledování „pracujících dříčů“ a „očumování“ aut. Ušla recese s kamenem (i když toho papíru bych si asi ani nevšiml, kdybych šel kolem) a dětmi nejmenovaného etnika (oblečení doznalo drastických změn). Mimo byly jazyky (jakože na italštinu nebo francouzštinu by dost těžko dokázal někdo zareagovat i v dnešní době a nejen u nás) a hraniční „prohledávačky“ (v západních státech se nekontrolovalo, zda někdo něco nezkusil propašovat?). Docela úsměvná kritická hříčka, která však zůstala někde na půl cesty k opravdu vtipné a trefné satiře, proto dávám lepší 3*. (24.09.2015)