Obsahy(1)
Vnímavý pohľad umelca na jeseň ľudského života inšpirovaný piatimi fotografickými cyklami Martina Martinčeka. Hovorí o starých ľuďoch, zdanlivo živoriacich na okraji ľudskej spoločnosti. 15 rokov trezorovaný film získal takmer tridsať ocenení na filmových festivaloch doma a v zahraničí. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (130)
Nádhera a šok. Příběhy o velmi starých, prostých lidech, žijících na sklonku života z různých důvodů osaměle. Podmínky jako ve středověku. Stáří, těžké nemoci, postižení, přitom závislí jen sami na sobě. Bída a dřina, nic víc. Dnes máme desetitisíce zubožených bezdomovců (vloni cca 30 tisíc, další stovce tisíc bezdomovectví hrozilo), bezprizorních a opuštěných mladých, starých, takže tenhle film tolik lidí nepřekvapí. Ale tehdy, za totáče, kdy všichni byli jakž takž zabezpečeni a komunisté si na tom zakládali, to musela být síla. Inu, taky byl dlouho v trezoru. ()
Lidé jako zapomenuté artefakty z jiné doby. Věkovitě vrásčité tváře a prořídlé chrupy. Domky bez elektřiny. Staří, nemocní, téměř nemohoucí, ale stále pracovití a do značné míry soběstační. Některým téměř není rozumět, ale přece má cenu se o to snažit. Výborná kamera a fotografická práce se zastavenými obrazy. ()
Inspirován fotografiemi Martina Martinčeka, které jsou do filmu zakomponovány, natočil Dušan Hanák poetický vhled do života starých lidí v zapadlých slovenských vískách. Nadpozemsky působící vráščité tváře obyčejných a navzdory zažité představě ne vždy moudrých staříků se "dostávají na zem", když je kamera sleduje v moderním městě, či když zaznamenává jejich udivené reakce na "obyčejný" mikrofon. Otázky na "životní moudra" ("Co je v životě nejdůležitější?") zůstávají mnohdy nezodpovězeny. Moudrost a zkušenost se však neprojevují jen chytrými slovy, ale též neplačtivým přístupem k životu a vzpomínkám. Jednolitá atmosféra scén, které zachycují postavy v jejich autentickém prostředí, je mimořádná - chudé chalupy s nejnutnějšími životními proprietami (postel, stůl, příbor) působí pohádkově, archaicky, ale budí i úctu. Ještě za komunistů (1989) byl film spolu s dalšími Hanákovými díly uveden v Berlíně. Film Já milujem, ty miluješ tam získal Stříbrného medvěda za režii. ()
Opravdu nejsilnější filmy jsou ty, po jejichž shlédnutí byste toho chtěli tolik říct, ale nakonec se bojíte byť jen hlasitě se nadechnout. Máte totiž v rozechvění strach, že by poškození nastalého ticha mohlo způsobit otřes toho výjimečně křehkého zážitku, kterého jste právě byli svědky. Nemám slov, raději mlčím… ()
Nádherný, citlivo nakrútený film, na ktorom sa dá demonštrovať rozdiel medzi zvráskavenými tvárami ľudí boriacich sa s nepriazňou osudu a ksichtami bezdomoveckej luzy, na ktorú tak rád zameriava svoju zlomyseľnú pozornosť zakomplexovaný Andrássy v relácii pre rovnako zakomplexovaných - Aj múdry schybí. Uznávam však, že diváci mimo Slovenska môžu mať značné problémy so správnym precítením a pochopením Hanákovho filmu. ()
Galéria (9)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (6)
- Svojou poetikou vzbudil film výčitky ideologických dozorcov a bol označený za “estetiku škaredosti“. (Raccoon.city)
- Film byl dlouho v trezoru a premiéru měl až v roce 1989. (hippyman)
- Dušana Hanáka inspirovaly k natočení filmu cykly portrétních fotografií starých lidí z Liptova, jejichž autorem byl významný slovenský fotograf Martin Martinček. (hippyman)
Reklama