Monstrum

Film má silné momenty, aj tie slabšie. Hlavne druhá polovica je dobrá, kým v prvej to kibicovanie súdruhov do sochárskej práce nebolo ani príliš vtipné ani dostatočne dramatické. Ale po obrate, keď za rodinnú tragédiu nebola v podstate vinná ani tak socha ako niečo iné, prichádzali lepšie momenty, škoda, že krátko po tom film skončil. –––– Vaší úlohou je vztyčit památník tak vysoký a tak velký, jako je naše láska k Sovětskému svazu a soudruhu Stalinovi. –––– Soudruzi! My nechceme Stalina v Praze. My chceme Stalina nad Prahou! –––– My teď potřebujeme lidi, co jsou machři na bourání. Do roka to musí zmizet. (29.05.2017)

Stojí za to vidět. Realistická freska nabízí novým generacím možnost velmi osobního seznámení se skutečnou tváří doby nedávno minulé. Naléhavou připomínku dobových emocí z díla křesá především kvalitně odvedené filmové řemeslo, zejména kamera a produkce, ta nechává povstat ve snímku Prahu takovou, jaká skutečně byla – její barvy, odlesky i bezchybně vystižené materiály jsou svědectvím krásné i těžké minulosti našeho osobitého domova. Herci nejsou vždy na svých místech, Stivínová je typickým miscastingem, neladí především hlasem – její příliš volný, nekultivovaný timbre a dikce nesmlouvavě prozrazuje pevné ukotvení v bojovném nihilismu 21. století, její fragrantní gesta přivádějí na plátno spíše lepší kurtizánu, která podstupuje občasné lekce sebeovládání, nikoli však dámu, která v pražských intelektuálních a uměleckých kruzích první republiky prožila celý svůj život, aby se potom zhroucena ze zásadního obratu společenské normy, jež se osudově odrazila i v životě vlastního manžela, dobrovolně odevzdala smrti. Tato osobní linka je jednou z nejvýraznějších chyb filmu, zatímco se mohla stát podnětným pozadím vystihujícím behaviorální proměnu společenského klimatu, utápí se v plytké, okatě nastavované vatě milostné avantýry s mladým Krausem, jehož neomalené herectví podrývá kvalitu díla dalším šrámem. S ním tvoří velký kontrast samozřejmě působící mistrovská dovednost Novotného a v okrajové roli i Táborského. Přes špatný scénář (resp. románovou předlohu), nesmyslně obrovské množství výplní nereálných milostných zápletek i nepokrytě hloupé či obsesivně vulgární dialogy pronášené zcela soudobým jazykem však film jako celek působí kompaktně a silně. Pro jeho mistrovskou schopnost znovuoživit ducha dávno neexistujícího domova se k němu jistě nejednou ráda vrátím. (29.08.2017)

Když jsem o příběhu Stalinova pomníku nad Prahou četl v Szczygiełově Gottlandu (mimochodem povinná četba pro každého Čecha), měl jsem pocit, že čtu další temnou pověst ze staré Prahy, že kolem Švecova Stalina pracuje týž genius loci jako kolem orloje, Golema či Faustova domu. Silnější námět filmu si člověk nevymyslí. Polesný s ním naložil tak, že si vymyslel dokonale zaměnitelné melodrama, zjevně bez jakékoli umělecké ambice. Sledujeme milostný a skoromilostný několikaúhelník, k tomu kompletně přebytečnou linku jak z Danyho Smiřickýho o svazačce, která nechce dát (jasně, potřebovalo se nějak pořešit prozrazení toho výletu na hranice) a od začátku do konce všichni vedou hustý protikomunistický řeči jak ti nejdrsnější kovbojové. Pokud zrovna nevedou patetický řeči o tom, že snad jednou bude líp. Samotný námět se rozpadá v několik průřezových epizod bez atmosféry. Jestli někdo v brzké době zkusí "Frontu na maso" zfilmovat jinak a lépe, tak toho Novotného v roli Švece bych možná klidně nechal. Panu Polesnému doporučuji pro příští projekt z 50. let vyvarovat se takových slov, jakože někdo něco "má v genech", nebo že provedením kritiky kultu osobnosti začíná "tání". Espézeteky reklamuje už Marounek. (29.05.2017)

Slušný tv film, který dojíždí na to, že jednak honí příliš zajíců na jedno, například vůbec není o sochaři Švecovi, ale hlavní postavou je jeho student (docela by mě zajímalo, zda je v něm alespoň náznak nějaké reálné postavy). A to je docela problém, protože pokud by se vymazali hrozně naivní dialogy, které tenhle pakoňista vede, jsou občas dost mimo a Martin Kraus tomu taky zrovna nepomáhá. A to to mohl bejt fakt dobrej film. Kurńa ČT, sežeňte si nějaké kvalitní dramaturgy, prosím, prosím, smutně koukám.. (05.06.2017)

Musím za čtyři. Už jen z toho důvodu, že to prostě není tak špatný film, jak by se z komentářů a hodnocení mohlo zdát. Není. Má dost slabých míst, ale má taky dva obrovské plusy, které pro mě vše vyvažují - a to herecký ansámbl v čele s Janem Novotným (věčného vynikajícího herce vedlejších rolí) ve své snad životní roli, snad až antických rozměrů; kvalitně mu sekundují Martin Kraus i Zuzana Stivínová - ostatní končí spíše v roli statistů. A tou druhou je samotný námět filmu - dostat práci, o jejímž rozsahu sní absolutně každý a přitom ji nechtít a nemít možnost se jí zbavit - jasné vykreslení toho nejpošahanějšího režimu, jaký kdy na světě vládl - režimu, který cíleně likvidoval své vlastní nejlepší lidi. Ty slabší momenty? Děsně mi vadily ty scény, které to jako měly odlehčit - proč proboha? A ještě najednou s tak rádobyvtipnou hudbou říkající "bacha, teď je vtipná scéna, smějte se těm hloupým soudruhům" - copak je divák až takový blbec, aby nevydržel pořádné televizní drama bez těchle oddechovek? (30.05.2017)