Monstrum

Když jsem o příběhu Stalinova pomníku nad Prahou četl v Szczygiełově Gottlandu (mimochodem povinná četba pro každého Čecha), měl jsem pocit, že čtu další temnou pověst ze staré Prahy, že kolem Švecova Stalina pracuje týž genius loci jako kolem orloje, Golema či Faustova domu. Silnější námět filmu si člověk nevymyslí. Polesný s ním naložil tak, že si vymyslel dokonale zaměnitelné melodrama, zjevně bez jakékoli umělecké ambice. Sledujeme milostný a skoromilostný několikaúhelník, k tomu kompletně přebytečnou linku jak z Danyho Smiřickýho o svazačce, která nechce dát (jasně, potřebovalo se nějak pořešit prozrazení toho výletu na hranice) a od začátku do konce všichni vedou hustý protikomunistický řeči jak ti nejdrsnější kovbojové. Pokud zrovna nevedou patetický řeči o tom, že snad jednou bude líp. Samotný námět se rozpadá v několik průřezových epizod bez atmosféry. Jestli někdo v brzké době zkusí "Frontu na maso" zfilmovat jinak a lépe, tak toho Novotného v roli Švece bych možná klidně nechal. Panu Polesnému doporučuji pro příští projekt z 50. let vyvarovat se takových slov, jakože někdo něco "má v genech", nebo že provedením kritiky kultu osobnosti začíná "tání". Espézeteky reklamuje už Marounek. (29.05.2017)

Na tento film jsem se těšil, ikdyž nakonec s mírnými rozpaky to shrnu takto: Rozpaky: 1) způsob vyprávění není pro oko diváka přehledný, střih sem střih tam a člověk neví odkud kam co 2) příliš mnoho hluchých míst, kde má hlavní roli leda deprese a bezradnost 3) nevěřím, že v době popravy M.Horákové by si lidi hromadně veřejně otírali o komouše tak suveréně - přijde mi to jako generálové po bitvě . Přes rozpaky vidím mnoho pozitivního: 1) silný námět a navozené retro a výprava solidní 2) atmosféra života v době nejtvrdší komunistické totality 3) brilantní herecké výkony Novotný,Stivínová, Deák 4) Martin Kraus překvapil solidní rolí a výkonem 5) Patricie Solaříková - ta holka snad v životě nevykročila z ulice, ale tady jako mladá soudružka byla přesvědčivá 6) celkem poučné o tom, jak se staví třicetimetrová socha 7) další miniaturní střípek do mého bytostného přesvědčení jací ti komunisti byli ZMRDI (...jsou a budou ) (29.05.2017)

Dva pohledu: A) má to všechny prvky biograficko-dramatického trháku, silný životní příběh, pár milostných motivů, několik osobních tragédií, akční zápletku v pohraničí B) je to přeplácané, linek, motivů a osudů postav se míchá dohromady příliš, ZS je příliš neatraktivní do role paní sochařové (aby ji nadbíhal mladej Kraus, když tu vypadá jak Petra Buzková). Celkově 4 a 2, průměr tři. (21.06.2017)

Na začátku je sice tak příšerně digitální exploze, že mi cukalo v prstu nad ovladačem, ale udržel jsem ho. Zbytek je typická televizní promarněná šance od průměrného řemeslníka Polesného. Jan Novotný a pár dalších herců se sice snaží, ale co není ve scénáři... Zůstal dojem, že jsem místo filmu o zapomenutém sochaři viděl jen několik běžných milostných trojúhelníků jako z libovolného seriálu. A když vidíte, kvůli čemu produkce filmu nechala na chvíli na Letné znovu postavit kus Stalina, nevíte, zda je to spíš k pláči nebo k smíchu. :-/ (29.05.2017)

Před shlédntím filmu jsem na něj četla opravdu příšerné kritiky. A radějij vůbec nic nečekala... no a ejhle! Když jsem na něj jen tak prostě lidsky nakoukla, nejenže nedošlo předčasně na vypínač a zůstala jsem až do konce, ale překvapivě mám ještě druhý den toto vyprávění, příběh i atmosféru dost silně pod kůží. To se mi u špatných filmů nějak nestává. Buď tedy blbnu, nebo to provedení vážně nebylo tak hrozný... (Dávám hvězdičku navíc za to překvapení). (29.05.2017)