Gallipoli

Dost rozvláčné. Na konci šestého dílu jsem byl už docela rád, že to skončilo, byť dost otevřeně a neurčitě - a hle, on ještě sedmý díl. Zbytečně roztahané a více než nějakého válečného dramatu je zacíleno na psyché hlavního tintítka, kterému jsem nevěřil, že není lehčí než jeho puška, a pár velících. Hrůzy války by se dali spočítat za sedm hodinových dílů na obou rukách, ale výsledkem mi bylo, že sem tam leží čísi zuby a pálka hlavy, ale jinak... to vyznívalo uspávačně. Celá linka s válečnými dopisovateli byla poměrně zbytečná a co už bylo ředěné, to ještě více ředila. Rozředěné koukatelné ***, znovu ale nemám důvod se do toho kdykoliv pouštět. (01.02.2016)

Velmi kvalitního počinu jsem se od protinožců dočkal. Když jsem se na seriál chystal podívat, doufal jsem, že by nemusel být špatný, ale nečekal jsem, že budu na konci naprosto spokojený. Gallipoli jsem si tak užil, že necítím potřebu cokoli kritizovat, chtěl bych australské tvůrce naopak pochválit za to, jakým způsobem se postavili k důležité části své historie. Klidně to mohlo skončit jako patetická oslava národních hrdinů, ale místo toho natočili střízlivou, realisticky syrovou sérii, kterou pro ty kluky ze zákopů udělali opravdu mnoho. Alespoň já to tak viděl. Tímto děkuji Big Bearovi za to, že mi seriál doporučil, jeho srovnání s Bratrstvem neohrožených vůbec není od věci, cítil jsem to podobně. (27.01.2019)

Letos je tomu sto let, kdy se odehrála jedna z nejtragičtějších bitev první světové války mezi Britským impériem a Osmanskou říši. Tento mlýnek na maso je pozdějí znám jako bitva u Gallipoli. A právě tato sedmidílná série sleduje osudy několika australských vojáků od vylodění až po jejich stažení po osmi měsících. I když jsem nějak nemohl ze začátku přijít na chuť pojetí příběhu, nakonec se z toho vyklubal skvělý válečný počin, který si z divákem pohrává hlavně z hlediska autentičnosti a duševnímu rozpoložení hlavních postav, které mimochodem působí dost sympaticky a člověk si k nim dokáže vytvořit vztah. A navíc, neztrácí se v nich, což považuji v kontextu epického tažení s velkým počtem postav za velmi povedené. Po dlouhé době tu máme proto povedený seriál, který má něco do sebe, po všech stránkách. A protože to je změna oproti druhé světové, o které už bylo natočeno nespočet sérií, a zde jsem viděl něco podobného poprvé, přikloním se i k té páté hvězdičce. 90%. (07.05.2015)

"Turci nevedia bojovať. Nikdy nevedeli..." Videl som zatiaľ iba prvý diel, k ostatným sa dostanem neskôr, ale už tu je vidieť obrovskú kvalitu. Hlavný predstaviteľ Kodi S. McPhee od filmu Cesta prešiel kus vlastnej cesty a z chlapca sa pomaly stáva chlap. Po tomto pekle s názvom Gallipoli sa ním zaručene stane. Je na najlepšej ceste stať sa hercom skutočnej veľkosti a vážnosti, už teraz hrá s hviezdnymi hercami- viď jeho nový western Slow West. Vo filme sme svedkami vylodenia a prvého kontaktu s tureckými jednotkami. Väčšinu scén tvorí dobíjanie kopcov a zoznamovacie scény z kruhu bežných vojakov i velenia. Akčné scény sú na slušnej úrovni, no kvalitu poznáš skôr podľa tých neakčných. Samotný dej i dialógy v nich sú zatiaľ napínavé a zdá sa, že v ďalších dieloch sa to naplno rozbehne. Pochváliť musím i dobrú hudbu. Predbežne dávam plný počet, prípadne po ďalších dieloch hodnotenie upravím, ale nemyslím si, že to bude menej ako štyri hviezdy. Kvalita tam je, to sa pozná. A čo by to bol za vojnový prínos v žánri bez Sabatonu? 90%. (12.07.2015)

Jedna z lepších vojnových minisériií, ktorá zaujímavou a divácky atraktívnou formou (hlavne čo sa týka výborných akčných scén) sleduje osudy niekoľkých kamarátov, ktorí mali tú smolu, že sa zaplietli do bitky o Gallipoli - Churchillov dobrý nápad sprznený neschopným generálom Hamiltonom. Páčilo sa mi, ako sa počas priebehu minisérie vzťahy medzi frontovými kamarátmi aj oboma bratmi vyvíjali a ako sa menili spolu s upadajúcimi nádejami na víťazstvo. Neobišlo sa to však bez niekoľkých slabších scén, ktoré celkovú stopáž len zbytočne natiahli, pričom návraty do minulosti oboch bratov by som dramaticky inak spracoval. Zhustená verzia sa sem hodila viac, minimálne by to pomohlo emotívnej stránke. Inak páčili sa mi aj pasáže s novinármi, tu je krásne vidno, že "ohýbanie" verejnej mienky a zavádzanie verejnosti bolo na dennom poriadku už pred sto rokmi (samozrejme prvopočiatky už prišli spolu s prvými tlačivami). Veľká spokojnosť. 80/100 (15.06.2016)