Mladý papež

Zďaleka najlepší seriál roka a možno nielen roka 2016. Začne to ako prvoplánové "vatikánske House of Cards", ale postupne to získava ďalšie úchvatné vrstvy. Dokáže to byť kontroverzné aj hlboko tradičné, rúhavo cynické i nesmierne ľudské, vtipné i dojímavé, sexy aj predchnuté duchovnom. Jude Law v životnej úlohe, scenár a dialógy ako z inej reality a Sorrentino sa usmieva. K tomu geniálna hudba a skvostná úvodná znelka. Absolútne famózna záležitosť. (01.12.2016)

Velké zklamání, dané především očekáváními z prvních dílů. Odpoutaná a nepředvídatelná první polovina je potěcha pro to spirituální i zemité v nás. Navíc Law funguje jako dráždivý objekt, který se nikdy nechová tak, jak chceme. Sorrentino si tu vzpomněl na doby, kdy nebyl velmistrem plochého populismu, ale uměl si obrazem a zvukem podmanit dost zásadní existenční koncepty. Vatikán je jeho další terárium plné líných lidských plazů, kteří marně hledají smysl bytí - a v tomhle ohledu je Mladý papež konečně životaschopnou látkou. Jenže pak je tu druhá polovina, především některé části dílů 6–10. Co bylo spontánní, je tu strnulé. Co bylo imaginativní, je tu nahodilé. Ambivalence přechází doslovnost, provokativnost v prvoplánovost. Z postavy papeže se stává triviální "nesrozumitelný svatý". Sorrentino těká, dělá hloupé scenáristické kopance (kauza s dopisy ve stole? wtf?), hudbu používá občas vysloveně předvádivě (Kalinka? Come on!) a namísto surrálného klokana se zahradami Vatikánu prohání tak trošku troškovská svatá Juana. Závěrečná pointa je bohužel Paolo model Mládí. Nabubřelé, prázdné, křečovité, banální... Tenhle seriál si cením za prvotní energii, s jakou narušuje tradiční představy o žánru a dramaturgické koncepci, ale v závěru se ukáže, že trocha rigidity by tu vůbec nezaškodila. Sorrentino překypuje vším možným, ale rozhodně ne schopností autocenzury. Brilantní momenty tak střídají rozpačité. P. S. Skutečnými papeži téhle série jsou skvostné figury kardinálů Voiella a Gutierréze. P. S. 2: k nejlepším momentům papeže se v myšlenkách pořád (rád) vracím. Proto přidávám. (13.12.2016)

Místy to sice působí jako „jedeme dle zajetého syžetu quality TV za každou cenu“, ale to rozhodně neznamená, že by to bylo na škodu. Ambivalentní postava mladého papeže jakožto echt tmářského katolíka nevěřícího v nic než sebe sama a který své vlastní tápání/hledání skrývá pod rouškou echt tmářského katolictví a mocného nekompromisního starozákonního Boha, jehož lásky jsme nehodni. Pokud si rochníte v machiavelistickém kutí piklů plném dialogových výměn, kdy každá věta je dvojznačná a kdy se pod zdánlivě přátelskými větami o ničem odehrává nevyřčená hmatatelná tenze, ve které má stejnou váhu věta jako mlčení, tak je Mladý papež zcela jistě pro vás. V této poloze totiž exceluje. Problematické jsou zatím občasné WTF pasáže à la CGI klokan, které jsou… Prostě WTF. Také některé postavy příliš šustí papírem, ale výkony to bez výjimky zachraňují. Svébytný Sorrentiniho styl rozpoznáte okamžitě. Občasné náhledy do běžné rutiny života „za klášterními zdmi“ sympaticky civilní, symbolikou (většinou) ne prvoplánové, zdánlivě apolitický papež s jasnou agendou versus politikaření kardinálů skvostně satirické, vypointované přemítání o jsoucnu i Bohu nelaciné, suchý humor trefný, fotbalová Neapol přítomna, podvratné v papežovi jakožto přesném opaku toho současného progresivního, skvělé výkony (korunované duem Jude Law a Silvio Orlando), audiovizuálně vypiplané a dle očekávání nulové, co se dějovosti týká. Tohle je o postavách, nikoli příběhu a zvratech; takový "thriller vnitřní víry". Nedá se však mluvit o vyváženosti zážitku; jsou tu vpravdě božské pasáže stejně jako ty dosti hluché, na kterých je nejlépe poznat, že deset epizod není zcela opodstatněných. To jsou (ne)kvality Mladého papeže v kostce. (09.11.2016)

Má to svoje chyby (občas nuda, niekedy stagnuje tempo a celkovo by som alebo skrátil počet epizód, alebo aspoň ich minutáž), ale po vizuálnej stránke je to neskutočne opulentné (kameraman sa vyložene hrá), kasting je parádny (samozrejme v čele s hustoprísnym Judeom Lawom), scenár sa nebojí kontroverzií a drsností (je tu viacero zabití hriešnikov Bohom) a niektoré nápady sú fakt úžasné a nečakané (klokan). S prižmúrenými očami 4*. A to nie som katolík. (01.09.2019)

Původně jsem si myslel, že Paolo Sorrentino natočí něco drsnějšího a kritičtějšího vůči církvi. Ale on to vlastně dokázal, přestože si myslím, že církev naprosto vůbec neurazil. Spíše jenom poukázal na určitý stav a vše ostatní přijal s absolutní pokorou. Jude Law tu totiž hraje fiktivního papeže, který je extravagantní, ale zároveň silně konzervativní. Kouří, přirovnává se k Daft Punk a mluví otevřeně o tom, že nevěří v Boha. On totiž skutečným Bohem je. No a Sorrentino celý ten seriál bez hlubšího příběhu, ale se silnými momenty, natočil tak, jak dokáže jenom on. Efektivně, s perfektním soundtrackem a zároveň z herců vymáčkl absolutní maximum. Tudíž Vás v případě deseti dílů tohoto seriálu netáhne samotný příběh, který v podstatě neexistuje, ale jednotlivé postavy, kde ani jedna není divákovi nejbližší, ale zároveň se jim nedá upřít zajímavost. Mladý papež je neskutečně zvláštní seriál a fascinuje mě, že něco takového vůbec mohlo vzniknout. A co víc, že mě ho to donutilo dokoukat až do konce. A ti, co tento seriál vnímají jako urážku církve, raději ignoruji, protože kromě extravagantnosti na tomhle seriálu nevidím nic, co by církev zesměšňovalo. Spíše naopak. Moc pěkný a zajímavý projekt, o kterém věřím, že se bude hodně dlouho mluvit a akorát tak umocní skutečnost, že Paolo Sorrentino je režisér, který tu dlouho nebyl a pravděpodobně tu dlouho zase nebude. Jo a české vlajky v davech jakožto odpověď za Český národní symfonický orchestr, který skládal pro tento seriál hudbu, vnímám více než pozitivně…:-) (28.11.2016)