Noční můra: Tajemství spánkové paralýzy

O termínu „spánková paralýza“ jsem už kdysi něco četl, ale nějak jsem se o to nikdy nezajímal. Jako malý jsem měl taky pár nočních můr (většinou po zhlédnutí nějakých filmů (Vetřelec, Predátor, Čelisti) a pak z toho byl pár nocí pěkně posraný…nicméně nějaké levitování a čumění na své bezvládné tělo, to ne…Teď už mi přijde, že se mi zdá tak maximálně někdy o práci a to je teprve horor…Ale zpátky k tomuto dokumentu. Režisér Rodney Ascher se mi dostal do podvědomí docela nedávno, když jsem od něj viděl jiný dokument Pokoj 237, ale ten mě moc neoslovil. Tady to bylo o něco lepší, mělo to zajímavou atmosféru, vykládání osob o svých můrách a stavech taky nebylo zrovna nejnudnější. Našlo by se tu i pár docela podařených scén. (18.03.2018)

HOROR ROKU. Takhle připosranej jsem nebyl už hodně let. Do filmu jsem šel značně unavenej s tim že to možná budu muset dokoukat po částech, ve skutečnosti jsem se do toho (bohužel pro mě) zažral a cejtil jsem se jako jedna z postav akorát že já byl nucenej na to čumět potmě se sluchátkama. Sluchátka jsou zde dost důležitý jelikož zvuky odvedou 50% práce a pískání a šumění při nightmare částech jsou značně krýpy. No a samotný paralýzy? Ty vole tohle si vytřelo prdel se všema antologiema co dosud vyšly. To jak živě to postavy vyprávěj naprosto suprově doplnuje to co se děje na obrazovce, první frajer vidí zatim jen světla a blikání, postupně se však přidávaj stínový postavy který vám čumí před ksichtem a vy se nemůžete hejbat a jakmile bytosti začnou mluvit tak to jsem nervama už skákal někde na Marsu. Navíc to upozornuje na jednu věc a sice AT SPÍTE NA ZÁDECH, NA BOKU NEBO KSICHTEM KE ZDI TAK SI VÁS TO VŽDYCKY NAJDE. Když vidim to hodnocení tady tak vám se dobrým hororem nikdo nezavděčí bohužel zde se vyskytuje stejnej problém jako u It Follows a sice že vy se do toho prostě nedokážete vžít. Vždyt taková situace je přece naprosto hnusná a nepříjemná. Ale jste prostě čuráci. Nehodnoťte to nízko jen protože to tak ohodnotili ostatní .) Dneska se pro jistotu přikreju i přes hlavu. (14.07.2015)

"Seš magor, holka. Měla by ses přestat čumět na horory, solidně ti z nich zajebává." Nope, trpím "jen" spánkovou paralýzou. "Jo tak určitě a příště přijdeš s tím, že jsi převlečený ufon a plníš na Zemi speciální misi." Ten pocit, když z vás mají prdel, ale ono je to doopravdy "real thing". Ne vážně, jsem vděčná za tenhle dokument. Zpracován byl podle mě na jedničku. Nevím, jak moc byly postavy autentické, ale obsahově se to do puntíku shoduje s mými zkušenostmi. Možná právě proto jsem u The Nightmare seděla hodinu a půl připosraná jako ještě nikdy u žádného filmu. Ono se do toho zřejmě bude těžce vžívat někomu, kdo nezažil. (22.08.2015)

Zajímavý dokument o problému, který mě osobně netrápí, ale který je přece jen zajímavý. Ztvárnění také není špatné a je zřejmé, že zde byla snaha přenést noční můry i na diváka, alespoň trochu parafrázovat pocity, které má osoba, jež si noční můry a paralýzu prožívá. Bohužel si ale nemyslím, že se to úplně dokonale povedlo. Až tak silné dojmy jsem z filmu neměl. (15.06.2015)

Hororový dokument venujúci sa spánkovej paralýze, čo je fenomén zaujímavý a zároveň desivý. Takže tu máme 8 osôb, ktoré touto diagnózou trpia a tí sa zverujú s ich problémami, nočnými morami a ich vplyvom na životné fungovanie. Do akej miery sú účastníci autentickí som však neskúmal, až natoľko ma tento počin nezaujal. Zaujalo ma ale to stvárňovanie nočných môr a strašidelných výjavov, ktoré po popísaní tou ktorou osobou, resp. počas popisu, ukazovali mrazivo „filmovo (hororovo)“ spracované. Problémom však je, že pri týchto výjavoch tí ľudia stále debatili a kazili tak pôsobivosť i atmosféru. Ako horor to teda príliš nefunguje. A ako dokument mi to prišlo zase príliš povrchné a hlavne stereotypné; podľa úvodného vzorca to ide stále dookola, len strieda účastníkov. Ale to neznamená, že by som sa nudil, len že to mohlo byť aj lepšie, objasňujúcejšie, strašidelnejšie... (06.06.2015)