Operácia Anthropoid

Režisér se rozhodl pro film založený na skutečnostech, nepodsouvá nám dokument ani vypiplanou rekonstrukci jakou je např. Let č. 93, takže nemá smysl se zaobírat různými anachronismy nebo smyšlenými postavami. Nacisti zůstávají pouze anonymním, leč všudypřítomným nebezpečím, neboť je příběh vyprávěn výhradně z hlediska parašutistů. K atentátu totiž dojde zhruba po hodině, což však není příliš času na to, abychom se s postavami a jejich emocemi seznámili, ale režisér se snaží k představeným figurám vracet v poslední třetině filmu. Charakterizace parašutistů samotných je spíše jen načrtnutá, ale skrze několik krátkých scén, kdy muži zapochybují, dodává režisér léta glorifikovaným postavám, které jsou pro mnohé synonymem velkého hrdinství, rozměr lidské slabosti./// Známosti obou protagonistů působí poněkud vynuceně a Geislerová je na roli přestárlá. Dalším minusem je fakt, že britští herci svou angličtinu přizpůsobili tuzemské „čengliš“. Když se tak Dornan s Murphym představují jako čeští výsadkáři s rádoby českým akcentem, působí to nepatřičně komicky a sál se směje. Je to však možná lepší řešení, než kdyby byli všichni Češi předabováni, neboť postsynchrony nepůsobí nikdy dobře. Pokud odhlédneme od přízvuků, podávají všichni herci věrohodné výkony a některé možná překvapí, že pan Sadistický bičík dokáže skutečně dobře hrát./// Ellis nasnímal Anthropoid podobně jako svůj předchozí snímek. Obraz je tak v neustálém pohybu a kamera v polodetailech těká i při dějově klidnějších scénách. Mistrovskou sekvencí je boj v kostele. Postavy již nemluví a na řadu přichází nesmírně autentická a syrová přestřelka, v níž vzduchem létají granáty, kulky a kusy masivního kostelního zdiva. Perfektně sestřihaná akce zůstává po celou dobu přehlednou a nesmírně napínavou, i když víme, jak to dopadne. K intenzivnímu zážitku nepochybně přispělo obrovské plátno velkého sálu s bezchybným ozvučením. Parašutisté si nevyměňují pro americké válečné filmy typické vlastenecko-heroické repliky a ani nevzpomínají na své rodiny. Anthropoid zůstává téměř úplně prost patosu (výjimkou je např. scéna, kdy k odbojářům vtrhne gestapo za doprovodu tklivé houslové skladby), a pokud by někomu ona známá věta „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme se, slyšíte? Nikdy!“ připadala zbytečně kýčovitá, už je z něj asi cynik, který si nedokáže představit, že film by v rukou blockbusterového rutinéra nebo podfinancovaného českého filmaře dopadl o poznání hůře. [51. MFF KV] (28.09.2016)

Po dlouhé době film o "našich", za který se nemusíme stydět. Anthropoid byl čistě politický tah, který britům dokázal, že máme právo vrátit Československo zpátky na mapy. Ukázal, že na to pořád máme a je trochu divné, že ho natočil brit a ne Čech. Sean Ellis si dal dohromady svůj srdeční projekt a na celém snímku je to znát. Pomalejší rozjezd sice je, ale díky němu si Kubiš a Gabčík získají divácké sympatie a rok 41 určitě nekvaltoval. Rozdílné přízvuky mi nevadili, daly se vzhledem multinárodnostnímu obsazení čekat. Herecky super, Dornan se snaží, Murphy jede v Shelbyho módu (z Peaky Blinders) a obě holky jsou moc fajn. Atmosféra strachu i očekávání funguje na jedničku a finálové jatka v kostele v sobě mají naturalizmus i beznaděj. Jen to pitomé piáno to úplně ke konci kazí. Solidně natočený kus historie, který i přes drobné vady obstojí konkurenci. (28.09.2016)

O atentáte na Heydricha som vedel akurát toľko, že bol spáchaný "akýmsi" Slovákom. Okolnosti nepoznám, ani som sa ich nesnažil zistiť, lebo pokiaľ sa objaví snímok ktorý má predpoklady byť serióznym, pričom by mal byť spracovaný na základe historických faktov, malo by sa mu dôverovať. "Anthropoid" mám v merku od začiatku ako bol naplánovaný, a tak som naozaj rád že po žiadnej stránke nesklamal. "Valkyra" sa mi ale predsa len páčil o niečo viac, čo zrejme možno pripísať hereckému obsadeniu. (21.10.2016)

Velice věrně zachycené, upravené jen pro potřeby vyprávění, aby se umocnil dojem a objasnilo jednání postav. Celé to mělo atmosféru, včetně skvělého zabarveného obrazu a hereckého obsazení. Velmi mne potěšilo, že se natáčelo často i na reálných místech - v místě atentátu (v Libni) to vypadá již zcela jinak a místo bylo nahrazeno křižovatkou u Bílkovy vily (blízko Chotkových sadů). To, že Čechoslováci mluví anglicky (s českým přízvukem) je zcela pochopitelné, neboť film s titulky by se těžko prodával - tvůrci pro mne vše vykompenzovali tím, že obsadili mnoho českých herců a to i do dosti výrazných rolí. Jedině co mne mrzelo a přišlo mi zbytečné je, že v 2/3 filmu je ve dvou - téměř na sebe navazujících záběrech - jasně vidět na domě připevněná reklama- (novodobové) logo Pilsner Urguell a po chvíli dokonce na Gambrinus. V dnešní době mi nepříjde tak složité, aby to bylo digitálně odstraněno - stejně jako mohla zmizet socha T.G.Masaryka na Hradčanech.... ale v rámci celku jsou to opravdu zbytečnosti a malichernosti. Je to poctivá práce a velice povedené dílo. V neposlední řadě kamera (samotného režiséra) je naprosto skvělá (čemuž pomáhá i povedený střih), vždy se drží jen polocelky, aby zůstala atmosféra a často těkavá a neklidná kamera zůstáva stále sledovatelná a jasně pochopitelná situace. Ve výsledku i takové "Hollywoodské" zpracování závěru, kdy se Gabčíkovi zjevuje jeho milá mi nepříjde "mimo mísu" a zapadá do srozumitelného zpracování daného tématu. Já jsem velmi spokojen a pro mě nej zpracování tohoto silného příběhu. (02.10.2016)

Na zadek nepadám, ale zejména díky pražským lokacím, houževnatosti, Cillianu Murphymu, cameu Jana Budaře a posledním třiceti minutám čtyři hvězdy rád dám. Asi to všichni známe. Parašutisté Kubiš a Gabčík dostali za úkol spáchat atentát na třetího nejvyššího důstojníka SS. Jak to s pražským řezníkem dopadne, také víme, co předcházelo, tedy setkávání s kontakty, čekání a plánování útoku, si nicméně rádi zopakujeme. A finální peklo v nacisty obklíčeném kostele zrovna tak. Dějové souvislosti jsou srozumitelné, Sean Ellis se očividně důkladně připravoval, ale na druhou stranu pro nás nepřichystal ani žádnou přidanou hodnotu. V první polovině jsou naši hrdinové jen pasivními figurkami, nebýt hereckých schopností obou pánů, asi by nás příliš nezajímali. Emočně to prostě nefunguje. A to samé se dá říct o vztazích s dívkami, které jsou hodně uspěchané a hodně nevěrohodné. No, a ta omílaná angličtina? Jasně, že ruší. Zejména v oné kritizované první půlce (než si tak nějak zvykneme) může za to, že zážitek je odtažitější, než měl být. (04.11.2016)