24. Den

Filmy podle divadelních her mají už od základu omezené možnosti, protože jakkoliv se snaží vzbudit dojem, že nejsou ohraničeny prostorem a hereckými výkony, většinou s tím stejně nic nenadělají. Ve 24. dnu se o to dokonce pokoušel tvůrce natolik úpěnlivě, že „antidivadelními“ prvky málem zničil svůj jinak skvělý film. Palba vynikajících dialogů, slovní přestřelky mezi oběma hrdiny, kteří se vzájemně oťukávají, snaží se chytit za slovo a zároveň si dávají velkého majzla na to, aby něco nepředloženého neřekli sami, je ukázkovým příkladem skvěle odvedené práce. Cit pro načasování jde ruku v ruce s vynikajícími hereckými výkony Jamese Marsdena a Scotta Speedmana, kteří se navzájem nepřehrávají, ale stále nechávají dostatečný prostor tomu druhému, takže výtečně gradované „two man show“ žene film kupředu. Problémem je, že to jsou všechno věci, které bych mohl napsat zřejmě i o původní divadelní hře, která musí být s dobrými herci na divadle bezchybná. Jako filmový režisér ale Piccirillo značně pokulhává, třebaže se snaží svému dílu (napsal i původní divadelní hru) vtisknout filmový punc, co mu síly stačí. Bohužel všechny ty prosvětlené němé flashbacky jsou zbytečné, zmatené, mizerně natočené a s minimem jakékoliv informativní hodnoty (stejně se to všechno potom dozvíme z dialogu). Podobně obtěžující je i složitá střihová skladba filmu s nelineárními přechody mezi jednotlivými krátkými záběry, které tím nenabývají na dynamičnosti, jak si zřejmě režisér přál, ale naopak matou a bourají stavbu filmu, který by bez podobných berliček mohl být malým klenotem. Takhle je jen skvělý. (15.11.2005)

Takto ukecaný thriller jsem snad ještě neviděl.Čímž jde z mého pohledu spíš o drama než o thrilller,pokud by jsme měli tedy škatulkovat.A navíc drama s dialogy nudnými,nevynalézavými,napětí mezi oběma hlavními představiteli je naprosto nulové a minimálně půlka veškerých jejich scén jsou zbytečné.Celý námět mi přišel zajímavý tak na půlhodinkový kraťas,pak by se z toho dalo snad vytěžit nějaké napětí a atmosféra,takto než se vždy něco zásadnějšího stane,postavy tlachají a tlachají,chvilku jsou jak kámoši,pak jak maniaci,jejich charaktery nejsou absolutně nijak vykresleny a samotná zámínka pro pomstu jednoho z nich vůči druhému je velmi přitažená za vlasy.A koneckoncům,samotná berlička v podobě flashbacků musí být trnem v oku snad pro každého.Plus ani jeden z herců nejsou tak charismatičtí,aby takovýto komorní thriller(pardon,drama) utáhli,takže pro mě velká slabota a snad i zklamání. (06.03.2008)

Na tomhle filmu se mi líbí, že nemá žádné velké umělecké ambice, jako většina takových komorních dramat. Odehrává se prostě téměř jenom v jednom pokoji, kamera je autenticky slabá, a všechno stojí a padá na výkonu hlavních dvou představitelů. Samozřejmě oba dva hrají výborně, člověk jim fakt všechno věří. Většina dialogů má taky takový civilní nádech, který přidá na pocitu, že se to opravdu může stát. A jinak zápletka je celkem zajímavá, ale nic ohromujícího. Je to napínavý, a je to zábavný, to je hlavní. (28.03.2012)

Zajímavý námět s obsazením, které překvapilo nejen výběrem herců, ale celkové vžití těchto dvou mladíků do role. Je až neuvěřitelné, jak oboum jejich roli věříte. Co celému snímku přidává na důvěryhodnosti je, že kamera téměř celý film neopustí zdi pokoje, což přizpívá atmosféře, která graduje až do ohromných výšek. Scénář je celkem povedený a spojitost obou postav zauzlovaná jak oprátka na krk a během filmu už jen čekáte, zda se smyčka rozmotá, nebo se ještě víc utáhne. (25.06.2011)

Drama o odpovědnosti v sexu. 1) Dílo je divadelní hra, která bůhvíproč touží po filmových metách, ale přitom na ně nemá. Chtělo by se přihodit bonmot typu - lepší průměrná hra, než špatný film, ale ta hra je vážně dobrá._____ 2) Bohužel nic z toho, co lze označit za nadprůměr, nemá co do činění s filmem. Filmová režie, kamera, hudba...nic. Zajímavý scénář (divadelní), odpovídající herecké výkony (divadelní). (31.01.2009)