Julieta

"Říkal jsem si: "Tak krásná žena a tak sklíčená."" Vytříbené obrazové kompozice v podmanivých záběrech, umocněné takřka všudypřítomným kontrastem červených a modrých odstínů, jejichž symbolika přítomnosti i minulosti, stáří či mládí, smutku nebo radosti, ale hlavně viny versus odpuštění nenápadně doplnila celý příběh vyprávěný prostřednictvím víceméně nezajímavých dialogů ve víceméně zajímavých scénách, mezi něž bezpochyby patří ta s jelenem, jehož upřený pohled jakoby předznamenával nešťastné události, které tak osudově zasáhly do života hlavní hrdinky tohoto filmu. (18.08.2016)

film v žádném případě nepochopí muž.Ani nemůže.Protože jen žena dokáže pochopit co se děje v duši hlavní hrdinky.Almodovar rozpitval každý citový zážitek Juliety na molekuly.K tomu přidal famózní záběry interiérů a exteriérů.Všechno tam mělo svou roli.Film se může zdát nudný ale jinak asi natočit nešel (27.12.2016)

Takové odnikud nikam. Celou dobu měl Pedro moji pozornost, protože jsem čekal s čím se postupem času začne vytahovat...jenže tentokrát neměl k ruce tak silný materiál, aby ten průměrný a víceméně nudný děj přebil nějakým silným závěrem. (12.02.2017)

Do Rozkoše v oblacích se Almodóvar z principu nekritizoval. Nechvalně proslulá teploušská party na palubě mezikontinentálního letu odňala kouzlo nedotknutelnosti a ti, kterým jeho estetika ležela nejspíš v žaludku, aniž by se dřív odvážili nejet na vlně s vlivnými snoby, nastartovali ligu rýpání. Nepatřím v tomto směru k útlocitným, sympaticky přestřelená Rozkoš mě neurážela, s obrat v diváckých náladách nesouzním. Julieta sice není nic nového, ale ani nic horšího než to, co Almodóvar tvoří už víc než čtyřicet let - absurdně zamotaný, melodramatický příběh o ženách z Amlodóvarových snů, který z pestrobarevných ústřižků magazínového kýče vykvétá v koláž dalece přerůstající své stavební prvky. A taky filmy těch, kteří vaří z domněle ušlechtilejších ingrediencí. Čirá radost z filmu, jaké se točily dřív. (08.04.2017)

MINIKinokavárna Ostrava, 28.8.2016: Je to opravdu an těch 70%. Nejvíce mi asi utkvěla v hlavě krásná mladá Julieta. Příběh sám o sobě je vcelku ok, ovšem samotné vypravování je příliš zdlouhavé a na své táma málo emocionální. Bohužel čekal jsem trochu více. Mezi Almodovarovy pecky se to nezařadí. (29.08.2016)

Nemastné, neslané, mám pocit, že se to Pedrovi nějak nepovedlo. Celý příběh mi připadá nepravděpodobný. Nejsem psycholog, ale tohle je přitažené za vlasy. Technicky je to skvělé, obsahově nezajímavé. Tvůrce míří vysoko a daleko, ale se stříkací pistolkou. (21.03.2017)

Almodóvarovská estetika zůstala, zmizela ale spleť mezilidských vztahů, které z Almodóvara dělají Almodóvara. Julieta sleduje de facto chronologicky naprosto nemastný neslaný příběh, kde postavy polykají emoce a vlastně ani nemají pořádnou motivaci pro svoje činy. Po Los Amantes pasajeros jsem čekal návrat k drsným dramatům, kde nikdo nic nemá zadarmo, jenže jsem se dočkal takového španělsky namluveného Hřebejka. Škoda. (08.08.2016)

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2015. (29.10.2016)

Nevím, jestli někdo ve skutečnosti opravdu prochází komentáře a dívá se na reference, ale pokud přecijen ano, za mě je tohle totální ztráta času. Tragický a stupidní výraz hlavní postavy nás provází od první minuty až do konce filmu, stejně jako trapné a naprosto nesmyslné počiny, které se odehrávají v každičkém obraze. To vše je ještě zvýrazněno španělskou dramatičností telenovel, kdy se co nejvíc přehrává, jak výrazem, tak hlasem a dělá se drama z každé voloviny. Tohle prostě nepotřebuješ. Jediné plus spatřuji v celkově hezkém barevném ladění scény i kostýmů. Totéž ovšem nejde říct o nechutné počítačové grafice. (02.07.2017)

Tak a teď můžu hrdě říct, že jsem viděl všechny filmy Pedra Almodovara. No a když koukám na svá hodnocení, až na dvě výjimky mě všechny filmy do roku 1997 nebavily. Pak ale jakoby Pedro začal točit o několik levelů lépe a od té doby mě zase všechny jeho filmy (až na výjimku o teploušském letadle) velice bavily. Julieta zde na jeho poměry není nějak extra dobře hodnocená, nicméně pro mě se jedná o vynikající drama a hlavně po odchodu Julietiny dcery mě to vtáhlo tak, že jsem si říkal, bože ať to ještě neskončí, protože to, na co čekám ještě nepřišlo. (10.03.2019)

Almodóvarovi filmy bývají na festivalu ve Varech poměrně často, bývají dost žádané a mně se na něj podařilo zajít až na letošním ročníku. Oproti většině festivalových filmů je hned na první pohled vidět, že jsme někde jinde. Mluvíme tu o veteránovi stříbrného plátna a podle toho to i vypadá. Film má zajímavý děj, který vás chytne a nepustí. Postavy mají hloubku, svými osudy snadno strhnou a hlavně se vyvíjejí. Skoro bych si hned pustil dalšího Almodóvara. Za mě 80%. (08.07.2016)

Nemyslím si, že by se tento film Almodóvarovi nějak výjimečně povedl, sic zůstal svůj svým bádáním o ženské psychice. Přesto si čtyři hvězdičky zaslouží díky zajímavému námětu, jenže bych musel přečíst předlohu a pak asi zvláště závěr doporučil scénáristovi a režisérovi v jedné osobě pozměnit. Ono už bylo zvláštní, jak lehce nesla Antie smrt svého otce, přitom nebylo vůbec patrné, že jí smrt otce nějak otřásla. Že byla rozhodující její rozmluva se starou otcovou služebnou, dozvídáme se až ke konci filmu. Pak je to záhadné třináctileté odloučení, kdy matka o své dceři neví vůbec nic. Pobyt v meditačním středisku podle mě nebylo nic jiného než psychická nalévárna, která vědomí Antíe naprosto sektářsky zpracuje. Nic jiného v tom nevidím. Pak je ale šokující závěr, kdy zůstáváme v naději, že chce dcera s matkou skutečně navázat znovu styk. (27.10.2018)

Almodóvarův předposlední počin jsem si rád nechal ujít, ale jinak jsem jeho pravidelným "zákazníkem" a na jeho každý nový příběh se těším. Nemohu říci, že by mě film neoslovil, typická atmosféra a kouzlo jeho snímků je cítit i zde, ale mám neobytný pocit, že Pedro to tentokrát nedotáhl do konce. Ve chvíli, kdy jsem čekal rozuzlení, v podobě setkání matky s dcerou- vyvrcholení příběhu, vysvětlení, se režisér rozhodl příběh ukončit, pro mě až příliš předčasně. Po "Kůži" krok zpět. (04.01.2017)

Rafinovaně vystavěný děj umocňují skvělé herecké výkony. Film o nalézání a ztrátách blízkých milovaných. (05.07.2016)

Velký Pedro se po legrácce na palubě letadla pod názvem Rozkoš v oblacích vrátil k serióznímu tématu. Natočil nešťastný osud jedné blonďaté krásky, kterou stíhá v životě nejedna rána. Na můj vkus je to příliš doslovně a zkkratkovitě vyprávěné. Děj nejde do hloubky a jen sklouzává po povrchu. Almodóvarovy filmy bývají plné překvapení a zvratů, to v Julietě moc nečekejte. Příběh složitých mezigeneračních vztahů se mi přesto líbil a doufám, že můj velký, španělský oblíbenec ještě neřekl poslední slovo. (22.09.2016)

Ten, kto už videl niečo od P. Almodóvara, tak vie, že v tom má prsty on. Príbeh je pútavý a dokáže udržať pozornosť diváka. V tom však má veľké zásluhy prekrásne herečky „mladej“ a „starej“ Juliety (A. Ugarte a E. Suárez). Obidvaja podali nadpriemerný výkon. Nepustí ma však to, že niektoré detaily príbehu (ktoré by boli dôležité) nie sú dostatočne vypracované. Napriek tomu je to ďalší film od španielskeho mága, ktorý si zaslúži pozornosť. Osobné hodnotenie: 75% (***) (29.10.2017)

Běžné drama. Tohle nebyl ten překvapující a provokující Almodóvar. (24.10.2020)

Pedro Almodóvar se Julietou vrací ke svým oblíbeným ženským dramatům, to je fakt. V jeho filmech to často bývá tak, že si vybere určité ústřední téma nebo myšlenku, kolem které se všechno točí a které všechno podřizuje, v tomto případě je zřejmě ústředním tématem bolest matky nad faktickou (byť třeba ne definitivní) ztrátou dítěte. Téma bylo podle mě dobře zpracované a výborně zahrané, moc se opět povedla vizuální složka - spousta pastelových barev (ta červená!), detailních záběrů a pěkné exteriéry i interiéry - všechno, jak má být, jak jsme u Pedra zvyklí. Když jsem někde slyšel, že Julieta je někde na úrovni předchozích Vše o mé matce nebo Mluv s ní, měl jsem velkou radost a řekl jsem si, že film musím vidět. Ale bohužel, těmhle dvěma filmům podle mě Julieta nesahá ani po kotníky, něco tomu prostě chybí! Všechno jako by bylo takové nějaké nedotažené, čekal jsem nějaké zajímavé rozuzlení, pointu, nějaké komplikovanější neobvyklé postavy... a nic. Chápu, co chtěl v tomhle filmu Pedro pojednat, ale emocionálně mě to nijak zvlášť nezasáhlo, na rozdíl od dvou již zmiňovaných filmů a vlastně i řady jiných. Asi holt nejsem cílová skupina... Když se na konci rozezněla úžasná Chavela Vargas, říkal jsem si, teď přijde to pravé! Ale nepřišlo... Konec vlastně nebyl nijak vyloženě špatný, ale ten neuspokojující pocit z filmu nijak neodvrátil. Proto hodnotím tak vlažně a i ty tři hvězdy asi dávám jen proto, že mám pro Almodóvara slabost a prostě mu ty jeho filmy na hranici kýče pořád žeru :) (02.08.2016)

Príbeh zo života matky a dcéry, ktorá opustí svoju matku, ktorá ju začne hľadať. Dráma z pera slávneho Španielskeho režiséra Pedra Almodovara, ktorý je vo svojom remesle majstrom na filmy zo života 3* (15.08.2023)

Velmi sme sa tesili na noveho Almodovara. Je to vzdy taky maly sviatok. Tolko farieb, pohladov a hraciek. Velmi dobre urobene. Neviem ci niekedy (ak ano tak si nepamatam) som si vsimal tak kostymy.. a tie farby a zabery (cez okno na more), tvary (Julietine nausnice vo vlaku). Cez obraz to bolo dokonale. Avsak, u Pedra (az na minuly pocin) sme zvyknuty na absolutnu dokonalost. Uz si nas velmi ucicikal :-) preto len tie tri hviezdicky. Nieco chybalo... Sokujuca pointa? Vytlk v pribehu? Šok? Neviem. Ale urcite treba vidiet. (19.09.2016)