Perfektný deň

Už dlho som nezažil toľko sympatických postáv pokope v jednom filme. Naozaj pútavý a zaujímavý príbeh zasadený do prostredia Bosny a humanitárnej misie, ktorá sa snaží zachrániť čo sa ešte zachrániť vôbec dá. Áno, aj okolo jednej jedinej studne sa dá vystavať celý príbeh, ktorý sa pekne postupne rozvinul a nadobudol skutočne výborný spád. A to najmä vďaka sympatickým postavám a dokonalej irónii v pohybe, ktorá harmonicky kontrastovala so všadeprítomnou absurditou (bohužiaľ v dôsledku nezmyselnej byrokracie až príliš realistickej). Ale práve takýto typ filmov dokážem oceniť! Štyri hviezdy, no málo chýbalo k piatim, ktoré však dávam len vo výnimočných prípadoch. (24.01.2016)

Ach áno. Bol to bezchybný deň. Podarilo sa nám vyrobiť ďalší film o obetavej, často márnej a byrokratmi, miestnymi zadubencami i vojakmi z OSN, marenej práci zdravotníkov zo Západu. Pomáhajúcim nevzdelaným sedlácko buranským balkáncom ukazovať, ako sa pri práci s pitnou vodou narába s lyžičkou, vidličkou a nožíkom. Lebo však oni ani netušia, ako a či vôbec vytiahnuť telo zo studne, ktorú používajú ako zdroj pitnej vody. Ich kolegovia v obchodoch i skladoch sú tupé hovadá, presiaknuté nacionalizmom, ktorí sme my v Španielsku dávno odstránili (ETA už neni a Katalánsko - to sú len také prekáračky). Alebo sú to násilníci, popravujúci susedov, alebo bezškrupulózni obchodníci. Náš level je vyššie, my riešime len vlastné milostné problémy. Ostatné je hračička, loptička, ktorú poriešime. Miestami trefné, miestami veľmi akoby z nadhľadu poučujúce tie primitívne, nevzdelané nacionalistické postboľševické hordy za západnou hranicou. (28.03.2021)

Zajímavý film z poválečné balkánské zóny, málo viděné reálie. Tempo sice místy drhlo, ale zase to vynahrazovala skvostná komunikace zejména mezi Beniciem - který to celé jako obvykle táhl - a Timem Robbinsem. Dojemné scénky tam pochopitelně byly, ale jen jakoby mimoděk, žádné citové vydírání. A humanitární pracovníky ukazuje z nezvyklé stránky - téměř jako kovboje. (16.06.2016)

Svéráz mezinárodní humanitární pomoci aneb absurdní road-drama o každodenní rutině humanitárních pracovníků na Balkáně a jejich donquijotskému boji s úředně byrokratickým šimlem i zdravým rozumem ve filmu, který mistrně i funkčně balancuje na hraně vážné noty, upřímného lacině nevynuceného dojetí, "nastavování zrcadel" a černého cynického humoru, jakým se obrňují posádky sanitek. Snad jen to mohlo být o chlup či dva kratší; speciálně pak v pasáži s objížďkou. (17.05.2016)

Prostředí nekonečných plání je fajn, herecké obsazení ještě víc. Zbytek tvoří nenápadné scény, které utváří pohled na Balkán po válečných útrapách v polovině devadesátých let. Ocitáme se na pomezí černé komedie a dramatu, sledujeme malou skupinku humanitárních pracovníků, kteří se snaží vyčistit studnu od nabobtnalé mrtvoly a zajistit tak v oblasti pitnou vodu. Někteří jsou cyničtí a ostřílení, jiní představují mladá kuřata, která mají své ideály a doufají, že něco změní k lepšímu. Narážejí na nesmyslnou byrokracii nebo řeší nebezpečné situace v minovém poli. Hořkému vyprávění pomáhají herci: jízlivý Tim Robbins nebo charismatický Benicio Del Toro. Jen velká škoda, že chybí zásadnější konflikty: ať už vztahové nebo třeba etnické. Takhle vyběhnou závěrečné titulky a my víme, že příště už se nepotkáme. Alespoň já to tak cítím. (22.04.2016)