Pirko

Keď som prvý krát videl plagát k filmu, asi na obálke magazínu Cinema, tak som nevedel, čo si mám myslieť. Myslel som, že sa propaguje nejaký dokumentárny film o rómoch a nevenoval som tomu veľkú pozornosť. Trvalo takmer 2 roky než som zistil, že ide o slovenský film a mal som šťastie na tv premiéru. Od slovenského filmu veľa nečakáme, o to viac dokáže prekvapiť a tento fakt prekvapil. Príbeh už 100 x prevarený, ale teraz nesie slovensko-českú stopu a film ma upútal. Veľkú zásluhu na tom má výborná D. Zeleníková, ktorá hraje veľmi presvedčivo, nemá problém s nahotou a aj keď natočila dva filmy po sebe s podobným príbehom, tak má veľkú šancu stať sa vyhľadávanou herečkou. 70%. (31.12.2017)

Naivita hlavní postavy byla až bolestná.To mě dostávalo. Děti z dětských domovů jsou na reálný život nepřipravené. Nemají se od čeho odrazit, nemají zázemí, nemají nic. Jen ty představy a sny, o které během jednoho okamžiku příjdou. Kdyby tam nebyly ty artové a snové pasáže, tak bych to bralo jako hraný dokument. Chvilkami to jako hraný dokument vypadá. Bylo to totiž naprosto civilní a přirozené. Podobný happy end jsem po tom všem marastu očekávala. Jen nemusel být až tak doslovný. Stačil by náznak a bylo by tím řečeno všechno. (26.02.2018)

Škoda toho rádoby happy endu. Věděl jsem, že nějakou jiskřičku naděje v tom smutku a depresi musí tvůrci zažehnout, ale takhle jsem si to nepředstavoval. Jinak ovšem velká síla! Syrová výpověď, jak by to mohlo dopadnout s člověkem (lidmi), který je vychován v dětském domově a o skutečném životě nic neví. Stačí se zaplést s nesprávnými lidmi a radost z nabyté svobody se může změnit v noční můru! Jestliže jsem chválil Špinu a litoval představitelku hlavní role, pak musím pochválit (až na ten konec) i Pirko a ještě více litovat stejnou herečku v hlavní roli! Děsivě dobré! (19.01.2018)

Aneb když jeden odchod z dětského domova a několik naivních rozhodnutí rozjedou koloběh fatálních událostí. Brzy plnoletá Martina nejprve tančí svým „kamarádům“ z domova kdesi na východním Slovensku, aby brzy vyrazila vstříc životu za svým chalanem do Prahy, protože „otec neznámy, matka nikdy neprejavila záujem.“ Jenže chalan má momentálně úplně jiné starosti, s pouličními živly by to zrovna tak vyhrála. A naneštěstí feťácký přítel potřebuje prachy, takže láska neláska, dívka se ocitá v bytě hrůzy plném násilí a zneužívání. Ano, možná mícháme žánry, mícháme pocity, jenže asi něco bude na tom, že veliké procento dětí z domovů končí na drogách nebo coby prostitutky. A tomu, že děvčata vycházejí z domovů s obálkami nepřipravené na život, věřím. Názory „nejpovolanějších“, že je to nesourodé, neberu. Je to autentické, je to depresivní, je to pestré, je to výborně zahrané. Prakticky od všech!! Což je v domácí tvorbě jedno velké umění. Ano, lze mít problém s tím, že k dívce si kvůli jejímu chování hůř budujeme vztah, lze komplikovaněji přijmout, že z lokací zase vyskakuje socialistická šeď, špína a všudypřítomná beznaděj, jenže Praha není jen Karlův most a nákupní domy. Pokud něco dokáže naštvat, tak závěr, který mi také úplně nesedl. Jinak ale tvůrci předkládají několik momentů, které vizuálně přenášejí bolest hlavní hrdinky na diváka, volí netypické sekvence, dlouhé kamerové jízdy, statické záběry, jsou pestří, zajímaví. Pokud někdo hovoří, že leccos je samoúčelné, ukázali by vševypovídající scénu ve sprše. Odvážná Dominika Morávková-Zeleníková hraje na jedničku. Chyby byly, ale za mě hodně depresivní vstupenka do života. Pouštěl bych ji tabletářům a fejsbukářům v devítce na základní škole. I proto, že jde o debut, tak ty čtyři hvězdy střelím. PS: Skladba zesnulého otce-skladatele puštěná v autě je milým pomrknutím. (12.11.2017)

Hrozně zvláštní film. Na jednu stranu se snaží upozorňovat na problém dětí z dětského domova, na druhou stranu tam je "výchovný závěr" - buďte prostitutky, je to dobrý život. Na jednu stranu tam jsou drsné scény, kterými chtěli autoři dokreslit zoufalost situace, na druhou stranu tam jsou pro mě naprosto nepochopitelně ARTové scény typu - něco černého stékajícího po zdi, zpomalené rozmazané záběry, které jakoby do té dané situace vůbec nepatřily a odvádí vaši pozornost úplně jinam. Nepochybně autoři chtěli snímkem vyvolat polemiku o daném tématu, ale myslím, že se příliš zaměřili na ty drsnosti a nechutnosti, což spolu s těmi nějakými pokusy o autorskou invenci působí neuvěřitelně samoúčelně. Měl jsem pocit, že v tom filmu ani nemusely být a film by měl úplně stejný dopad na diváka. (27.01.2017)