Rodinka Bélierovcov

Nečekaně příjemné překvapení. Zcela neznámá mladá herečka Louane Emera zvládá nejen zpěv a znakovou řeč, ale bez problémů utáhne skoro celý film. A koho nechytne závěr za srdce, ten ho nejspíš ani nemá. Možná by se dalo říci, že scenáristé to se svérázností titulní rodinky občas až trochu přehánějí, ale funguje to, tak klidně pro jednou přimhouřím oko (90%). (09.07.2022)

Týden utekl jako voda a tak přišel na řadu poslední kousek z letošního FFF a lepší rozloučení jsem si nemohl ani přát. Rodinka Belierových je přesně tím co francouzi umí nejlíp na světě dát svých filmu vtip a srdce. Dokonce při jedné ze závěrečných scén máš na krajíčku ( většina diváku v kině mělo hodně za krajíčkem) a během jedné sekundy se začneš smát. Film, který prověři tvoje slzovody i smíchovody současně. Pokud by nějaká rodinka Belierových chtěla kandidovat i v ČR, tak s myslím hlasem může na 100% počítat a že můžu volit hluchoněmýho ? Jak řekla Paula, "když lidi můžou volit kryply, tak proč by nemohli hluchoněmý ". Zábavné pohlazení na srdci. (25.11.2015)

„Váš otec si myslí, že lidé budou volit někoho hluchého?“ - „A proč ne. Když už zvolili debila…“ Snímek se snaží o určitou míru nekorektnosti a nabourávání předsudků (nejen) ohledně hluchoněmých lidí, takže se tu divák setká s extrémy od zprostředkovávaného setkání u sexuologa(?) až po emocionální otcovo „naslouchání“ dceři. A v tom právě tkví největší síla, ale zároveň i slabina filmu. Dokud jde jen o humor, není moc co řešit, vtipy vesměs fungují (i když je nutné si uvědomit, že hlavní hrdinka teprve vstupuje do puberty), nechybí pohodová atmosféra. Ovšem jak přijde na dojímání, film se pohybuje na tenkém ledě, přičemž se občas udrží přesně na hraně (procítěný zpěv s „překladem“), jindy je již za ní (směrem ke konci stále víc, ze závěrečných pohlednic mi bylo skoro až na zvracení a ten zbytečný příklon k Hollywoodu jsem nepobral). Celkový dojem mi vychází na slušné 4*. „Kdo to je?“ - „Grégoire.“ - „Neříkej, že jsi s ním spala!“ - „To ti neřeknu.“ - „A co Kamel?“ - „Rozešli jsme se včera před matikou.“ - „A tenhle?“ - „Ten byl po matice.“ (13.02.2018)

Herce tu vůbec neznám, ale, na první pohled, jsem doufal v povedenou francouzskou komediální klasiku, která umí kolikrát hodně překvapit a zároveň i potěšit. To se mi také nakonec splnilo. Pro mě neznámí herci vytvořili naprosto úžasnou, za pár let, podle mě tradiční komediální klasiku nejenom pro hluchý, němý, ale i pro hluchoněmý. Tvůrci si tu s laskavostí dělají legraci ze všeho a ze všech. Zároveň ale, jakoby mimoděk, vypráví hezký rodinný příběh, na který je radost koukat, a který v závěru citově perfektně burcuje. Nasmál jsem se, citově jsem se vyždímal a na závěr jsem uznal, že tak dobrou francouzskou pecku jsem dlouho neviděl. Palec rozhodně nahoru. (27.12.2017)

,,ANO. CHCI ZPÍVAT!...“ /// Tož čumím, jako blázen…a mám strach, aby to nebyl film pro puberťáky. Sympatie k hereckýmu ansámblu nejsou negativní, ale že bych z trenek vytahoval radostí králíky … (??!! Hmm, tak tohle nikdo nepřekoná!). Navíc to teda fakt není žádnej ftipnej průjem! Holčina má hluchoněmou rodinu a dar – umí békat.(taky dostala krámy, ale to dostává kde kdo. Kupříkladu, když jsem byl na vojně, tak jeden lampasák…)… Takže ANO! Je to puberťácký! Nejde tady jen vo lásku a zpěv, ale taky vo rodinu, její pouta… no umírněným puberťákům by mohli nad tklivou písní vyrašit ruměnce. Určitě je pobaví i svištění rukou. Ovšem nakonec snad i ti starší uroní kroupu. Není to komediální ani dramatická událost. Prostě film ze střední, před kterým jsem měl bejt varovanej! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Houby ve vagíně mě nezastavěj! 2.) Učím se znakovou řeč. (A troufnu si i zpívat!). 3.) Thx za titule „vavria01“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (17.10.2016)