Hollywood Ending

K tomuto Woodymu mám zvláštní vztah. Jelikož mi není padesát, byl to jeden z prvních mistrových kousků, které jsem viděl („Banány“, jež jsem viděl v cc 10-ti letech a které jsem absolutně nepobíral, nepočítám). Snad i proto jsem dost shovívavý... Biják, pojednávající o neurotickém režisérovi stiženém psychosomatickou slepotou, jehož patálie v průběhu natáčení comebackového snímku skýtají spousty příležitostí ke gagům a hlavně poučeným komentářům mašinérie filmového průmyslu. Od doby, kdy jsem viděl snímek poprvé (několikrát za sebou) jsem už měl tu čest SE VŠEMI ZBÝVAJÍCÍMI, takže myslím mohu zodpovědně říci, že za „těmi starými, legračními“ nijak nezaostává a dokáže pobavit i na opakovaná shlédnutí. Mezi nejpamětihodnější okamžiky patří vyjma ceny H.J. Osmentovi za celoživotní dílo bezpočet dalších a hlavně záznam pozoruhodně přesné předpovědi životní a tvůrčí pouti režiséra samotného ...ať si tvrdí, že filmy a postavy nejsou autobiografické, jak chce. (27.05.2012)

Velmi oiginálny námet a scenár, výborné situačné gagy a predvídatelný dej. Určite jedna z najpríjemnejších a najvtipnejších Allenoviek súčasnosti. Už mi to dávno vyfučalo z pamäte, ale pri nejakej televíznej repríze si to určite rád zopakujem. Teraz som si uvedomil, že Allen má v tých svojích filmoch stále krásne ženy.....paradoxne, že... (16.09.2009)

Skvělý základní nápad, některé fóry smrtící, přesto celkový dojem takový neurazí-nenadchne, z různých důvodů. Nepřijde mi, že je to málo vtipné, jen jako by se Woody u komedií z tohohle období nemohl rozhodnout, jestli mají být spíš crazy nebo spíš chytré, jsou tak napůl a já se někdy neumím tak rychle přepnout. A kupodivu, i když obyčejně nemám potíže přistoupit na hru, kterou se mnou film chce hrát, tentokrát i mně vadila nedůvěryhodnost – ani ne tak situace „slepý režisér na place“, jako těžko uvěřitelná chemie mezi věchýtkovitějícím Woodym a o dvě-tři generace mladšími ženami. Možná, že až mi potáhne na sedmdesátku, začnu mu to závidět a nějakou tu hvězdičku přidám. — Někdo se tu tuším rozčiloval, že Woody pohrdá Evropou – nemyslím si, v celém filmu důsledně nevidíme ani kousek toho opusu, který jeho postava natáčí, což je chytré, protože takoví jako já si tím pádem můžou myslet, že natočila film geniální a hloupí Amíci to nepoznali. — Jo, moment, musím se podívat, kdo je H. J. Osment, abych sem taky mohl napsat, jak jsem se tomu nasmál... Aha, jasně, tak to jo. (21.08.2009)

Zklamání, od Woodyho každopádně málo invence a celkově prostě málo nápadů.. Ne, že bych se nezasmál, ne že bych se vyloženě nudil tak, že bych přemýšlel, že to vypnu, ale prostě je to celé tak moc absurdní a vycucané z prstu, že to nemohlo zachránit ani těch pár dobrých vtipů. Příběh samotný je prostě nic moc, a ten happy-end je trapný. Téa Leoni je ale nádherná, to se musí nechat. (02.01.2016)

Lubitschova noční můra aneb komedie plná omylů. (1) Prvním idiotským omylem je metráž, která komedii beze stopy reálných emocí, resp. košatějšího příběhu (90 minut = maximum) natahuje ke dvěma hodinám. (2) Přímo zločinem proti lidskosti je strukturování klíčové zápletky (slepý režisér na place), kdy veškeré stavební body struktury komického “podvodu” (konfrontace podvodníka a podváděných, gradace nástrah a možných prozrazení, prozrazení) Allen trestuhodně ignoruje, event. odbývá. (3) Evidentně nadsazenému námětu by prospělo mnohem více situačního humoru; místo toho Allen zahlcuje děj nepointovanými dialogy. (4) Allenovo komické glosování (variace neurotika na "jednovětky" Groucha Marxe) všeho a všech se stalo nepříjemně mechanickým, asi jako otravný tik. (5) Zahořklost vůči Hollywoodu (mj. četné narážky na plastické operace, trapný a zlý konec) a povýšenost nad příběhem a jeho postavami jsou stěží receptem na dobrou komedii. (6) Allenova tendence dovádět své filmy i přestárlé hrdiny automaticky k romantickým happy-endům naprosto koliduje se životní pravděpodobností a (zejména) vnitřní logikou příběhu Čili ve výsledku ukázka naprostého rozkladu komediografa. (03.01.2006)