Hollywood Ending

Může i divák trpět filmovou slepotou? Možná, že ano! Ale i přes to jsem byl s Hollywoodem v koncích spokojen. Bylo tam vše, co mám na Allenovi rád. Nevadila mi ani Téa Leoni, kterou jako herečku moc nemusím na plátně vidět. Bylo to vtipné a pravdivé, skutečné a zábavné. V Americe Allena nevystojí, zato ve Francii pana režiséra Waxmana milují, což je krásný vtip a políček americkým recenzentům Allenových filmů, to už není jenom vtípek, to je pravdivá skutečnost, na kterou chtěl Woody filmem zábavně a svojí formou upozornit. Našel jsem si opět mnoho nových hlášek, které přesně zapadají do tvůrcovi geniality a záliby v mezilidských a "mezi-filmových" vztazích. Krásné, i když, jak někteří píší, na Allena slabé (v jistých ohledech to přiznávám i já). (18.05.2013)

"Pošli H. J. Osmentovi květiny k té ceně za celoživotní přínos." Průměrně výživný mistrův příspěvek do diskuze "Co je to vlastně umění?". Celá část před oslepnutím mi přišla podstatně vtipnější než to, co následovalo. 70% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Radko, Honzzaq, Jordan (04.01.2006)

Doporučil byste tento film svému příteli...ano, pokud bych se kamarádil s Hitlerem... Allen mi přirůstá k srdci a tentokrát ostřeluje Hollywood. Možná občas trochu vachrlaté vyprávění se však nese v takovém tom "milém lidském duchu" opepřeném profesním cynismem a trochou toho intelektu... Až budete chtít oslnit své snobské přátele citující Nietzcheho, povězte jim o tomto filmu... (25.01.2006)

Nemůžu si pomoct, ale tohle byl od mého oblíbence velký krok mimo. Možná jsem sám a možná pro to budu pranýřován, ale já z Hollywood Ending prostě Woodyho "necítil". Jakoby i on byl při tomhle natáčení tak trochu nevidomý. Jasně, hlavní postava je klasicky Allenovská, ale všechno kolem jakoby nebylo z jeho rukopisu. Těžko říct, jestli to je negativum, ale mě to prostě rozčilovalo. Nemůžu tedy dát více (a štve mě to) než tři hvězdy. Driving around his 1938 Vintage Roadster. If someone saw me in a vintage '38, they'd think I was Himmler! (23.04.2008)

K tomuto Woodymu mám zvláštní vztah. Jelikož mi není padesát, byl to jeden z prvních mistrových kousků, které jsem viděl („Banány“, jež jsem viděl v cc 10-ti letech a které jsem absolutně nepobíral, nepočítám). Snad i proto jsem dost shovívavý... Biják, pojednávající o neurotickém režisérovi stiženém psychosomatickou slepotou, jehož patálie v průběhu natáčení comebackového snímku skýtají spousty příležitostí ke gagům a hlavně poučeným komentářům mašinérie filmového průmyslu. Od doby, kdy jsem viděl snímek poprvé (několikrát za sebou) jsem už měl tu čest SE VŠEMI ZBÝVAJÍCÍMI, takže myslím mohu zodpovědně říci, že za „těmi starými, legračními“ nijak nezaostává a dokáže pobavit i na opakovaná shlédnutí. Mezi nejpamětihodnější okamžiky patří vyjma ceny H.J. Osmentovi za celoživotní dílo bezpočet dalších a hlavně záznam pozoruhodně přesné předpovědi životní a tvůrčí pouti režiséra samotného ...ať si tvrdí, že filmy a postavy nejsou autobiografické, jak chce. (27.05.2012)