Hollywood Ending

V tomto filmu se dozvíte spoustu užitečných informací. Například to, že režírování filmů je těžká práce, speciálně, když den před začátkem oslepnete. Nebo když film v Americe nepřijmou, jeďte s ním do Francie, tam budete za Boha! ;-) Woody to myslím řekl docela jasně, nakolik to je auto-biografické, to už se my můžeme jen dohadovat. Každopádně, co se týče filmů Woodyho Allena, je to takový slabší nadprůměr, který v místech, kde film ztrácí tempo, zachraňuje Téa. 70 %. (13.01.2013)

Film oscilující mezi parodií na Hollywood a hlubokou zpovědí pana režiséra. Snímků o tvůrčí krizi už bylo natočeno víc než jenom pár, ale žádný nebyl pojatý s tak křišťálově čistou sebereflexí a přitom takovým nadhledem a vtipem. Woody nenechává na filmové mašinérii nit suchou a jak je u nejslavnějšího neurotika zvykem, největší kritice podrobuje sám sebe. Jeho tvorba, život, význam pro kinematografii, rozdílné přijímání Allenových filmů doma v Americe a ve Starém světě, vše je na filmovém plátně důsledně zbilancováno a zabaleno do skvělé zábavy. Woody poskytl světu pohled do svojí duše, a zároveň dokázal zhodnotit celoživotní dílo s obrovskou grácií. Název sám ukazuje na závěr amerického působení, stejně tak v pravdě prorocký konec filmu předpovídá, kam povedou Woodyho kroky a jak moc mu tato změna prospěje. Impozantnější chytání druhé mízy jsem ještě neviděl. (21.07.2012)

K tomuto Woodymu mám zvláštní vztah. Jelikož mi není padesát, byl to jeden z prvních mistrových kousků, které jsem viděl („Banány“, jež jsem viděl v cc 10-ti letech a které jsem absolutně nepobíral, nepočítám). Snad i proto jsem dost shovívavý... Biják, pojednávající o neurotickém režisérovi stiženém psychosomatickou slepotou, jehož patálie v průběhu natáčení comebackového snímku skýtají spousty příležitostí ke gagům a hlavně poučeným komentářům mašinérie filmového průmyslu. Od doby, kdy jsem viděl snímek poprvé (několikrát za sebou) jsem už měl tu čest SE VŠEMI ZBÝVAJÍCÍMI, takže myslím mohu zodpovědně říci, že za „těmi starými, legračními“ nijak nezaostává a dokáže pobavit i na opakovaná shlédnutí. Mezi nejpamětihodnější okamžiky patří vyjma ceny H.J. Osmentovi za celoživotní dílo bezpočet dalších a hlavně záznam pozoruhodně přesné předpovědi životní a tvůrčí pouti režiséra samotného ...ať si tvrdí, že filmy a postavy nejsou autobiografické, jak chce. (27.05.2012)

Kam že to mám psát ten komentář? Raz, dva... Tak kam? Jedna, dvě, tři... Chtělo se mi napsat, že jsem se smál spíše tu než tam, ale neudělám to. Celkově se jedná o Allenův slabší snímek, vždycky se ale najde scéna, která vás spolehlivě odbourá (např. schůzka s Alem Hackem, či pád.) POŠLETE KVĚTINY H. J. OSMENTOVI K TÉ CENĚ ZA CELOŽIVOTNÍ PŘÍNOS. (03.01.2006)

Áno, občas musíme (psychosomaticky) oslepnúť, aby sme znova videli. Woody čoby neúspešný (a ako inak) neurotický filmový režisér sa lieči z rozvodu na pozadí filmovej produkcie Mesta, ktoré nikdy nespí. Veľmi fajn allenovský film o filme, ale trošku bez srdiečka. Inak zábavné, neraz som sa až nahlas zasmial. („Ľudia, ktorých chcem zabiť, mi ponúkajú prácu!“) (09.01.2021)