Jack stavia dom

Dosť dlho Jackovo, teda Larsovo snaženie pôsobí tak, že sa snaží vytvoriť veľmi čiernu komédiu. A kupodivu v tomto smere snaženie funguje. Čím však počet obetí viac a viac naskakuje, tak je jasné, že zámer bol nehumorný. Zbytočné dlhé, zbytočné ukecané + záver s náboženským rozmerom. Nič pre mňa. Tie dve hviezdy sú za síce nechcené, ale vtipné momenty a Riley Keough. Jej blbka nemala chybu. (15.02.2020)

Od von Triera čekám podmanivý vizuál a neotřelou schopnost šokovat, ale ani jednoho jsem se tady nedočkal. Místo toho tady režisér prostřednictvím hlavního hrdiny víc než dvě hodiny samolibě blábolí. Za zmínku stojí snad jen úvodní sekvence s Umou, která byla parádní a navnadila a něco do sebe měl i rodinný výlet. Obrazově se von Trier odvázal až v závěru, ale to z mého pohledu hraničilo s kýčem. Velké zklamání. 30% (19.12.2018)

Asi to bude má chyba, každopádně jak má něco označení "art" film, vždy to, dle mého skromného názoru, stojí za vyliž prdel. Jack staví kokota, není vyjímkou a já ty dvě a půl hodiny protrpěla ve větších bolestech, než kdybych rodila paterčata prdelí. Dneska, aby byl někdo brán jako umělec, stačí natočit do nebes volající kundovinu o hovně a všichni mu naprcaj spoustu hvězdiček, aby nebyli za dementy, co nerozumí umění. Já jsem zvyklá být za krávu 24/7/365 , takže s hrdostí hlásím, že druhu "umění" kde nic nemá hlavu ani patu a každá scéna se táhne jak medový hovno, nerozumím. Rejža chtěl, jako už několik jiných "umělců" před ním, diváka šukovat a jak jsem četla, že lidé opouští během projekce sál, bylo mi jasný, že to nebude strachem z filmu, ale proto, že prostě na tu píčovinu nechtěj koukat a na sedačce je neudrží ani fuckt, že za tuhle debilitu platili. Největší záhadou pro mě je, že to tady svítí červeně i když by to pasovalo do 300 nejhorších. Asi jako rákoska holt českýmu pohledu na věc piču rozumím a tak alespoň apeluju na naši žlutou menšinu a klub přátel šikmých očí - Nečumte na to. (22.12.2018)

Asi nemohu napsat víc, než pár čistě osobních dojmů; ten film ve mně vyvolal hodně emocí a je těžké se v nich vyznat (mj. doufám, že mi po něm nebudou v noci zdát nějaké noční můry). Přišlo mi to strašně dlouhé, místy je to docela vtipné, některé záběry jsou zajímavé (Elysejská pole, peklo), a celé je to docela předvídatelné (u všech Jackových obětí je předem jasné, že budou zabity, a předem jsem i vytušil, z čeho bude Jack stavit ten svůj "dům") a tak strašně rozporuplné a zvláštní, že si na ten film asi neumím vytvořit názor (nevím ani, jak ho vlastně hodnotit, chvíli jsem uvažoval o odpadu, ale dovedu si představit i 5 hvězd). Celkově mě ten film ale asi spíš jen iritoval - kromě té úmorné délky je to hlavně kvůli tomu, že se spíš klaním na stranu lidí, kteří ten film považují za pseudoartovou sračku, kterou natočil člověk se zřejmými psychickými problémy. Většina toho filmu je zlá, zvrácená, cynická, nechutná a úchylná, ty stupidní vsuvky o umění, Hitlerovi apod. tam jen otravují, a celkově nemám vůbec chuť nad tím filmem přemýšlet, co jím asi chtěl režisér říct, a hledat v tom nějaký smysl a věnovat tomu víc času, než kolik jsem už strávil při jeho sledování. Osobně mě na tom filmu třeba i sere, že mi svým způsobem přijde nebezpečný, protože nějaký magor by se tím mohl inspirovat (dnes je možné vše). Za zmínku snad ještě stojí, že jsem viděl i daleko krvavější a zvrácenější úchylárny, takže Trierovi ani nejde přiznat prvenství za nějaké boření tabu nebo hnaní filmu do extrémů. Skandální a kontroverzní je to bezesporu (ovšem samozřejmě zase jak pro koho), ale takových filmů jsou mraky, a zdaleka se jim nedostává takové pozornosti. Kdyby se jí trochu ubralo i Trierovi a kdyby sem Aerofilms přestali automaticky kupovat každý jeho nový film, asi bych byl raději. Ignorovat Trierovy filmy i jeho samotného se mi zdá už roky jako dobrý nápad. (01.01.2019)

Silně doporučuju obléci své děti jakékoliv věkové kategorie, ovšem čím mladší, tím lepší, popadnout svoji empatickou ženušku, která si prochází nějakým citlivějším obdobím, ideálně těhotenstvím, a v kombinaci s jejím akutním PMS a útlocitnou povahou Matky Terezy vyrazit do kina na príma nedělní rodinný film o strejdu Jackovi, který staví domeček. V podstatě jde o takovou milou variaci na pohádku Tři prasátka a domeček, jen s rozdílem, že tady máme prasátko jedno a domeček nebouráme, nýbrž budujeme, milí tatínkové. Ručím vám, že vaše ratolesti budou nadšením běhat po kinosále a manželka samou radostí potratí. Po projekci je můžete vzít na procházku k mysliveckému posedu a povyprávět jim veselou bajku o laňce a koloušcích. Samotného mě mrzí, že žádnou rodinu nemám, vědět o tomhle filmu o pár let dřív, klidně přeříznu na hajzlech nějakou random šlapku, vychovám s ní budoucího hlídače parkovišť a pak je jako milující otec přesně na tohle vezmu do kina. Za tu prdel by to stálo. Nemám co vytknout, ještě teď z toho mám erekci. Trier se mi výjimečně strefil do vkusu na sto procent. (25.11.2018)