Jack stavia dom

Celkem generické dvě a půl hodiny s Larsem von Trierem - ale není to nakonec to, na co jsme přišli? Von Trier bez ustání staví svůj ideální dům, aby ho ve chvíli, kdy začne mít pevnější obrysy, ihned zbořil a začal od začátku. Nesnesitelné doslovné dialogy evokují maniakálního egomaniaka tvořícího své dokonalé dílo na základě banálních pudů - Jack na jednu stranu lidsky reaguje v některých anekdotách způsobem, s jakým se bude každý identifikovat (utnutí otravné Umy), tím spíš je ale celkový obraz nelidský. Ze židle už Lars rozhodne nezvedne, protože nakonec dodává právě to, co se dalo čekat - ale během stopáže jsem se prakticky nenudil a občas se i zasmál. (04.10.2018)

Nic jinýho se od von Triera asi nedalo čekat... čím dále film postupuje tím horší to je. Nějaký scény jsou povedený a občas i poměrně vtipný, ale na dvou a půlhodinový film to nestačilo. Závěr mi hodně připomínal Twin Peaks. Možná kdyby v příběhu figuroval i nějaký detektiv, byl by film zajímavější a alespoň trochu napínavý. Umím si představit kombinaci typického Marlowe detektiva se sériovým vrahem Jackem, troškou víc humoru a hned by šlo pro mě o o třídu lepší film. Takhle je to prostě von Trierova úchylárna, kterou podle mě docela zachraňuje přítomnost jemnýho humoru a Matta Dillona, kterýmu role prostě seděla. (28.12.2018)

Jazdu do pekla by som už znova asi nezvládol, ale na jedenkrát som si ju celkom užil. Trier miestami zase vyšiluje viac, než by bolo potrebné, ale väčšinu času je na prekvanie formou podania viac než znesiteľný. Prevedenie Matta Dillona bolo navyše úplne skvelé a i keď som s jeho náhľadom na umenie nesúhlasil (to by som asi musel byť blázon), reálnu rovinu udalostí s vraždami a OCD považujem za výbornú. Záver filmu som prijal ako nutné zlo, pretože k nemu celý čas snímka smerovala. A kto bol týmto krokom prekvapený, asi nedával pri sledovaní pozor. (10.01.2019)

Trierova patologická obsesia byť filmársky výnimočným v sebe ukrýva mnoho nedorozumení s divákom. Tí mu nemusia za každú cenu rozumieť, a mne sa zdá, že po tom ani netúži. Potrebuje zobraziť svoje videnie, poukázať na nefunkčnosť mnohých vecí a vysmiať sa spoločnosti, v ktorej sa dokážu páchať rôzne zverstvá. Jack ako architekt, ktorý stavia svoj dom, je chorým mužom, presne ako spoločnosť, v ktorej žije a táto postava sa silno smeje zakorenenej ľahostajnosti a nezáujmu. Jack svojimi vraždami, ktoré považuje za umelecké diela, stále viacej riskuje, ich prevedenie je okázalejšie a pri ľahostajnosti okolia sa dostáva do popredia absurdný humor. Aj občasné policajné vyšetrovanie v niektorých scénach je tragikomické, podobne ako čiernohumorná kreativita pri zabíjaní obetí. Trier vo svojej výpovedi prekračuje všetky hranice, neštíti sa ničoho. Možno nemusí byť taký krutý, toto je len otázkou divákovej únosnosti. Jeho Jack je zlovestný architekt zločinu, ľudského besnenia a inteligentného nebezpečenstva. Robí veci, lebo môže a spoločnosť ho za to odmeňuje mlčaním a ignoráciou. (23.12.2018)

"Myslivec na posedu, cílí na neposedu. Vystrč růžky, Triere... art film se ti posere!" Myšlenky hluboké, na pasece "vysoká", ale výsledek plytký. PEKLO JE KDYŽ... Jack marně staví dům a Trier se (vymazleně, ale otravně) urve z art řetězu. Škoda, že můj oblíbený psychopatický režisér a současně i neoblíbený, přehnaně zamilovaný peklomilec Trier tentokrát ztratil, kromě soudnosti, i střihačské nůžky. Mohlo to být za tři až čtyři hvězdy, pokud by film skončil včas. Přesně v tom okamžiku, kdy Jack konečně našel ten správný materiál a konečně postavil dům svých snů. A... střih! (09.05.2020)