Ave, Caesar!

Ave Caesar predstavuje to, čo súrodenecká dvojica autorov ovláda dlhé roky najlepšie - vytvára presvedčivý, organický a maximálne uveriteľný fikčný svet, plne vystihujúci to najlepšie z adjektíva "coenovský". .......... Film nadšene evokuje vyumelkovanú charizmu hollywoodskych produkcii 50-tych rokov, modeluje svet ich zákulisia spolu s dobovým politickým chvením a vystavuje ich ostrým žihadlám autorskej irónie a zmyslu pre zachytenie absurdity. Archaické postupy klasického Hollywoodu sú naviac dômyselne zakomponované do rozprávania (patetický rozprávač, občasné a vkusné ulietavanie na estetike noirového filmu...) , neostávajú len pri fragmentálnych simuláciách dobovej produkcie vo filmoch vo filme, čo ich robí dynamickejšími. A zároveň sa tu objavuje menšia vada. Priam cirkusová rozkoš z oživovania starého sveta sa nevyhla samoúčelným momentom, z ktorých naviac vyčnieva napr. prebytočnosť stepovacej scénky z muzikálu alebo hranie sa s lanom. Na druhú stranu, prvá spomenutá scéna dokáže stále vitálne napomáhať "zeitgeistu" filmu a tá druhá je jednoducho gargantuovsky vtipná. Ave Cesara sa vlastne celkovo nedá odtrhnúť od slova "maniera". ............... Ak mám Ave Caesar porovnať s minulým počinom bratov Coenovcov - Inside Llewyn Davis, vyhráva u mňa novinka. Predošlý príbeh folkového hudobníka , témou aj spracovaním prístupný širšej diváckej škále strieda manieristické cinefilné vtipkovanie, ponúkajúce viac vzrušenia a pozornosti než retro absurdita prežívania v zapadnutých hudobných kluboch. Aj za cenu miernej straty zmyslu pre mieru. (06.03.2016)

Je to trochu rozhárané, nedrží to pohromadě, jsou tu zábavné scény, pak méně zábavné a pak úplně připitomělé (sovětská ponorka). Ale jako celek to je pořád milá exkurse do doby, kterou mám rád nade vše, tedy do zlatých 50.let ´Zlatého Hollywoodu´, kdy kinům vládli naivní westerny, ještě naivnější béčková sc-fi a sandálové filmy. A řeknu jedno jméno - Alden Ehrenreich. Ten kluk mě hodně baví, z něho bude jednou hvězda, dejte na mě. (03.10.2016)

Dvakrát jsem usnul. A zcela záměrně, protože tohle se nedalo. Během posledních několika měsíců jsem neviděl nudnější film než tohle. Jsou tu asi tři dobré fóry a spousta herců, kteří si natáčení nejspíš užívali, ale jinak vlastně nevím, o čem to mělo být. Na komedii je to málo vtipné. Na detektivku nedostatečně napínavé a na satiru na téma „Hollywoodu je plný idiotů“ hrozně obyčejné a nenápadité. Řeší se tu všechno od zbouchnuté celebrity, nástupu televize, studené války, ekonomie, profesních ambicí i komunistických spisovatelů, ale zoufale tomu chybí lehkost nebo nějaká osobitá tvář a všechny scény přímo z filmů z padesátých let (muzikálový výstup, vodní blbnutí, kovbojka) by potřebovaly zkrátit minimálně o polovinu. Docela rád bych si poslechl, co na výsledek řekli Clooney, Brolin, Johansson, Hill nebo Tatum, když ho poprvé viděli. Bavit to asi bude jen nenáročné návštěvníky kina, kterým ke spokojenosti stačí známé ksichty a fakt, že to celé vypadá docela pěkně. Otravný a ubíjející film. (25.02.2016)

Ave, Caesar chce byť paródiou na filmy, ktoré priemerný československý divák ani nevidel. Z toho môže prameniť nepochopenie gagov, na druhej strane tie gagy ani neboli veľmi vtipné. Trápny Tattum, stále staršie vyzerajúca Johansson a nulové priblíženie sa k hereckému umeniu. Ako tak dobrý bol len Ralph Fiennes, ale film nestál celkovo za nič. Je nesúrodý, bez príbehu a hlavná komediálna zložka prakticky neexistovala. Kto bol na to v kine, vyhodil peniaze. (24.06.2016)

-"Would that it were so simple." Po určité době kontemplování a srovnávání s obdobně zaměřenými filmy jsem dospěla k rozhodnutí: Je to opět mistrkus. A jako že jsem zprvu měla problém pochopit, co má co přesně znamenat, tak postupně mi to všechno docvaklo. Nic tam není navíc, jak jsem se mylně domnívala. Mladý kovboj do každého filmu. (29.02.2016)