Gombíková vojna

Po právu považované za kultovní záležitost, ve které padlo několik stovek knoflíků, kšand a tkaniček a u které se vystřídalo několik generací diváků. Verze Yvese Roberta z roku 1962 je i dnes nesmírně svěží, poetická a vtipná (komické nářky „Kdyby sem to byl býval věděl, tak bych sem nechodil“) a víc než o pracích a roztrhaných gatích je o jedinečné svobodě dětství. (30.11.2012)

...A zrovna v tomto ojedinelom prípade sa zjavne jedná o jeden z najlepších detských filmov všetkých čias, ak nie náhodou práve ten najlepší? • Ešte som sa predsa na malú chvíľu zastavil i u Yvesa Roberta, ktorý ma včera nabil takou pozitívnou energiou, že som proste znovu neodolal, a namieril si to rovno do Gombíkovej vojny, ktorá časovo predchádzala Blahoslavenému Alexandrovi, pričom obidva tituly sú podľa celkových kvalitatívnych hodnôt, na mimoriadne vysokej úrovni, až to pocitovo dokonca vnímam presne tak, že aktuálne recenzovaný film, je na tom i o malý chlp lepšie, než jeho nemenej vydarený predchodca, a to sú mimochodom z mojej strany veľmi silné slová, keďže každú jednu recenziu zakaždým nielenže dôkladne zvažujem po známkovej stránke, ale zároveň ju aj poriadne rozpitvávam, čiže inými slovami povedané, bolo to opätovne podľa môjho gusta, najmä i tentoraz v čiernobielom, sugestívnom, autentickom a umeleckom prevedení, o akom sa mi totižto pomaly ani nesnívalo, vrátane súčasnej, dosť pokrivenej doby, kedy vznikajú tzv. filmy, ako na bežiacom páse, čo sa teda týka kvantity, no s následnou kvalitou je to už oveľa horšie... • Akonáhle som začal pomaličky spoznávať na jednej strane - lídra Lebraka, zatiaľ čo na strane druhej, i súperiaceho konkurenta Aztéka, čiže dva, konkurenčné, detské gangy s názvami: Longeverneovci & Velranovci, čo sú v podstate súčasne i 2 znepriatelené, dedinské tábory, kde si zrejme nevedia prísť ani na meno, spadajúcich pod Generáciu „Baby boomers“, tak som  čoraz viac začal pociťovať aj isté znepokojenie, nakoľko ich vzájomné „šarvátky”, začali postupne naberať na väčších obrátkach, až som to prichádzajúce násilie síce mierne odsudzoval, no bolo neoddeliteľnou kostrou príbehu, kedy sa mi naprosto zatajoval dych, ako je to vlastne realistickým, prirodzeným spôsobom spracované, že to na mňa vôbec nepôsobilo umelým dojmom. • Nie je to až tak určené detským divákom, i keď dnešné, mladé publikum, je už dávno zvyknuté na podobné, naturalistické obrazy, prezentované kdesi v televíziách, či povedzme i v kinách, alebo predovšetkým na internete, no vezmite si, že v tých časoch, nebolo po takýchto „výdobytkoch techniky”, ani chýru, ba ani slychu, aby sa súčasná Generácia Alfa, či predchádzajúci Zedkári (nie všetci, ale väčšina z nich, aby som náhodou niekoho neurazil), neustále len vyžívala v moderných technológiách, t.j. stále zízali do tých svojich androidov, vysedávali za notebookmi, alebo posedávali v pohostinských zariadeniach, tak to je vážne na extrémne hlboké zamyslenie sa, a o to viacej si treba vážiť takéto, kinematografické klenoty, aj keď tiež viem, že neboli žiadnymi neviniatkami, ale aspoň trávili voľný čas vonku, aj keď by sa to samozrejme mohlo zaobísť bez tých všetkých vylomenín. • Možno je tento film miestami až príliš zahľadeným sám do seba, proste trpí určitou štylizovanosťou. • Vynikajúci, český dabing. (26.06.2023)

Nádherná klasika které nelze nic vytknout, Knoflíkova válka a vní banda kluku obou znepřátelených stran se musí zamlouvat každému kdo má v sobě ještě trochu dětské duše, režiser Yves Robert a všichni herci a hlavně dětští jsou výborní a je smutné že dnešní dětští představytelé v sočastných takzvaných dětských filmech působí spíše odpudivě. A ktomu ta nádherná hláška: kdyby sem to býval věděl, tak bysem sem nechodil: prostě a jednoduše 100% jinak to ani nejde. (17.07.2010)

Bezvadný film nejen pro kluky. Viděla jsem jej od r. 1963 celkem asi 3x a pokaždé jsem se smála. Bezvadně natočený film podle literární předlohy s bonmoty, které téměř zlidověly : "Kdybysem to byl věděl, takbysem tady nechodil." Tohle říká nejmladší klučina, který má strach se všech těch průserů, které provádí na vesnici jeho starší kamarádi. Bude-li se tento film ještě někdy hrát, nebojte se na něj podívat, nebudete litovat. 5* (06.10.2007)

Takové Bylo nás pět na francouzský způsob. Dvě party strašně drsných frajerů si krátí čas nelítostnými souboji, ve kterých v případě neuspěchu mohou přijít až o všechny své knoflíky. Místy je to vtipné a místy trapné. Přeci jen je film podstatně starší než hlavní hrdinové v něm. Čas se zkrátka na tomto klenotu patřičně vyřádil. Průser to však vyloženě nebyl. Třeba jak ten jeden frajer přijel přejet traktorem domeček svých nepřátel se mi líbilo. A takových momentů tam bylo víc. 3* (30.06.2012)