Život podle Václava Havla
Václav Havel : Un homme libre
Réžia:
Andrea SedláčkováScenár:
Andrea SedláčkováKamera:
David CysařHudba:
Quentin SirjacqHrajú:
Václav Havel (a.z.), Olga Havlová (a.z.), Dagmar Havlová (a.z.), Ivan Martin Jirous (a.z.), Jiří Černý (a.z.), Stanislav Milota (a.z.) (viac)Obsahy(1)
O Václavu Havlovi byly natočeny stovky hodin materiálu, přesto biografický film zachycující celoživotního příběh velkého Evropana doposud chyběl. Pestrý Havlův život – rodinu, dětství, jeho lásky, dramatickou tvorbu a politickou činnost – zachytila v sedmdesátiminutovém dokumentárním filmu režisérka Andrea Sedláčková, která Havla představuje ve všech životních etapách a rolích, mj. jako intelektuálního rebela, milovníka žen a života či obdivovatele undergroundu a rockerů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (84)
Jako povrchní, přehledový dokument snad, já ale čekal od režisérky vícevrstevnatý, komplexní profil osobnosti. Dostal jsem ovšem téměř nekritickou (snad až na ty milenky) a místy zjednodušenou, zkratkovitou ódu. Je pěkné si někoho vážit, vzdávat mu svým dílem čest, ale trocha (v tomto případě docela dost) objektivity a hlavně odstupu neuškodí. Ve výsledku pouze průměr. ()
Nekriticky obdivný dokument podle mne může zapůsobit jen na podobné uctívače portrétovaného, jakým je sama autorka. Mě když někdo 70 minut přesvědčuje, že už jen stačí prohlásit sametovou revoluci za zázrak a za chvíli budeme mít v historii dalšího svatého Václava, tak v tom tuším nějakou novodobou propagandu. Ne, podle mne byl Václav Havel komplikovanější osobností, než nám ukazuje tento dokument. ()
O jednom z nás, o jednom osudu...ale je citelný opět jeden opakující se aspekt totožný s dalšími řadami dokumentů a filmů. Je vyobrazeno pouze dobro či zlo. Pokud by se někdo zaměřil na dokument proti VH, určitě by něco "vyhrabal". Mám VH ráda, z toho co vím..pohled mladým, jež tyto osoby nezažily v jejich rozkvětu, samozřejmě ovlivňují média...VH byl dobrý, ale rozhodně ne dokonalý (nikdo není) - a tento dokument ho z něj dělá. ()
No tady je přepychově nablito, to je moc krásný! Jedná se o nadprůměrně zpracovaný dokument, který obsahuje spoustu zaprášenýho matrošu z videoarchivů. Jako průřezová záležitost plně dostačující dokument o jednom z nejodvážnějších Čechů historie. A měli by si ho vážit hlavně komouši, a to za to, že je po revoluci nezakázal (v lepším případě), za to, co mu dělali.... Update: Snižuju na objektivní 4*, protože hodnocení haterů už se jakš takš eliminovalo. 75% ()
Svižná jazda životom posledného česko-slovenského prezidenta. Dochované zábery buržoázneho synčeka, divadelného kulisára, dramatika, disidenta a nakoniec prezidenta sú komentované striedmo a vecne. Dokument okrem adorovania priaznivcami umožňuje i rovnako výživné čítanie pochybovačom. Veľa komentárov na čsfd vyčíta filmu slabý tvorivý vklad, iné zas hľadia na film optikou postoja komentátora k Havlovi na linke nenávisť - obdiv. Fakty prezentované filmom ukázali: 1. Havel ako kandidát na prezidenta na tlačovke dôrazne tvrdí, že vôbec nejde demontovať socializmus a už absolútne mu nejde o návrat zhabaného majetku. Sú to vraj len nenávistné lži neprajníkov. Obe „lži“ sú neskôr v dokumente ukázané ako pravdy. Takto už z úvodu fungovala u prezidenta jeho mantra o nutnosti poraziť lož a nenávisť pravdou a láskou. 2. Pri záberoch priamej voľby komentár hovorí, že všetci komunistickí poslanci zahlasovali jednoliato za Havla. Na záberoch jasne vidieť najmenej dvoch poslancov, čo ruku nezdvihli. Hlasovaniu predchádza otázka predsedajúceho: „Kto je za?“ Iste, mohli to byť ilustračné zábery, ale pri tak precízne pripravenom dokumente by som ich nečakal. 3. Havel sa rozčuľuje, keď mu vyčítajú, že časť ním zreštituovanej Lucerny predal akémusi podnikateľovi – ex agentovi ŠtB. Vraví: oni (myslí tým ľudí všeobecne) na mňa delegovali svoj strach a neschopnosť sa postaviť boľševikom a teraz si dovolia ma ohovárať. Tí, čo mali strach! V skutočnosti na Havla ľudia nič nedelegovali, jeho meno ako prezidentského kandidáta bolo dohodou politických hnutí s KSČ po uskutočnenom politickom prevrate. Nevolili ho zástupcovia ľudu, ale umelo vopred vybratí boľševickí páprdovia. 4. Citovaná časť listu z Havlovho väzenia (z knihy Listy Oľge) je tak odvážna a protirežimná (ubližujú mi tu veľmi a neustále), že v porovnaní so zozbieranými listami Magora z väzenia mal Havel asi nejaké zvláštne výsady, pretože Magorovi by akákoľvek negatívna úvaha, spomínajúca pomery vo väzení absolútne neprešla. Bol snáď VH väzňom inej kategórie? 5. Morálne úvahy o prezidentovaní ako službe ľudu nahradili, ako jasne vidieť, najmä cesty do zahraničia a nekončené potriasanie si rúk s politikmi. Našlo sa toho oveľa viac, len sa mi to tu nechce všetko vypisovať. 6. Najkrajšie sú časti s Dagmar Havlovou, skutočnou a hlavnou víťazkou zamatovej revolúcie. Naozaj nežnú vyhrala, oveľa vyššie ako ktorýkoľvek z vtedajších disidentov, revolucionárov či ich nohsledov. Takže: Happy end. ()
Reklama