Mesto 44

Hloupý scénář je plný klišé, herecké výkony odpovídají těm, kteří nezvládli talentové zkoušky a režie z toho udělala mexickou telenovelu. I když obávám se, že jsem právě urazila všechny režiséry mexických telenovel. Ti si alespoň nenalhávají, že točí umění a nesnaží se to vsugerovat pomocí drastických záběrů divákovi. Tenhle film je urážka všech životů zmařených během války. (04.07.2020)

Očividně ambiciózní projekt, těžící hrdinský milník polské historie, nabízí překvapivě dobře natočené akční sekvence i šílený chaos válečných hrůz, drtící bez milosti členy hnutí odporu i civilní obyvatelstvo, nicméně mám s Varšavou 44 jeden menší problém (mdlá expozice) a dva poměrně zásadní. Ten první je, že když scéna bez varování skočí do efektního módu Wanted Timura Bekmambetova, ztrácí to všechno kolem na nějaké naléhavosti, protože se dostáváme do neškodné říše pohádek. Druhý problém úzce souvisí s prvním. Zvolená forma, která měla rozbít stereotypy válečných filmů (v úvodu něco jako Rebelové, jen bez zpívání a z 2. světové války) i obsah s podivným milostným trojúhelníkem byly vyprofilovány pro určitou diváckou skupinu, nicméně ty další svým charakterem zbytečně odradily. Takhle to člověk postaví vedle Polanskeho piana a rázem vidí ten rozdíl v umění hry. Velká škoda, protože to téma je supersilné.. P.S.: Poslední trikový záběr se znovuzrozenou Varšavou dojemně připomenul, jaká je síla života a jak hojivé umí být účinky času.. (12.12.2019)

Film natočený americkým způsobem se spoustou přehnaných a nesmyslných scén. Také se spoustou chyb, jako např. chybějící jizvy po viditelném zranění atd. Mám úctu k Polákům, kteří bojovali a rozhodli se povstat proti okupantům i za cenu obrovských obětí, proto nedám odpad. Ale jen s velkým sebezapřením. (12.03.2020)

Klobúk dole pred Poliakmi, ktorí dokazujú, že bez problémov zvládajú takéto vysokorozpočtové produkcie. Na rozdiel od minuloročného konkurenta v podobe Stalingradu, ktorým sa chceli bratia Rusi prepašovať do vyššej ligy a ktorý bol len zbytočne preplácaným a hlavne nudným vojnovým filmom je poľské City 44 počinom, ktorý sa môže pokojne postaviť medzi americké vojnové veľkofilmy (napríklad k Fury z rovnakého roku) a smelo im konkurovať. Je vidieť, že Poliaci mala vysoké ambície, zohnali si dostatok peňazí a natočili profesionálny, výpravný, vizuálne podmanivý vojnový film, ktorý síce nie je nijako originálny, ale zato dostatočne intenzívny a hlavne v druhej polovici sa vyvíja aj k čoraz menšej predvídateľnosti, kde zásadne mení hlavnú postavu celého deja. Navyše tomu nechýba odvaha byť dostatočne brutálny, pátos je držaný v znesiteľnej miere a má to aj niekoľko postupne dávkovaných nápadov, aby celé dvojhodinové dianie neomrzelo (napr. jedna prestrelka z budovy, kde už má divák pocit, že to bude ďalšia rutinná scéna je z ničoho nič natočená pohľadom prvej osoby a pôsobí to veľmi efektne). Akurát je do filmu úplne nezmyselne zaradených pár scén, ktoré by akoby vypadli z úplne iného filmu a na tých pár sekúnd dosť kazia zážitok, aj celkový dojem. Chápem, že City 44 sa chce zapáčiť mladému publiku a takýmto veľkofilmom sa Poliaci musela snažiť osloviť čo najväčšie možné publikum, aby sa im vrátili náklady, ale uniká mi zmysel tých náhle spomalených, videoklipových sekvencií. Pôsobí to ako päsť na oko a nepasuje to do filmu, divák tak v jednej chvíli sleduje prestrelku pri ktorej postavy umierajú, kričia, šíri sa zúfalstvo, atmosféra zintenzívňuje a zrazu sa z ničoho nič prirúti záber, v ktorom začne hrať moderná dubstepová/EDM hudba, trajektória vystrelených nábojov sa prapodivne točiť v elipse okolo postáv a celý dojem z vážneho vojnového filmu je preč. Našťastie je týchto scén minimum (konkrétne tri – jeden podivný bozk v tej najnevhodnejšej chvíli počas prestrelky, jeden sexuálna scéna a jeden útek medzi náhrobnými kameňmi), ale absolútne nekorešpondujú s vyznením predošlých alebo nasledujúcich scén. Našťastie ten zvyšok je poctivo odvedená prácička, z ktorej sa hlavne v druhej polovici stane krvavý, nekompromisný vojnový film. Na pomery našich slovanských krajín ojedinelý filmový počin, s ktorého profesionálnou úrovňou, spracovaním a vysokým rozpočtom sa Poliaci vyznamenali a pri ktorom Slováci môžu len blednúť závisťou. Nám sa niečo podobné nepodarí natočiť ani o 50 rokov. CELKOVO: 3,5* (7/10) (27.03.2015)

Tak tu mame dalsi megavelkofilm z druhej svetovej. Tentokrat od Poliakov. Takze je jasne, ze to nebude nic klasicke ale nejaky zvlastny mišmaš. Stylom to dost pripomina filmy typu Twilight alebo Hunger Games, len je to situovane do obdobia druhej svetovej a netypicky to je natocene v drsnom R-kovom ratingu, ktory vyuziva na plne gule.Takze v hlavnej ulohe je milostny trojuholnik ktory tvori naivny mladik a dve pohladne devy. Zhruba od tretiny filmu zazije mladik šok vdaka ktoremu sa z neho stane na dlhy cas nehovoriaci mental cumiaci do blba a liderkou filmu sa stane jedna z tych krasavic, ktora ťahá toho mentala z jedneho konca Varšavy a druhy a postupne s nimi sledujeme prebiehajuce povstanie. Technicka stranka je bezchybna a pôsobiva. Oznacenie velkofilm si to zasluzi pravom. Takisto potesi nekompromisna brutalita. Vysledok ale pôsobi dost zvlastne a naivne. Ako keby si mlady reziser povedal, ze ukaze tym naivnym divakom a hlavne divackam Twilightu, co to je vojna. Takze tu sice mame aj nekompromisne sceny, ktore maju šokovat, ale aby to tu mladez bavilo, tak aj cool videoklipove sceny bojovej vravy alebo romanticke zabery v ktorych gulky spomalene vykresluju srdiecka. Asi to nesadne kazdemu. Mna to ako celok tiez dvakrat nenadchlo, ale bavili ma velkolepe bojove sceny. V tomto smere kraluje vybuch nejakej velkej budovy a nasledny lejak rôznych končatín. Takze to aspon za jedno pozretie rozhodne stoji. 6/10. (19.02.2015)