Hrdina

Nedávno jsem si za čékádéčkem odchytil jednoho rákose a ten vůbec nelétal, ať jsem do něj šťouchal klacíkem sebeúporněji! Ba co více, místo hutných filosofických promluv breptal jen to svoje věčné ,,čuláku, čuláku"..... Ještě ke všemu jsem si v půlce hrdinování hodil chrupku, takže tentokráte bez hvězd. (03.10.2013)

nesmí vám vadit ,,letecké" kung-fu souboje. pokuď se nad touto věcí povznášíte a máte rádi historické filmy - jste na správné adrese. netradičním způsobem vyprávěný příběh, postavený na choreografii soubojů, super kameře a střihu (probíhání mezi kapkami deště, souboj v listí, ale z čeho jsem byl fakt hotovej, bylo odrážení šípů). pastva pro oči a v mandarínštinině (dts) také pro uši. a třeba se dozvíte, že kaligrafie a meč mají stejná pravidla. (26.01.2006)

Netajím se tím, že filmy s bojujícími orientálci mě nebaví (možná v dětství, třeba Úder otevřenou dlaní, ale to už je hooodně dávno), celá ta stylizace, lyrika i filozofie tohoto kultu jde prostě mimo mě. Za těchto okolností mi Hrdina připadl opravdu spíše jako konverzační komedie, kdy hlavní hrdina (BTW Jet Li OPRAVDU NENÍ dobrý herec) sedí před vládcem a vypráví mu příběh, který snad každých pět minut (a jenž je přerušovaný pravidelnými bitkami) mění směr. Jinak odkazuju na styl komentářů zábavných (Radyo) i vážných (Cival.) (20.07.2006)

Ying xiong (jak se to čte a co to znamená?:) aneb kvalita made in china. Jeden příběh z několika úhlů pohledu. Děj je sice řídkej jako nárazový průjem, ale tak famózně natočen, že neodolám. Hrdina je pro mě nejstravitelnější film z podobné řady filmů, které se snaží povýšit čínská bojová umění, proto, že obsahuje nejméně zlaté barvy na plátně. Mám abnormální averzi vůči všemu, co pochází z Číny a má zlatou barvu, ale Hrdina sází na famózní styl, skvělou hudbu a ani jednou neklopýtne. Oceňuji. (11.10.2008)

Jak to tak vypadá, tak v Číně platí jiné zákony, než ve zbytku světa. Teď nemyslím zrovna zákon o vedoucí úloze Komunistické strany, ale fyzikální zákony jsou na východě Asie zřejmě porušovány stejně lehce, jako u nás ty kriminální. Zatímco lze ale jen těžko očekávat, že by Číňané prožívali filmové orgasmy u českých krimifilmů, Češi (soudě podle hodnocení ostatních kolegů) při pozorování levitujícího Asiata dosahují filmově-uměleckého (a možná i jiného) "vyvrcholení". Co se týče mé osoby, mě tento druh východoasijské produkce nechává naprosto lhostejným. Podívám se, dám maximálně tři hvězdičky, podivím se nadšení ostatních a vracím se pokorně k leckdy až trapně nudné, vesměs ničím překvapivé, někdy až sebe samu parodující, ale tak nějak srozumitelnější hollywoodské produkci. Holt, na tuhle asijskou mentální úroveň jsem ještě asi nedospěl... Ale legenda je to jinak pěkná. :-) (20.06.2005)