Červené pole

Dvojnasobny debut - dvaadvacetilete (superkocky) Li Gong v hlavni roli a rezisersky debut samotneho Yimou Zhanga. A ze to stalo za to... Misty to pusobi artove, ale nepovazoval jsem to v tomto pripade za rusivy element. Brutalni, nemilosrdny, nezlomny - to jsou privlastky, ktere tu zacaly a dale se s Zhangovyma filmama tahly leta az do doby, nez svetlo sveta spatrila Velka Cinska Zed.... (09.07.2017)

Před pár dekádami se v historické vědě začal prosazovat "vyvážený" přístup ke světovým dějinám. V kontrastu k přístupu který věnoval pozornost především Západu. Taková změna pohledu je vítána, ale vedla k opačnému extrému: spousta lidí uvěřila, že až do 17. nebo 18. století nikoli Evropa, nýbrž Čína (či dokonce Indie) byla nejvyspělejší. Však Číňané přece vynalezli papír, tiskařský lis, střelný prach, porcelán, apod. --- Je to omyl. Posledních tisíc let patřilo bezpečně západnímu křesťanstvu a Východ stagnoval. Čína díky své velikosti a vysokému zdanění dokázala vytvořit divy světa, ale běžný Číňan žil stále ve stejně primitivních podmínkách jako před tisícem let. A tedy i v tomto filmu, jehož děj se odehrává ve 30. a 40. letech 20. století, vidíme materiální a duchovní kulturu, za jakou bychom v Evropě museli putovat až někam do raného středověku. --- Přeskočit staletí není tak snadné. I když se Číňané bystře naučili vyrábět krámy, mají ještě předlouhý kus cesty před sebou. S filmařským nádobíčkem zacházet umějí, ale jejich příběhy jsou na umělecky velmi slabé úrovni. Zdánlivě to vypadá jako osobité vnímání světa, protože je to exotické. Ale nenechejme se tím mýlit - co v tomto filmu vidíme je primitivní příběh primitivních lidí. (12.09.2015)

Čínská produkce v emocionální i výtvarné stránce dokáže člověku leccos připravit a tenhle film nebyl výjimkou. Tvrdý život na venkově, kdy otec v dobré víře aby zabezpečil dceru, prodá ji víceméně malomocnému vinaři za manželku. Nevěsta musí být dopravena v nosítkách neskutečnou cestou k domu svého nastávajícího, jenže po cestě se do ní zamiluje její nosič.Nejzákeřnější úsek cesty je přes obrovské čirokové pole, z kterého se víno vaří.A právě toto pole je středem:celého filmu, můžete se v něm milovat, můžou vás v něm přepadnout. Do tří dnů umírá nemocný vinař za záhadných okolností a mladá žena se ujímá vedení výroby. Všechno by šlo, narodí se jí syn, jenže přijdou Japonci. Uvidíte nejen zvyky Číňanů, ale též snahu lidí vzdorovat okupaci, protože v sadistickém mučení byli Japonci mistry. Uvidíte lásku a smrt v tomhle silném dramatu, kterému dávám bez rozmýšlení čtyři hvězdy. (29.01.2013)

Jak se dělá ( vaří či destiluje) "čirokové červené" mi i přes určité zkušenosti sice není moc jasné, ale autor knihy "Rod rudého čiroku" (anglicky Red Sorghum Clan") Mo Yan (umělecké jméno, v překladu něco jako "mlčení zlato") rozumí asi čínskému alkoholu více (viz též Země alkoholu, česky 2015). A samozřejmě také čínským zvykům, obyčejům, tradicím a vůbec čínské letoře (možná je kniha v tomto přístupnější). Pozn. 1: Co (alespoň) mně filmový příběh zpřístupňuje, jsou nádherné písně (a jejich interpretace), které vystupují všemi jeho fázemi, až to tíhne k muzikálu. Pozn. 2: Scéna "znásilnění v čirokovém poli" a následné "chlubení se opilého násilníka", patří asi k těm málo pochopitelným, ovšem (pro Evropana) ke krásným a žádoucím. Pozn. 3: Charakteristika "kaoliangu či gaoliangu", který se tam pije a do kterého se chčije: silný destilát z fermentovanoho čiroku, takže s tím vínem prr. (15.10.2018)

Jako komedie to nefunguje, protože vtipy jsou patrně určený publiku po lobotomii (opilýho nápadníka hodili do kádě, z níž mu koukají nohy, kterýma kýve sem a tam, no to je ale bžunda, asi mi smíchy praskne bránice). Romantiku v únosu a borderline znásilnění taky nevidím. Jako drama to taky nefunguje, protože přerod z vesnické pohody do válečnýho pekla na zemi je strašně zkratkovitej, mechanickej a komunistická agitace z toho cáká velmi itenzivně a nepříjemně. Otravný písničky tomu nepřidaly. Ve výsledku jsem se střídavě nudil, vyvracel oči nad dementníma slap-stick vtipama, skřípal zubama nad propagandou kolektivního zemědělství a z frustrace si opakovaně kladl otázky jako proč při nalívání té červené břečky vždycky půlku vycákají bokem, když je to jejich jedinej zdroj příjmu, proč oblíkají malý děti zásadně od pasu nahoru a jak odlišná musí být kultura, ve které nachčiju ženě do vína, následkem čehož se ona zhroutí jako pytel brambor, nechá se ojet a zamiluje se do mě. Ne, tenhle film jsem fakt nedával. (19.08.2022)