Všetko je ako má byť

Veľmi zaujímavá snímka, ktorá ale stráca dych. Na konci som ani za boha nevedel, či mám dať 3 alebo 4 hviezdy. Ale kedže som milovníkom škandinávskych snímok z obdobia 2.svetovej vojny tak nakoniec za štyri. Ako prvé ma už pri traileri a pri galérií upútala sexi Marika Lagercrantz, ktorá tu hrá zvodnú učiteľku, ktorá rada podrží svojmu neplnoletému žiakovi. Už to je zaujímavý námet na film, dovolím si tvrdiť. Spracovanie je veľmi dobré na to, že je to Švédsko-Dánska snímka navyše z roku 95. Až ma mrzí že som ju neobjavil skôr. Aj keď nieje ničím prevratná a mal som chuť hodnotiť priemerne, mám stále v sebe pocit, že ju ešte aspoň raz chcem vidieť. Rozhodne ak kvôli ničomu inému tak kvôli úžasnému výkonu práve spomínanej Mariky. Rozhodne si vyhľadám viac snímok v ktorých hrala. A tiež by som si to rád pozrel znova kvôli tomu sexuálnemu náboju medzi žiakom a učiteľkou v prvej trištvrte hodine. Komu z nás sa nepáčila nejaká naša učiteľka? Škoda toho strácania tempa v druhej polovici, inak ma to v skutku potešilo. (15.04.2020)

európske filmy majú vždy veľmi zaujímavú atmosféru a keď sa k tomu pripojí i nadpriemerne dobrý scenár tak nikdy nemôže vzniknúť slabý film. všechno je jak má být patrí k filmom, ktoré ten dobrý scenár majú avšak ani ostatné zložky filmu nezostávajú pozadu. ak sa radi nechávate unášať nevšednými príbehmi, ktoré vám dokážu obstarať len filmy, ktoré vznikli v európe tak neváhajte ani chvíľku, rozhodne to stojí za to! (01.04.2004)

Takové nenápadné drama o dospívání, ale s o to výraznější zápletkou. Přesto vzhledem k převládajícímu žánru je film celkem často úsměvný, hlavně při scénách s podváděným manželem, a vůbec je sledování vývoje neobvyklého přátelství stejně zajímavé jako zakázaný vztah. Do toho přijde i zásah války a vše se zboří jako domeček z karet. K tomu sympatický hlavní hrdina, krásná titulní skladba a smutný i lehce škodolibý konec, za mě to budou slušné 4*. (31.08.2013)

Sexuální vztah učitelky se žákem sice vypadá jako námět k senzačnímu filmu, ale zde je to zpracováno velice citlivě, s porozuměním a někdy dokonce i s humorem. Labutí šíje paní učitelky, melancholie jejího manžela - alkoholika poslouchajícího Mahlerovy Písně o mrtvých dětech, a velice zábavné manévry Stigovy cílevědomé spolužačky. Výkon J. Wideberga je velmi věrohodný.Naštěstí to není snímek americký, který by pravděpodobně sklouzl k sentimentu či moralitě a jistě by končil nějakou mrtvolou nebo parádním soudním procesem. (05.03.2011)

Doučování po seversku má něco do sebe. Hořkosladká romance se sice odehrává v době, kdy na frontě umírají tisíce mužů, přesto tihle patnáctiletí kluci mají v hormony zatížené hlavě jen nadsazené odhady zásunů nebo zapeklitost skupinového sexu. Jeden z nich v prostoru mezi katedrou a tabulí ucítí něco nepoznaného, až ho oboustranná zvědavost a vzrušení přivedou do její postele. Na tom by nicméně nebylo nic divného, kdyby jeho „vyvolené“ nebylo o hodně let víc a nebyla jeho novou učitelkou. První polibek, první náhodné setkání s manželem, který ujíždí na Čajkovském a na ginu, první krize. Hlavně ale přechod z cudných školáckých let rovnou na vysokou. A známe to, jak je to s tím zakázaným ovocem. Poslední film Švéda Bo Widerberga čerpá částečně z jeho dětské fantazie, kterou prožíval ve školní lavici, motivace jeho hrdiny (part svěřil svému skutečnému synovi) je patrná, u jeho překvapivě náklonné kantorky pak vnímáme snahu restartovat zpackaný život. Tvůrce umně buduje atmosféru, nemoralizuje, kroky jeho hrdinů jsou přirozené a uvěřitelné, stejně jako onen opar, který se vznáší v době, kdy jejich krajané bojují a umírají kdesi daleko, i když zatraceně blízko. Škola není králíkárna. (12.11.2014)