Všetko je ako má byť

Pokud si pamatuji, na všech čtyřech školách, které jsem absolvoval, byla vždycky jedna milá stará učitelka, jedna hezká mladá nedůtklivá učitelka a zbytek neurotické učitelky neurčitého věku. Řekl bych, že ty mladé a hezké byly "ve třídě" Mariky Lagercrantzové. Vzpomínám si, že každé nadbíhání srážely ironií a posměchem. Nebylo to dobré, stejně jako dobré nebylo opětování prvního erotického signálu od svého žáka (v době natáčení byla Viola přibližně stejně stará jako ve filmu, téměř 40 let, Stigovi bylo 15, skutečné stáří 21). Dopad na oba dva to mělo ovšem naprosto jiný; učitelka se pobavila, školák se už z toho asi řádně nevzpamatoval. Dosud jsem mluvil ze svého pohledu nebo obecně. K filmu jen pár poznámek: Alkohol a vážná hudba jdou dobře dohromady / Stig se po dobytí učitelky stává autoritou(?), pere se s otcem a ignoruje nadřízené, to v první polovině minulého století nebylo možné asi ani ve Švédsku (rozhodně ne u nás)  / holky (spolužačka a učitelka) považují vášeň a nenávist za dvě strany jedné průhledné mince / učitelka by se tak snadno nevysekala (viz právě skandinávské filmy). (03.04.2023)

Doučování po seversku má něco do sebe. Hořkosladká romance se sice odehrává v době, kdy na frontě umírají tisíce mužů, přesto tihle patnáctiletí kluci mají v hormony zatížené hlavě jen nadsazené odhady zásunů nebo zapeklitost skupinového sexu. Jeden z nich v prostoru mezi katedrou a tabulí ucítí něco nepoznaného, až ho oboustranná zvědavost a vzrušení přivedou do její postele. Na tom by nicméně nebylo nic divného, kdyby jeho „vyvolené“ nebylo o hodně let víc a nebyla jeho novou učitelkou. První polibek, první náhodné setkání s manželem, který ujíždí na Čajkovském a na ginu, první krize. Hlavně ale přechod z cudných školáckých let rovnou na vysokou. A známe to, jak je to s tím zakázaným ovocem. Poslední film Švéda Bo Widerberga čerpá částečně z jeho dětské fantazie, kterou prožíval ve školní lavici, motivace jeho hrdiny (part svěřil svému skutečnému synovi) je patrná, u jeho překvapivě náklonné kantorky pak vnímáme snahu restartovat zpackaný život. Tvůrce umně buduje atmosféru, nemoralizuje, kroky jeho hrdinů jsou přirozené a uvěřitelné, stejně jako onen opar, který se vznáší v době, kdy jejich krajané bojují a umírají kdesi daleko, i když zatraceně blízko. Škola není králíkárna. (12.11.2014)

Veľmi zaujímavá snímka, ktorá ale stráca dych. Na konci som ani za boha nevedel, či mám dať 3 alebo 4 hviezdy. Ale kedže som milovníkom škandinávskych snímok z obdobia 2.svetovej vojny tak nakoniec za štyri. Ako prvé ma už pri traileri a pri galérií upútala sexi Marika Lagercrantz, ktorá tu hrá zvodnú učiteľku, ktorá rada podrží svojmu neplnoletému žiakovi. Už to je zaujímavý námet na film, dovolím si tvrdiť. Spracovanie je veľmi dobré na to, že je to Švédsko-Dánska snímka navyše z roku 95. Až ma mrzí že som ju neobjavil skôr. Aj keď nieje ničím prevratná a mal som chuť hodnotiť priemerne, mám stále v sebe pocit, že ju ešte aspoň raz chcem vidieť. Rozhodne ak kvôli ničomu inému tak kvôli úžasnému výkonu práve spomínanej Mariky. Rozhodne si vyhľadám viac snímok v ktorých hrala. A tiež by som si to rád pozrel znova kvôli tomu sexuálnemu náboju medzi žiakom a učiteľkou v prvej trištvrte hodine. Komu z nás sa nepáčila nejaká naša učiteľka? Škoda toho strácania tempa v druhej polovici, inak ma to v skutku potešilo. (15.04.2020)

Stig je dospívající švédský chlapec, který se začíná zajímat o své tělo i sexualitu. Děti jsou extrémně upřímné a stydlivost před poznáním nemá šanci. Náš mladý hrdina se zaplete se svou třídní učitelkou. Krouží mlčky kolem sebe, ale jejich oči plné vzrušení, je prozrazují. Touha je větší než strach z přistihnutí ostatních při činu. Jejich milostná aféra se proplétá skrz celý školní rok a chlapec dospívá v muže nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Poznává manžela učitelky a jejich přátelství je nakonec silnější než milenecký vztah mezi třídní učitelkou. Film promítá scény s citem a dává mnoho času na zamyšlení. I když je téma vztahu mezi žákem a učitelkou dosti provokativní, probírá se hlavně vývoj vztahu s ostatními postavami. Konec je o vývoji v muže a jeho samostatnosti, dospělosti a vzepření proti ostatním. Věřit jen sobě, vše ostatní se po čase stane nedůležitým. (20.12.2012)

Takové nenápadné drama o dospívání, ale s o to výraznější zápletkou. Přesto vzhledem k převládajícímu žánru je film celkem často úsměvný, hlavně při scénách s podváděným manželem, a vůbec je sledování vývoje neobvyklého přátelství stejně zajímavé jako zakázaný vztah. Do toho přijde i zásah války a vše se zboří jako domeček z karet. K tomu sympatický hlavní hrdina, krásná titulní skladba a smutný i lehce škodolibý konec, za mě to budou slušné 4*. (31.08.2013)